|  | 

Domov

Jak jsem dělal květináč z kmene stromu

Ani nevím, jak na to přišla řeč, že by bylo hezké, pokud bychom na zahradě měli vydlabaný kmen, v něm hlínu a květiny – zkrátka takový přírodní květináč. Byť manuálně zručný moc nejsem, rozhodl jsem se, že do toho půjdu.

Jak se dlabe takový kmen?

První moje otázka byla, jak vlastně takový kmen vydlabat. Nikdy jsem to nikoho neviděl dělat a vždycky jsem už někde viděl hotové vydlabané kmeny. Takže jsem si začal shánět informace na netu. Myslel jsem si, že jich bude tolik, že si budu moct vybírat, ale naopak, informací o dlabání do kmene bylo celkem málo.

Nakonec jsem našel nějaké video, kde týpek kmen seřízl, udělal do něj motorovkou zářezy, které pak dlabal dlátem. To mi přišlo, že by to asi nemuselo být tak špatné, takže jsem se do toho pustil.

Pilu mám, kupuju dláto a vybírám vhodnou kládu

Abych vůbec nějak mohl začít začal jsem se prohrabovat metrovými kládami, které jsem ještě nestihl pořezat loni a zůstaly tam na letošní rok (nebo možná až na ten příští). Škoda že jsem si nevzpomněl loni, ty nejlepší metrové kousky už jsem pořezal loni, takže jich na výběr moc nezůstalo. Vybral jsem kmen s průměrem okolo 25 cm, větší jsem bohužel neměl. Podmínkou bylo také to, aby byl stabilní a nekutálel se.

O přesném umístění hotového přírodního květináče jsme měli od začátku jasno a metrová délka nám vyhovovala, tak jsem nemusel kládu zkracovat.

Co jsem ale musel koupit, bylo dláto, které jsem dosud nikdy nepoužil, neměl jsem příležitost se s tímto řezbářským a truhlářským nástrojem seznámit. Protože se jednalo o hodně hrubou práci, vybíral jsem to největší. Nakonec jsem vybral dláto 38 mm značky Steel , které má v rukojeti železnou plošku a podle popisu snese i rány kladivem – o tom ale později. Dláto jsem objednal a než z eshopu dorazilo vrhl jsem se na zpracování kmene.

Třetinku seříznout

Začal jsem tím, že jsem si kmen postavil na stojato, nastartoval motorovku a snažil jsem se držet řez cca 1/3. kmene. Jenže mi po zimě nějak zlobila pila – točila se hrozně pomalu a neustále se řetěz zasekával. Takto to bylo asi do půlky kmene, kdy jsem ten metr řezal snad 15 minut. Pak se rozjela a dořezat zbytek byla práce na pár sekund. No moc jsem to neudržel, ale říkám si, že je to přeci přírodní ne?

Mřížka

Poté co jsem seřízl vršek klády po celé délce bylo potřeba udělat mřížku, aby bylo možné lépe v dlátem pracovat. Možná by to šlo i jinak, dělal jsem to dle videa a samotného mě nic lepšího nenapadlo, takže jsem opět nastartoval pilu. Od kraje kmene jsem nechal cca 7 cm místa a sklonil jsem špičku pily téměř kolmo dolů ke kládě a snažil jsem se po celé její metrové délce udělat rovný řez.

Opět jsem na konci nechal cca 7 cm kmen netknutý, to proto, aby se mi nerozletěl a držel v kuse.. Takto jsem udělal ještě tři řezy. Snažil jsem se, aby řezy byly co nejvíce hluboké, protože čím hlubší budou tím více dřeva pak dokážete vydolovat dlátem.

Následně jsem se jal dělat řezy kolmo těm předchozím řezům, abych vytvořil takovou mřížku. Tam jsem si ale asi dvakrát nedal pozor a pilou jsem zařízl až do strany kmene, kde už jsem rozhodně žádný rez nechtěl. Ono když máte pilu kolmo ke kmenu, tak se s ní nepracuje úplně lehce – dost často pila odskočí a vyskočí. Těch zářezů bylo nakonec více než dva, ale ty dva byly fakt dost výrazné.

Dvakrát mi dokonce spadl řetěz. A taky se musím přiznat, že už není tak ostrý jak by měl být. Toto dohromady způsobilo to, že jsem prostě dvakrát zařízl brutálně mimo zamýšlenou oblast. Těch příčných řezů jsem udělal několik, cca po 5 až 8 cm, takže na ten metr jich bylo okolo 15 ale nepočítal jsem to přesně. Tyto řezy nebyly snadné a poté co jsem to dokončil jsem si fakt oddechl, protože to byla těžká práce. Obecně čím více jich uděláte, tím lépe se pak bude dřevo dlabat, budou to menší kousky a půjde to snadněji.

Když řežu dřevo na špalky tak zhruba vím, jak má být velký a tím to končí, nic víc neřeším, zde jsem si musel dávat pozor, navíc jsem musel používat ten sklon pily a ta měla v tomto sklonu snahu neustále odskakovat. Také jsem se snažil řezat co nejvíc hluboko, což se mi někde povedlo dobře a jinde, kde mi asi docházely síly už ne tak dobře.

Mřížka vypadala v detailu přibližně takto. Jednotlivé díly jsem pak odsekával dlátem.

