|  |  | 

Cestování Výlety

Abeceda hradů: Blansek a Boskovice

Hrady, zříceniny a tvrze najdeme v české kotlině na každém kroku. Působí magicky, záhadně. Vytrvale nás znovu a znovu uvádějí do tajů středověku, táhnou nás do historie, stovky a stovky let zpět ke kořenům. Všechny tyto stavby zde mají pevné místo a denně nás ovlivňují. Jsou součástí našich životů, našich duší i našeho rodného kraje. Některé se těší oblibě, jiné jsou docela zapomenuty. Ale úplně pro všechny je tady naše Abeceda hradů, ve které si postupně stručně představíme stovky takovýchto staveb z dob, kde si nejspíš ani nedovedeme představit žít.

Blansek

Nad údolím Punkvy, půl kilometru vzdušnou čarou od Macochy a přímo nad vstupem do Punkevních jeskyní se tyčí zřícenina hradu Blansek, jež ve starších pramenech nalezneme také pod názvem Blansko.

Hrad založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku v druhé polovině 13. století, v písemných pramenech se poprvé objevily zmínky již v roce 1275. Již od svého založení byl centrem lenního obvodu s více než 30 many a uděloval se od konce 14. století, po markraběcích válkách. Za husitských válek byl opěrným bodem biskupa Jana Železného a vzhledem k jeho stavu nikdy nebyl dobyt.

V roce 1461 byl uváděn jako pustý, později jej poničil požár. Později se již pouze traduje, že během třicetileté války sloužil k obraně před útoky Švédů.

Původně se hrad skládal pouze z vnitřního jádra, kde se nacházel také palác. Až později bylo dostavěno rozsáhlé předhradí oddělené dvojitým příkopem. Do dnešních dnů zůstaly zachovány pouze zbytky 11278008835_7269645fa3_zpaláce a opevnění. Místy jsou zřetelné také zbytky předhradí. Ve 30. letech 20. století byly strhávány části zdiva, aby nedošlo k ohrožení návštěvníků Punkevních jeskyní, které se otvíraly široké veřejnosti.

Boskovice

Tentokrát se pohybujeme v okresu Blansko, kde se nad stejnojmenným městem tyčí hrad Boskovice.

V roku 1222 šlechtic Jimram z Boskovic žil na opevněném sídle zvaném Bašta. Roku 1312 původní hrad dobylo vojsko Jana Lucemburského, který byl v boji s Arklebem z Boskovic, ale další rok mu jeho majetek po přímluvě panstva navrátil. Ten poté postavil nové sídlo na témže místě. Hrad byl během markraběcích a husitských válek několikrát dobyt, díky čemuž byl značně poškozen. Proto na přelomu 15. a 16. století proběhly rozsáhlé stavební úpravy pod taktovkou Kryštofa z Boskovic.

Od roku 1569 byl hrad v držení Jaroše ze Zástřizl, který zde provedl rozsáhlé renesanční úpravy. Poslední majitel, Walter Xaver z Ditrichštejna zde žil do roku 1720, poté objekt sloužil pouze jako kancelářské prostory a později jako zdroj stavebního materiálu na nově stavěný zámek. Úplně opuštěn je od roku 1784, po smrti Terezie z Ditrichštejna je již více než 40 let majetkem rodiny Menssdorf – Pouilly.

Do dnešních dob se zachovalo pouze torzo původní mohutné stavby, nicméně naleznete zde 26 metrů hlubokou studnu se šlapacím mechanismem, který je jediným unikátním kouskem v celé republice.

V prostorách hradu se roku 1987 natáčely záběry televizního miniseriálu Teta.

 

abeceda-hradu-blansek-a-boskovice

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    To je zase příběh. Proč, kdykoliv se něco podělá je z toho příběh k popukání, který ale vůbec není vtipný? Spíše smutný a to se vším všudy. Nejde o život, ale musím říct, že když se to se..tak se to se a to tak prostě je. Jedu si ani nevím jak To si takhle nedělního

  • Černobylský deník – díl šestý

    Černobylský deník – díl šestý

    Našim výšlapem na střechu paneláku končil první den v Černobylu. Po cestě zpět jsme museli povinně vystoupit na kontrolních stanovištích a projít detektorem radiace. Naštěstí nikdo z nás radioaktivní nebyl. V hotelo – ubytovně nás čekala večeře, kterou moc raději popisovat nebudu. Datel Honza byl spokojený, ale jemu chutná vše, takže v pořádku J Pořád jsem ale neměl dárek

  • Černobylský deník – díl pátý

    Černobylský deník – díl pátý

    Pokračujeme prohlídkou nemocnice. Je to děsivá budova a jedna z těch, kde je obrovské množství prachu. V prvním patře procházíme ženským oddělením. Zrezivělé vybavení spolu s pronikajícím světlem z venku působí děsivě. Historka z nemocnice Ve vstupní hale nemocnice nám řekli historku, kdy přinesli jednoho člověka, zřejmě záchranáře, který byl silně radioaktivní a na hlavě měl přílbu. Bohužel radiace byla

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website