|  |  |  |  | 

Černobylský deník Cestování Seriály Výlety

Černobylský deník, část čtvrtá

Ve třetím dílu jsme si prohlídli muzeum techniky v Černobylu, památník (ten jsem fotil jen na mobil) a byl mimochodem postaven pozůstalými až po 10 letech od havárie jako památka a vzpomínka na ty, kdo zahynul. Šlo především o hasiče, kteří nejprve neděli, že vybuchlo jádro a začali hasit vodou, čímž však vznikala pára, která v sobě měla velmi vysoké dávky radiace, která hasiče velmi brzy usmrtila.

Školka při cestě do Pripjati

Jedeme do města duchů. Po cestě projíždíme dalším kontrolním stanovištěm. Tady už z minibusu nemusíme, jen naše průvodkyně vyřizuje papíry, pak se zvedá závora a my pokračujeme v cestě i když jen kousek. Čeká nás totiž vesnice, z které zůstala zachována jen školka. Ano, je to TA školka, z které můžete vidět obrázek panenky, který je tak vděčným motivem pro nás fotografy. Jsou zde postýlky, dětské knížky a hračky. Nemohl jsem se však ubránit dojdu a to nejen zde, ale po celou dobu, že je to všechno nachystané, narafičené pro fotografy. Zkrátka jako by nešlo o náhodilé prvky, ale vše bylo uděláno pro WOW efekt. No co, nevadí, i tak to stojí za to fotit ne?

Na pěšině kudy se ke školce šlo byla dost vysoká radiace, proto jsem se tam dlouho nezdržovali. Ve školce samotné byla radiace již mnohem nižší, takže jsem jejímu zkoumání věnovali asi 15 minut. Datel Honza však měl jiný problém, vyhlásil hnědý kód a pádil za školku do radioaktivního lesa.

dsc_3703_small

Hračky ve školce, která zůstala jako jediná z celé vesnice zachována.

dsc_3706_small

Ve školce se dříve spávalo na poschodí, podobné palandy mi připomínají vojnu, jen bez těch sítěk. Již 30 let jsou postýlky opuštěné…

Na dohled jaderné elektrárny

Nasedáme opět do minibusů a jedeme dál přes další kontrolní bod, který je úplně nejblíže. Po cestě do Pripjati prohlížíme z další nedostavěný pátý blok jaderné elektrárny Černobyl. Jsou kolem něj jeřáby, které mají tak vysokou radioaktivitu, že s nimi nelze prakticky nijak ekologicky naložit a tak prý zůstanou na místě do doby, než se sami rozpadnou. Kolem bloků teče řeka, která zde byla uměle vytvořena a sloužila jako chlazení místo chladicích věží. Tu měl mít až pátý blok, je  dostavěna tak z poloviny.

dsc_3711_small

Rozestavěný pátý blok jaderné elektrárny, který už nikdy nebude dokončen. Jeřáby okolo bloku jsou silně radioaktivní a čeká se, až je rozloží zub času. Ekologická likvidace je prý nereálná

dsc_3712_small

Pohled na jadernou elektrárnu Černobyl Zcela vlevo se nachází nedostavěný nový sarkofág, který by měli již brzy nasunovat na 4. blok. Vedle se pak nachází postižený blok zalitý v betonovém sarkofágu, který se již začíná rozpadat.

Město duchů

Přijíždíme do Pripjati, kdysi 50 tisícového města, které muselo být vylidněno. Bohužel se tak nestalo v tu noc havárie, ale až další den. Ruská vláda vše tajila před světem i před obyvateli města. Kdyby se s evakuací začalo hned, mohlo se zachránit několik dalších životů, ale to je kdyby byly…Ovšem město spíše připomíná džungli. Než město jde o les v kterém jako by se někdo pokoušel postavit domy tak, aby byly před okolními zraky schovány. A u některých staveb se to dařilo dokonalé. Kdysi široké silnice jsou dnes jen chodníčky lemovanými lesem. Je neskutečné, co se za 30 let může změnit, když do přírody nezasahuje člověk.

Škola a bazén

Postupně procházíme opuštěnými budovami. Ty jsou zcela vyrabované. Rabování měli na svědomí především ti, kdo měli hlídat, aby právě k rabování nedocházelo. Policie a armáda měla zajistit, aby se kontaminované věci nedostaly z oblasti. Paradoxem však bylo, že právě oni věci vynášely a prodávali na černém trhu.

