|  |  | 

Kultura Uncategorized

Blue System – to byl skvělý hudební projekt

Po prvním rozpadu Modern Talking se Thomas Anders vydal na sólovou dráhu a Dieter Bohlen to vyzkoušel s projektem Blue System. Mikrofonu se tentokrát ujal samotný mistr pera a zvuku Dieter Bohlen.

Skvělý zvuk i texty

Modern Talking jsem začal poslouchat v 5 letech a i nyní jsou pro mě stále TOP kapelou. Proč tedy nepíšu o Modern Talking? Protože byly popsány desítky internetových stránek, ale Blue Systému se zase tolik novinářské i nenovinářské pozornosti nedostalo.

Blue System začal ihned po rozpadu Modern Talking, tedy v roce 1986, první album s názvem „Walikng The Rainbow“ vyšlo hned rok poté, tedy v roce 1987. Na prvním albu je hodně znát zvuk ovlivněný érou Modernů. Dieter se v některých písních uchyloval k rádoby něžnému zpěvu, ale myslím, že mu to úplně nesedělo. Neříkám, že nezpívá hezky, naopak mám jeho chraplák velmi rád, ale v jiných albech už se o něžný tón nepokoušel, spíše citlivý (například ve skladbě Its more), ale to je něco jiného.

 

Kolovrátek jako u modernů

Mnoho lidí řekne, že v podstatě Dieter pokčačoval v Blue Systemu v započaté činnosti vyráběl pořád písničky jak na běžím pásu. Písně o stále stejných tématech, se stále stejnými slovy a rýmy. To je pravda, ale co na tom? Hudba byla skvělá, dokonce od roku 1991 v Albu Deja Vu začal používat orchestr a v roce 1992 v Albu Hello Amerika je slyšet orchestr skoro v každé písni. Mimochodem myslím, že tohle album se velice povedlo. Můžete znát písně jako Rome and Juliet, I like your sexy body, Satelite to Satelite nebo Wonduerull World . Mě osobně se hodně líbí Unfinishd Rhapsodie.

Osobně jsem začal poslouchat Blue System až v roce 1991, kdy jsem slyšel píseň Lucifer z alba Seeds of Heaven. Ta píseň je prostě skvělá. V té době jsem se na burze sháněl po kazetách a později po CD albech. Během let jsem posbíral všechna vydaná alba.

Dieter byl velmi činný a minimálně každý rok vydal jedno album a někdy stihl i dvě. V té doby jsem byl nadšený že jsou alba tak často, dnes bych dal více přednost kvalitě než kvantitě, tím ale nechci říct, že kvalita nebyla. Vzpomeňme například album z roku 1990 na které najdete nádherné písně jako „“Love Is Such a Lonely Sword“ nebo „When Sarah Smiles“ či i mezi neposluchači známou „48 hours“. Já osbně mám z tohoto alba rád píseň „Another Lonely Night“ a „Im not that kind of guy“

 

Zlomový rok 1994

Už album 21st Century dávalo znát, že se Dieter chce udržet na moderní populární scéně a chce konkurovat rostoucí konkurenci tvořící nejen německé vznikající disco kapely. Proto album označené jako X-Ten, tedy číslovkou 10, protože bylo desáté v pořádní se pokouší o taneční styl. Do hitparád se dostává song „Dr. Mabuse“ a nějakou dobu se tam drží. V písni „Dont stop To Dance“ se dokonce Dieter pokusil téměř o techno styl. Osobně se mi kromě dvou pomalých písní nejvíce líbí „Does Your Mother Really Know“

Bohužel se Dieterovi disko laťka s konkurenty udržet nepodařila, neboť Masterboy, Fun Factory, 2Unlimoted, Twenty four sever, Mr. President, Culture Beat a další byly prostě silná konkurence. Na druhou stranu po těchto kapelách se po několika letech slehla zem a Dieter si točil své desky vesele dál. Dále je nutné říct, že Dieter dělal vždy spíše pop, než disko, i když je jeho hudba zařazena do kategorie Eurodance.