Dlabat na to

Když jsem měl mřížku hotovou, schoval jsem kmen pod střechu než dorazilo dláto. Když přišlo, vynesl jsem kmen opět na plochu, kde zpracovávám dřevo a k dlátu jsem si přinesl i paličku, protože jsem chtěl být jemný a ťukat paličkou, navíc jsem nechtěl nadělat moc hluku.

Samozřejmě jak už to bývá, když vezmete do ruky něco poprvé a nevíte, jak se s tím dělá (na video to bylo ale na to už jsem pak nekoukal) tak jsem z počátku odsekl pár menších kousků než mě napadlo si dláto otočit rovnou plochou – to už byla práce daleko lepší. V rámci mřížky bylo vždy potřeba odsekat 3 „kostky“ dřeva, které zůstaly. Vyhladit boky a dno. Tyto tři kostky mi trvaly dohromady průměrně okolo 45 minut. Po odsekání – oddlabání 6 kostek jsem si vždy dal pauzu. Paličku jsem ale vyměnil za menší kladívko a práce šla lépe, byť hluk jsem nadělal větší.

Průběžný stav, šlo to docela pomalu, dno ještě nebylo zarovnáno, to jsem pak udělal až úplně na konec. Můžete si všimnout, že mřížka není moc rovná, to ale nevadí, stejně vše odsekáte pryč. Ty dva zářezy na horní straně jsem nakonec oddlabal aby nebyly vidět. Ten vpravo dole jsem už ale musel nechat.

Když jsem byl asi v půlce díla, neměl jsem najednou čas a takto rozdělaný kmen jsem nechal na pospas přírodním vlivům, protože jsem hlava děravá a zapomněl jsem jej schovat. Když jsem se k němu jednou v neděli vrátil bych trochu nasáklý vodou, vylil jsem ji a začal pracovat – za 6 hodin se mi povedlo druhou práci dokončit. Poté jsem ještě srovnal dno, protože na straně, kde jsem začínal jsem byl moc mělko proti opačné straně.

Dno i boky projet bruskou

Při pokusu použít pásovou brusku jsem brusný papír rozerval docela dost rychle na kousky. Tak jsem ty kousky vzal a smirgloval rukou. No asi by se hodila nějaká bruska na kotouči nebo něco podobného ale nakonec jsem se na to vykašlal.

Fotka z mezistavu, kdy dno byla samá tříska. Čistění proběhlo až na samotný závěr.

Hlínu tam dáme opatrně a nikdo jiný přece dovnitř sahat nebude. Takže jsem obrousil jen části, které zůstanou na povrchu nezakryté hlínou.

Vyvrtal jsem asi 4 díry na odtok vody, aby to dřevo nehnilo tak rychle, hnít ale bude to je docela jasný. Důležité je, že poklad pod dřevem je kačírek, kterým voda jen proteče do hlíny, takže se tam nebude voda zadržovat. Další věcí, která by mohla přidat pár let navíc je, že kláda bude na nožkách a nebude tedy žádnou částí ležet na zemi.

Jdeme do finále

Pak už jen stačilo vzít na každou stranu klády 2 naštípané čtvrtky, které jsme použili jako nohy (až budou shnilé, tak je vyměním, nejsou napevno). A zbývala ta nejlepší část a to jet do zahradnictví, koupit nějaké kytky a zasadit je. Což se povedlo.

Trochu spoléhám na to, že se kytky rozrostou a ty zářezy nebudou vidět. Ani ten vrch kmene není úplně rovný, to proto, že jsem pilou nejel zcela rovně, ale to mi zase tak nevadí, působí to více přírodně. Pokud jste si všimli i toho zářezu ze spodní strany, tak ten jsem neudělal já, už tam byl , ale při prohlížení kmene jsem si jej nevšiml. Teď už je pozdě…

Příští kmen, který budu dlabat by měl být snad už hezčí, know how mám, poučený jsem a dvě objednávky už mám také, takže mohu ukázat, že to umím i lépe než ten první – zkušební 🙂

jak-jsem-delal-kvetinac-z-kmene-stromu

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Jak jsem se stal tátou 6. díl

    Jak jsem se stal tátou 6. díl

    Naposled jsem psal, když měla Josefína rok a půl. Nyní už má dva roky a měsíc a tak je čas na další článek. Opět se posunula ve vývoji, takže je s ní stále větší sranda. Táta v práci, v Praze Tohle už umí říct, byť trochu zkomoleně. Když říká, že táta pracuje umí to i

  • Proč byl pro mě rok 2017 úspěšný?

    Proč byl pro mě rok 2017 úspěšný?

    Pro někoho byl loňský rok úspěšný, pro někoho méně. Když jsem se nad tím zamyslel, musím říct, že rok 2017 byl z mého pohledu přímo skvělý. O několika bodech bych se velmi rád zmínil. Drželo se nás pevné zdraví Málo lidí si uvědomuje, že se jejich každodenní život, tak, jak ho znají, může obrátit ze dne

  • Sehnat kominíka není legrace

    Sehnat kominíka není legrace

    Chtěl jsem zařídit kominíka na běžnou kontrolu komína, takovou tu, co by se měla dělat každý rok. Myslím, že se to jmenuje revize spalinových cest, ale jistý si nejsem.  Protože jsme ji zatím nedělali obeslal jsem emailem asi 6 kominíků s tím, že mě zajímá přibližná cena a zda by bylo možné domluvit se na

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..