Odnesli vše, co se mohlo hodit například včetně zábradlí v panelových domech, radiátorů a zkrátka všeho, co bylo možné utrhnout, urvat, odvařit. Vybrakované byly i pojistné skřívě, žárovky, zářivky, dveře…Viděl jsem obrázky ze sídliště Chánov, kde žije jistá skupina obyvatel a musím říct, že to vypadalo velmi podobně. Pokud tedy nechcete do Černobylu můžete navštívit Chánov, budete mít velmi podobný pocit.

dsc_3727_small

Plná zem dětských plynových masek, které jsou však proti radiaci neučiné. na zemi jich byly skutečně stovky

Více než slova řeknou fotografie, které jsem upravil schválně do temné atmosferické podoby, která se k místu hodila a to i přesto, že venku bylo hezké počasí a polojasno. Fotky jsou popravdě ale více emotivní než místo samo.

Co však stojí za zmínku je to, že plavecký bazén, který můžete vidět na fotografiích fungoval ještě 10 let po havárii až do roku 1996. V jaderné elektrárně stále pracovali lidé, protože byla v provozu i po havárii a jednotlivé bloky byly vypínány postupně. Neumím si moc dobře představit, jak z radiací zamořeném městě mohl někdo chodit do bazénu, ale asi to nebylo tak nereálné.

V dalším dílu pokračujeme prohlídkou nemocnice, kavárny a vyhlídkou z 16 patrového paneláku.

dsc_3732_small

Snímek školní kuchaně. Dnes jen zbytky rezavého kovu a oprýskané zdi

dsc_3733_small

Knihy rozložené ve školních lavicích i na katedrách bylo možné vidět na každém kroku. Domnívám se však, že je to spíše dílo fotografů než historického stavu.

dsc_3735_small

Dobová nástěnka, která jako jedna z mála zůstala zachována. Tak si říkám, že u nás s roce 1986 byla grafika úplně stejná.

dsc_3739_small

Na školních chodbách jsou všude poházeny knihy. Nemáte jinou možnost než po nich chodit, i když mi to bylo proti srsti, šlapat po knihách…

dsc_3744_small

Některé radiátory se uchovaly na svých místech. Spolu s popraskanou zdí tvoří velmi zajímavou strukturu. Zajímalo by mě, jak stejný radiátor a zeď bude vypadat za 50 let.

dsc_3721_small

Plavecký bazén spojen s tělocvičnou byl v provozu ještě 10 let po havárii, což je neskutečné.Aktuálně však vypadá stejně zchátrale jako všechno ostatní. Stromy už začínají pomalu prorůstat dovnitř…

dsc_3718_small

K bazénu je přilehlí tělocvična.Prkna jsou z části vytrhána. Nemyslím, že za to může zub času, spíše lidské dílo nenechavců.

cernobylsky-denik-cast-ctvrta

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Jak jsem refinancoval hypotéku díl pátý

    Jak jsem refinancoval hypotéku díl pátý

    V našem příběhu o refinancování hypotéky jsem se posunuli o kousek dá a tento díl popíše proběhlé kroky a aktuální stav. Předschválení hypotéky Refinancovat hypotéku u Hypoteční banky jsme chtěli již od dubna 2019. Hypo banka hypotéku předschválila na základě dokladů dodaných bance, které jsem popisoval v minulém dílu. Také jsme dostali informaci, že nám

  • Jak jsem refinancoval hypotéku díl čtvrtý

    Jak jsem refinancoval hypotéku díl čtvrtý

    Pokračujeme dál v našem seriálu refinancování běžící hypotéky u příležitosti konce fixace, která nám končí u první hypotéky v dubnu příštího roku. Tentokrát jsem již na základě emailu od hypotečního poradce připravil všechny dokumenty, které po mě chtěli a donesl ke kontrole. Hra na přetahovanou Poslední díl končil tím, že jsem se nakonec rozhodl pro

  • Jak jsem refinancoval hypotéku díl třetí

    Jak jsem refinancoval hypotéku díl třetí

    V tomto dílu se již pochlubím tím, co jsem vymyslel a uzavřel. Nejsem s tím úplně spokojený, hlavně z nutnosti mít další účet, ale nedá se nic dělat. Bankéř z KB nevolal Přiznám se, že tohle jsem nečekal. Myslel jsem si, že mi bankéř z KB zavolá, že jejich nabídka na 2,82 je potvrzená. To

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.