 

Další léta následovaly taneční hity „Laila“ (na diskotékách oblíbená, jen se na ní prý špatně tančilo),, „Body to Body“ ze stejnojmenného alba, která obsahovala další pecku „Only With You“. Mám však raději poslední vydané album z roku 2007, kde má velmi oblíbené písně „I Miss you“, „Dont Do That“. Bylo to historicky poslední album kapely Blue System, které však nemělo vůbec dobré umístění v mezinárodní scéně, která v té době šla prostě jiným směrem.

Jelikož Dieter Bohlen byl vždy na peníze a úspěch a zde cítil že již ztrácí dech ukončil Blue System a v roce 1998 restartoval Modern Talking. V té době jsem byl na vojně a upřímně nevím, zda byly Modern Talking první, kdo vstal z mrtvých, ale vím, že po nich se restartovala CC Catch, Bad boys Blue a zkrátka začal boom remixovaných starých hitů.

 

Dieterova specialita – ploužáky

Dieter rád skládá sladkobolné písně a ještě raději ploužáky. Vždyť CD k filmu Dieter der film bylo ploužáků plné, byla to každá druhá skladba. A nutno říct, že je Dieter vážně umí. Za dob Modern Talking před prvním rozpadem mu to ještě moc nešlo. Líbí se mi však hlavně „Wild, Wild Water“ nebo „One In A Milion“. Nejlepší pomalé písně ale Dieter podle mého skládal až v Blue Systému a následně v novodobých Modern Talking. S ohledem na to, že se tento článek zabývá jen Blue Systemem vynechám písně Modernů i když taková „Your not Lisa“, nebo „Why Doesnt Always Rain In My Heart jsou prostě fantastické“. Nemluvě o „Just Close Your Eyes“ a dalších.

Ale myslím, že zlom k lepšímu přišel s již jednou zmíněným albem Hello America, kde si Dieter najal orchestr, aby jej doprovázel. (jen o pomalých písní). Právě píseň Hello America patří k moc hezkým na tomto albu Následné album „Backstreet Dreams“ a z něj tři ploužáky „Backstreet Heaven“, „Ballerina Girl“ a „Michael has gone for a Soldier“ jsou zkrátka skvělé a tak nějak mi navozují začátek skvělé éry pomalých písní Dietera Bohlena. Vynechat z výpisu skvělých pomalých písní nesmím „Taxi Girl“ a „I Bealive You Are An Angel“.Ovšem nejlepší pomalé písně jsou až na soundtrackovém albu „Dieter Der Film“, kde se mi hodně líbí například „I Promissed You“.

 

Systems In Blue

Vokály se Dieter Bohlen přivedl do Blue Systemu z Modern Talking. Po ukončení projektu Blue Systém a po následném pádu Modern Talking v roce 2003 zůstali tito vokálisti na ocet. Ale protože milovali hud bu, kterou Dieter dělal založili si kapelu Systems In Blue. Vydali dvě alba, přičemž mezi prvním a druhým zemřel významný člen kapely Rolf Köhler (16.9. 2007) Hudebně se dost obě alba blíží Blue systému. I texty bych řekl že jsou dost blízko, je to fajn hudba, ale prostě Dieterova tvorba to není. Mimochodem v září 2017 vydávají Systems In Blue své třetí album.

 

Bohlen umí psát podmanivé texty

Myslím, že síla Dietera Bohlena tkví s tom, že umí používat slova a hezky je kombinovat. Minimálně v Modern Talking a Blue Systemu jsme slyšeli mnohokrát spojení mezi slovy „Lie – die“, „More each day – more than I can say“. „longer- stronger“, „tears- fears“ a podobně. Na druhou stranu jsou texty snadno zapamatovatelné i pro nás, kdo angličtinou příliš nevládnou. Proti sólovkám Thomase Anderse o kterých zase budu psát příště jsou slova jednodušší a více se mezi sebou rýmují.

