|  |  | 

Cestování Výlety

Abeceda hradů: Bouzov a Brandýs nad Orlicí

Hrady, zříceniny a tvrze najdeme v české kotlině na každém kroku. Působí magicky, záhadně. Vytrvale nás znovu a znovu uvádějí do tajů středověku, táhnou nás do historie, stovky a stovky let zpět ke kořenům. Všechny tyto stavby zde mají pevné místo a denně nás ovlivňují. Jsou součástí našich životů, našich duší i našeho rodného kraje. Některé se těší oblibě, jiné jsou docela zapomenuty. Ale úplně pro všechny je tady naše Abeceda hradů, ve které si postupně stručně představíme stovky takovýchto staveb z dob, kde si nejspíš ani nedovedeme představit žít.

Bouzov

Dobře známý hrad Bouzov najdeme v Olomouckém kraji nedaleko Mohelnice. Je jedním z nejnavštěvovanějších hradů České republiky a působí dojmem velmi dobře zachované středověké památky. Od konce druhé světové války je hrad majetkem státu a spravuje jej Národní památkový ústav. Navzdory zvyklostem není nikterak výrazně vyvýšen oproti okolnímu terénu.

Jeho historie sahá až do 13 století, na jehož sklonku byl založen. Prvním známým majitelem hradu byl Búz z Búzova, nicméně během dalších téměř čtyř století vystřídal mnoho majitelů. V průběhu třicetileté války sloužil Bouzov dokonce jako císařská pevnost a vězení pro švédské zajatce. Po roce 1696 získal hrad řád německých rytířů, který si stavbu postupně oblíbil a především v dobách velmistra řádu Evžena Rakousko-Těšínského se hrad dočkal výrazné pozornosti. Na přelomu 19. a 20. století byl hrad přestavěn takřka do dnešní podoby a nese mnoho německých prvků.

Hrad je kromě turistů také hojně vyhledáván filmaři. Natáčel se tady například film Napola, ale také známější pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci či pokračování seriálu Arabela se vrací. Méně veselou kapitolou hradu je doba druhé světové války. Stavbu si oblíbili vrchní členové SS a hodlali z něj zřídit jeden z hradů černého řádu SS.

Oficiální stránky hradu můžete navštívit kliknutím na tento odkaz.

Brandýs nad Orlicí

Oproti Bouzovu se jeví zřícenina hradu v Brandýse nad Orlicí jako výjev z jiného světa. Přesto není tato zřícenina o nic starší. Stavba se tyčí na vyvýšenině nad samotným Brandýsem nad Orlicí nedaleko Brandys_nad_Orlici_ruin_1886_LiebscherChocně či Vysokého mýta a dominuje okolí. Z hradu se však dochovaly jen některé zdi, torza věží a část sklepení.

Poprvé hradu odzvonilo v 16 století. Majitelem byl Vilém z Pernštejna, nicméně hrad ztratil rezidenční funkci a zpustl. O půl století později se ale dočkal oprav a dalších sto let plnil svou funkci. Definitivně zpustl až v druhé polovině 17. století.

O údržbu hradu se v současnosti stará Spolek pro záchranu hradu Brandýs nad Orlicí. Díky aktivitám sdružení probíhají na hradě konzervační a jiné opravné práce a snaha zachránit památku je v plném proudu. Pro rok 2014 dokonce město Brandýs nad Orlicí odhlasovalo dotaci 800 tisíc korun na opravy hradu. Na stránky sdružení se dostanete tudy.

abeceda-hradu-bouzov-a-brandys-nad-orlici

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    To je zase příběh. Proč, kdykoliv se něco podělá je z toho příběh k popukání, který ale vůbec není vtipný? Spíše smutný a to se vším všudy. Nejde o život, ale musím říct, že když se to se..tak se to se a to tak prostě je. Jedu si ani nevím jak To si takhle nedělního

  • Černobylský deník – díl šestý

    Černobylský deník – díl šestý

    Našim výšlapem na střechu paneláku končil první den v Černobylu. Po cestě zpět jsme museli povinně vystoupit na kontrolních stanovištích a projít detektorem radiace. Naštěstí nikdo z nás radioaktivní nebyl. V hotelo – ubytovně nás čekala večeře, kterou moc raději popisovat nebudu. Datel Honza byl spokojený, ale jemu chutná vše, takže v pořádku J Pořád jsem ale neměl dárek

  • Černobylský deník – díl pátý

    Černobylský deník – díl pátý

    Pokračujeme prohlídkou nemocnice. Je to děsivá budova a jedna z těch, kde je obrovské množství prachu. V prvním patře procházíme ženským oddělením. Zrezivělé vybavení spolu s pronikajícím světlem z venku působí děsivě. Historka z nemocnice Ve vstupní hale nemocnice nám řekli historku, kdy přinesli jednoho člověka, zřejmě záchranáře, který byl silně radioaktivní a na hlavě měl přílbu. Bohužel radiace byla

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website