|  |  | 

Cestování Výlety

Abeceda hradů: Švihov

Nedobytnou stavbu při řece Úhlavě, chráněnou vynalézavým systémem vodních příkopů, nechal zbudovat na konci 15. století královský sudí Půta Švihovský, (který patřil k jednomu z nejmocnějších šlechtických rodů své doby v Čechách). O pánech z Rýzmberka navíc ani v nejmenším nelze říct, že by byli zkostnatělí. Už během samotné stavby se rádi nechali inspirovat každou novinkou, a tak, byť ještě v gotice, pronikly do jejich díla prvky ryze renesanční.

Vodní hrad

Snad touha ohromit, nebo chuť zbudovat dílo, které překoná krátký lidský život a osloví generace daleké budoucnosti, vedly stavební plány, do nichž mimo jiné otiskl svůj rukopis i slavný stavitel Benedikt Rejt z Pístova.
Hrad Švihov byl od prvotní myšlenky budován jako umělý ostrov. Budovy v centrální dispozici tvořily jádro hradu s paláci, kaplí a schodišťovou věží a uzavíraly tak čtverhranné vnitřní nádvoří. Chráněny byly pásem vnitřních hradeb se čtyřmi nárožními baštami a prvním vodním příkopem. Druhý pás hradeb také s vodním příkopem obkružoval jádro hradu a zesiloval tak možnosti obrany. Tato druhá stavební fáze byla však dokončena až na počátku 16. století. Oba vodní příkopy byly napájeny vodou z řeky Úhlavy.

SAMSUNG
Hrad se však dále využíval už jen k hospodářským účelům. Z obou paláců se staly sýpky a předhradí hospodářským dvorem. Tak byl hrad využíván pod vedením správců až do první poloviny 20. století a jeho údržba se omezovala jen na nejnutnější práce. To, že se hrad od sedmnáctého století do konce druhé světové války využíval výhradně jako hospodářské stavení, jej sice neuchránilo před chátráním, ale zato zcela spolehlivě před přestavbami. Později si k hradu našel vztah Eugen Černín, který provedl základní kroky k záchraně gotické památky včetně oprav zastřešení.

Poslední skutečný hrad

Po náročných stavebních rekonstrukcích vyvstala otázka instalací interiérů, což komplikoval fakt, že z původního vybavení se dochovalo jen velmi málo. Proto byla zvolena tzv. náznaková instalace, která má v návštěvníkovi vyvolat dojem zabydleného pozdně středověkého šlechtického sídla. Díky tomu je hrad zachovalý tak, jak skutečně vypadal v době svého největšího rozkvětu. Švihov je natolik cenný, že byl prohlášen za národní kulturní památku. Západočeši tak mají nejzachovalejší a zároveň největší vodní hrad v Čechách. Proto dnes o Švihovu hovoříme jako o posledním skutečném hradu u nás. Po něm už se stavěly pouze zámky.

SAMSUNG

 

Tři oříšky pro Popelku

V roce 1973 se na Švihově a v okolí natáčela pohádka Tři oříšky pro Popelku. Pro městečko i hrad to byla velká událost, na kterou se dodnes vzpomíná. Pohádka se stala neodmyslitelnou součástí vánočních svátků u nás, ale i jinde – například v Německu, Rusku, Norsku a dalších evropských zemí. Na hradě proto byla i výstava, která mapovala a připomínala natáčení slavné pohádky.

 

Článek sepsala Zdeňka Tomášková

 

abeceda-hradu-svihov

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    To je zase příběh. Proč, kdykoliv se něco podělá je z toho příběh k popukání, který ale vůbec není vtipný? Spíše smutný a to se vším všudy. Nejde o život, ale musím říct, že když se to se..tak se to se a to tak prostě je. Jedu si ani nevím jak To si takhle nedělního

  • Černobylský deník – díl šestý

    Černobylský deník – díl šestý

    Našim výšlapem na střechu paneláku končil první den v Černobylu. Po cestě zpět jsme museli povinně vystoupit na kontrolních stanovištích a projít detektorem radiace. Naštěstí nikdo z nás radioaktivní nebyl. V hotelo – ubytovně nás čekala večeře, kterou moc raději popisovat nebudu. Datel Honza byl spokojený, ale jemu chutná vše, takže v pořádku J Pořád jsem ale neměl dárek

  • Černobylský deník – díl pátý

    Černobylský deník – díl pátý

    Pokračujeme prohlídkou nemocnice. Je to děsivá budova a jedna z těch, kde je obrovské množství prachu. V prvním patře procházíme ženským oddělením. Zrezivělé vybavení spolu s pronikajícím světlem z venku působí děsivě. Historka z nemocnice Ve vstupní hale nemocnice nám řekli historku, kdy přinesli jednoho člověka, zřejmě záchranáře, který byl silně radioaktivní a na hlavě měl přílbu. Bohužel radiace byla

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website