Co se týká hudby Blue Systetmu, tu měl Dieter vždy dobrou. Sázel na kombinaci kláves a kytar (např kytarové sólo v písničce G.T.O), saxofon (například skladby History), místy foukací harmoniku (song Testamente D Amalia), saxofonu (History, Sad Girl in The Sunset, Backstreet Heaven) později živého orchestru. Hudba je podmanivá, melodická, návyková. Nevím, jaká další hezká slova použít, protože ten, kdo má Blue System rád mi rozumí (článek je psát především jako takový remember právě pro fanoušky) a ten, kdo nemá rád Dietera ani jeho muziku takový článek číst nebude a pokud ano, tak maximálně vloží komentář ve stylu „Takovou hudbu si strčte do pr…“

Docela by mě zajímalo, kolikrát jsem kterou píseň Blue Systemu slyšel a jaké už je nyní číslo, protože byť mám v MP3 přehrávači mnoho hudby, tak alba Blue Systemu jsou velmi často mým výběrem po cestě do práce nebo z práce.

Omlouvám se, že jsem vynechal z výčtu hitů písně jako „Magic Symphony“, „My Bad Is Too Big“, „Obsession“, „Deja Vu,“ „Sorry Little Sarah“ „History“ a podobně. Zkrátka kdybych měl napsat všechny písně co mám rád, mohl bych vypsat skoro všechny alba z nich většinu písní. Namátkou jsem si vzpomněl na skvělou „Dressed In Blue“.
Teď při psaní článku jsem si vzpomněl, jak jsem z jednoho časopisu získal velký plakát Dietera vyfoceného u nějakého Jukeboxu a pak menší plakát, kde byl s červeným šátkem na krku. Strašně jsem toužil mít taky takový šátek, nakonec jsem nějaký nosil i když nebyl tak hezký 🙂 Jo to byly doby, kdy byl člověk mladý… ale fakt je ten, že nyní si vychutnávám Blue System ve vysoké kvalitě v kvalitním přehrávači a dobrými sluchátky a to je také fajn. I když poster Dietera už bych nad postelí nesnesl 🙂

A jaký byl nebo stále je váš nejoblíbenější song Blue Systemu?

blue-system-to-byl-skvely-hudebni-projekt

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Marc Elsberg – Blackout – když vám vypadne proud

    Marc Elsberg – Blackout – když vám vypadne proud

    Nechal jsem se zlákat reklamou na knihu Marca Elsberga zvanou Blackout. Dočetl jsem ji a rád bych se podělil a své dojmy. Všude se píše o napínavé knize. Nemyslím si, že by byla tak napínavá, ale dobrá opravdu je.   Když v Evropě vypadne proud Kdo už někdy četl mou recenzi na něco tak asi ví,

  • Stranger Things – seriál na vlnách tajemna

    Stranger Things – seriál na vlnách tajemna

    Hledal jsem nějaký nový seriál s mystickou, tajemnou či sci-fi tématikou který by byl na úrovni. Na serialzone.cz jsem našel, že velmi dobře je hodnocen seriál Stranger Things. Shlédl jsem první řadu, která čítá pouhých 8 dílů, ale vůbec nelituji, naopak, jsem nadšen. Nebojte se číst dál, tento článek neobsahuje žádné spojlery jen lehce nastíní

  • Strážci Galaxie vol. 2 – vesmírná oddychovka

    Strážci Galaxie vol. 2 – vesmírná oddychovka

    První díl byl docela dobrý. Člověk se při sledování neunavil a ještě se pobavil. Je to film, který se nebere moc vážně a takové filmy se mi líbí. Mýval je opět vtipný O některé hlášky bych vás nerad připravil, ale jednu si dovolím. Mýval, jak víme z prvního dílu prudí každého koho potká a ve

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website