|  |  |  | 

Seriály Společnost Uncategorized

Jak jsem se stal tátou 5. díl

Naše Josefína minulý měsíc oslavila rok a půl svého života. V posledním čtvrtém dílu jsem psal o tom, že už chodí okolo věcí. To už dáno není pravda, takže pojďme na novinky, být tátou je čím dál náročnější.

Lítá jak neřízená střela

Naše dcera prosím nechodí, ta přímo lítá, jak blázen. Také se často děje, že si nabije a má sem tam i modřinu. Prostě úplně jak kluk. Venku zdrhá na všechny strany a jde přesně na opačnou stranu než chcete.
Nedávno jsme šli kolem naši cesty k rozhledně, kde jsme potkali na obhlídce auto policie. Josefína na ně začala mávat a smát se. Také se smáli a mávali, nakonec ji pustili majáčky 🙂

Když potká na procházce jiné lidi, tak víská a pitvoří se a před dalšími dětmi se dost předvádí. To jsme s ní nedávno byli v restauraci. Že chtěla být chvíli u mámy, chvíli u mě, podle toho, kdo co zrovna jedl nebo pil je normální, ale pak se rozeběhla restaurací a chodila k lidem a chtěla si s nimi povídat. To jsme ji už naháněli. Nakonec zaběhla až do kuchyně, kde teda pro ní šla manželka. Číšníci měli docela legraci z našeho dítěte, které se rozhodně nestydí.
I když třeba jsme pak šli na oslavu, kde bylo také docela dost lidí a to se mě prvních 5 minut držela za nohu a jen vykukovala se 🙂 Pak to z ní opadlo a řádila tam jako všude jinde. Na každého se smála, tancovala na písničky a každého donutila, aby ji ze stolu něco dal.

Jako letadlo

Její nejoblíbenější (zatím) dopravní prostředek je letadlo. Ne že by s ním letěla, ale miluje pozorovat letadla a pak napodobovat jejich zvuk a rukama křídla. Celkem pravidelně si ji musím vzít k počítači, kde ji na YouTube pouštím letadla. Má ráda jak klasická dopravní, tak velká nákladní a miluje též stíhačky. No takže na Vánoce dostane jedno letadlo, které má hlášky pilota, tak jsem moc zvědav, jak se ji to bude líbit. Na jaře jsem připraven, že zajedeme na Šestku a budeme koukat na letadla, pokud ji ještě v té době budou brát.

Rozumí hodně, ale říká hlavně slovesa

V roce a půl už pochopí, když ji řeknete ať něco položí na stůl nebo na gauč, nebo ať si přinese pantofle. Když se ji zeptáte kde má Hektora (její oblíbený plyšák), tak začne říkat: „Kde je“ a začne ho hledat. Dokonce se už začíná schovávat, hlavně když se má oblíkat. Pak si vleze za gauč. Platí na ni ale počítání do tří, protože ví, že kdyby nepřišla dostane na zadek.

Mluvit se ji zatím moc nechce. Umí sice napodobit zvuk psa (dělá dýchání psa), ovci, krávu, hada, včelu, ale říká především slovesa napříkad „Táák“ nebo „Dáme“, „máme“, a zkouší říkat „namažeme“, ale je z toho spíše „mamem“.

Před den bez plíny, počůraná jen někdy

Plínu má jen, když jde odpoledne po obědě spát a večer. Už si říct, když chce čůrat. Někdy si říct ale zapomene, tak se počůrá. Takže většinou je dva, tři dny v pohodě a pak třetí den si třeba hraje, zapomene se už je to hotové. Ale je to fajn. Bez plíny je často i venku i když samozřejmě v takovém případě pro ni máme náhradní oblečení.

Počůrá se hlavně tehdy, když ji strašně chutná pití a během chvilky vypije hodně tekutin. Umí pít už hezky z hrnku, bez toho, aby se polila, ale pak někdy taky kraví a pije za chůze a pak se polije.

