|  | 

Společnost

Jak jsem potkal prase – v metru

Začal bych hláškou mého kamaráda, který vždy začíná stylem „Tak vážení“. Ano, můžu říct Tak vážení, tohle jsem opravdu ještě neviděl. V Praze bydlím asi 12 let a téměř denně jezdím podzemní dráhou. Už jsem tam viděl ledasco a jen tak mě nic nepřekvapí. Různí bezdomovci, fetky, punkeři, rómové (rád bych použil jiný výraz ale znáte to :-)), kteří si vybalují svůj lup z „Há emka“ na sedačku ve vagonu metra to všechno mi už po 12 letech připadne docela běžné. Stejně tak potácející se opilé postavy, bezdomovci s harmonikou chodící vagony metra a obtěžující cestující. Přežili jsme i seznamovací vagón na trase linky A o kterém skoro nikdo nevěděl takže v něm cestovali spíše lidé, kteří neměli chuť se seznamovat a celá akce tak skončila naprostým fiaskem, ale to je prostě v pohodě.

Cestovat prase v pražském metru jsem viděl poprvéLidé si do metra nosí také různá zvířata i věci. Mezi zástupci zvířat jsou samozřejmě nejběžnější psi. A to jak ti, kteří sedí vedle páníčka s obojkem kolem krku, náhubkem a vodítkem, ale také ti, co se nesou v tašce, mají růžové mašličky a jen pokradmu vykukují z tašky a sledující okolí nebo olíznou paničce pusinku. Další zvířátka cestující v metru jsou běžné kočky, které majitelky nosí zpravidla v plastových bedýnkách. Sem tam vidíte jak má někdo na vodítku nebo v přepravce fretku, morče nebo křečky. Pravdou je, že sklípkana jsem zatím neviděl i když nepochybuji o tom, že i ten je čas od času přepravován touto nejvytíženější pražskou hromadnou dopravou.

O věcech, které lidé v metru přepravují by se dal napsat snad samostatný článek.Nejčastěji jsou to kočárky a především v letních měsících jízdní kola, kterých je opravdu velké množství. Další věci jsou mnohdy různorodé a spíše než názvy předmětů se mi vybavují jejich obrysy a rozměry, které jsou na hony vzdáleny od turistických batohů.

Prase bez vodítka

Včera jsem měl však premiéru vidět v metru prase. Jdu si tak na nástupiště metra jako každý den a vidím nějakou paní či slečnu, která vedle sebe má nějakého psa. Vypadalo to jako malý čokl oblečený do růžové blůzky. Říkal jsem si, že to bude jeden z těch mazlíčků co si je majitelé tak rádi oblékají. Chůzi to mělo zvláštní a tak jsem psa odhadoval na Buldočka. Metro zrovna přijíždělo a tak se paní ohnula k zemi a milé stvoření si vzala do náruče. Tím se malinko zdržela a já ji dohnal. Stvoření bylo otočené hlavou ke mě a mě málem spadla čelist. Nebyl to pes, ale malé černé prase. Kulatý rypák, dvě nozdry a kvičelo. Byl jsem v šoku. slyšel jsem samozřejmě o šlechtěných prasatech, která nedorůstají velkých rozměrů, ale nenapadlo by mě, že jej někdo bude chovat doma. O tom, že paní byla domácí chovatelka nemohlo být pochyb, vždyť si prase i oblékla do růžové. Prasečí očka na mě koukala a já pospíchal pryč s myšlenkou, že ve stejném vagonu jako prase jet nechci. Litovat toho, že jsem si neudělal mobilem fotku jsem začal až doma, ale zase nechci nikoho omezovat v soukromí a fotit si ho jako nějakého exota na to jsem velký zbabělec.

Nezlobte se, že z prasete v metru dělám takovou vědu, ale skutečně jsem ještě prase v metru nikdy nepotkal a tak z toho mám další vánoce. Myslel jsem si, že už mě jen tak nic nepřekvapí. no od teď když uvidím prase v metru bude to už nuda. Třeba mi příště vyrazí dech lední medvěd či Muflon.

jak-jsem-potkal-prase-v-metru

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Recenze Fear House Praha – vyděsí vás hlavně cena

    Recenze Fear House Praha – vyděsí vás hlavně cena

    Rád se bojím, jsem milovníkem hororů, a tak, když jsem se dověděl o Domu hrůzy v Praze bylo jasné, že jej musím navštívit. Samozřejmě jsem se bál jít sám, tak jsem vzal kamaráda. Abych nekazil překvapení všem, kdo by se do Fear Housu chtěli vydat, nebudu popisovat, co vás čeká v detailech, ale spíše popíši atmosféru a

  • Gran Turismo Sport – závodění má v krvi

    Gran Turismo Sport – závodění má v krvi

    Na úvod recenze musím říct, že nejsem fanatik do závodění, nemám volant, ani křeslo ani VR brýle – neříkám, že by mě takový zážitek nelákal, bylo by to jistě něco jiného, nového, ale zkrátka mám v ruce klasický gamepad místo volantu. K úvodnímu slovu ještě doplním, že porovnávat budu s poslední verzí, kterou jsem hrál

  • NHL 18 – zase o kousek reálnější simulace hokeje

    NHL 18 – zase o kousek reálnější simulace hokeje

    Dva roky jsem hrál NHL 16 na PS 4 a postupně jsem ji hrál méně a méně. Když v září vyšla NHL 18 a já si přečetl recenzi, zjistil jsem, že až na nový mód těch vylepšení mnoho není a v podstatě se téměř nic nezměnilo. Rozhodl jsem se tedy nekupovat. Půjčil jsem si však

1 Comment

  1. Ohněta

    To by ses divil, jak jsou prasata inteligentní :D. Škoda té fotky, slečně by to tu slušelo 🙂

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website