Jsem jedlík, dej sem knedlík

Josefína má opravdový apetit. Má večeři, pak si dá mlíko které je pro ní stále takovým rituálem a když přijdu domů a náhodou je ještě vzhůru, tak si počká na mou večeři a klidně si dá půlku zapečeného toustu se mnou. Na to že má jen něco přes 9 kilo, tak jí opravdu hodně. Na svačinu si dá celý banán a pak se docpe ještě mandarinkou nebo dvěma. Jsme rádi, že ji tak chutná jídlo a kromě paprik ji vlastně nic moc nevadí i když jsou jídla, které má raději.

Miluje tanec

Chuderka se tak točí dokola, že se jí kolikrát skoro točí hlava. Má ráda kromě dětských písniček i klasické písně a pořád na ně tančí. U dětských písní s videem pak opakuje to, co vidí na videu. Vůbec má jako všechny děti papouškovací období. Když mě vidí venku s rukama za zády, tak to přesně zopakuje a chodí jak já, což je strašně komické. Ví, jak maminka šlape na vlašský ořech venku, aby jej rozlouskla. Doma pak chce šlapat na už vyloupané ořechy, což je taky k popukání.

Umí sama sebe velice snadno a rychle rozdivočit, to pak lítá po gauči na který už umí sama vylézt nebo po posteli jak z divokých vajec a není k zastavení. Umí vylézt na postel i se z ní spustit dolů už docela bezpečně a rychle. Skoro dosáhne na kliky u dveří a to bude teprve legrace. Už teď je sranda, když třeba dává různé tvary skrz ten tvarovaný plast a moc dobře ví, co kam má dát, ale líbí se ji, že když se splete, tak říkám „Nééé“ To pak schválně dává tvar do všech možných špatných děr, jen proto, abych říkal Nééé a směje se tomu.

Spaní pořád v pohodě

Už od mala jsme ji naučili, že ji dáme dobrou noc, položíme do postýlky a ona si chvíli povídá a pak usne a spí. Nevím, zda jsme psal, že jsme zkoušeli otevřít postýlku, aby spala bez ohrádky z jedné strany. To se neosvědčilo, protože se pořád vracela i klidně po 10 15 minutách a pořád jsme ji museli vracet a pak se celý proces opakoval. Takže jsme opět přidali poslední stranu a měli jsme obavu, že bude řev, ale bylo to dobrý. Je v klidu a spí jak miminko. Jednou za 14 dní nebo za měsíc sice řve, tak tam zajdu, domluvím ji a pak už je většinou klid. Když ne, jdu tam po čase znova, na chvíli ji vytáhneme a když víme, že ji nic není protože zase začne běhat a dělat neplechu, tak ji po 15 minutách vrátíme zpět. A když opět křičí, tak už ji dám na zadek a to pak už opravdu pomůže.

Takže uvidíme, jak se bude vyvíjet dál, doufejme, že zůstane tak pozitivní člověk jako je nyní. Zatím je veselá kopa a pláč je u nás slyšet jen chvíli když se zrovna vzteká, že nedostane, co by chtěla.

jak-jsem-se-stal-tatou-5-dil

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Jak jsem refinancoval hypotéku díl sedmý

    Jak jsem refinancoval hypotéku díl sedmý

    Myslel jsem si, že další díl budu psát až v březnu 2020, ale už mám výborný námět na další. S ohledem na to, že jsem se sešel s poradkyní, kde jsme sumarizovali co už mám a co ještě musím dodat, vyplynulo z toho něco, co jsem mohl udělat už nyní a o tom bude dnešní

  • NHL 20 je 19 v jiném kabátu

    NHL 20 je 19 v jiném kabátu

    ne, ani letos nečekejte nějakou výraznou změnu, která by vedla k tomu, že by vás hokej na konzoli znova nadchnul. Bohužel je vše při starém a ani novinky, které v NHL 20 jsou nijak ke zvýšenému hraní nepomohou. Nová grafika NHL 20 má novou grafiku a to především v menu, které má nyní pohyblivé pozadí.

  • Jak jsem se stal tátou 4. díl

    Jak jsem se stal tátou 4. díl

    Poslední třetí díl jsem psal před 4 měsíci. to není ani možné, jak ten čas letí, skoro bych se hádal, že to budou tak 2 měsíce, co jsem psal poslední. Josefína má aktuálně již rok a měsíc a mnohé se změnilo. Skoro chodí Je to pár dnů, kdy začala chodit okolo věcí jako je postel,

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.