Jak jsem si koupil gravela
Datel
Na kole umím jezdit od svých dětských let, to ostatně snad každý. Pamatuji si, že mé první dospělácké kolo byla Eska se třemi převody vzadu a zaoblenýma řídítkama. Poté už následovaly samé mtb kola, tedy ze začátku spíše jejich napodobeniny. Ale měl jsem je spíše na ježdění pro rohlíky, nebo kolem komínu, výjimečně nějaký ten výlet. To vše se mělo na jaře roku 2020 změnit.
Začalo to novým kolem
Své rok staré kolo Leader Fox jsem prodal z důvodu špatně zvolené velikosti rámu a pořídil si xcéčkového Torenta od českého Rock Machinu. Samozřejmě máte novou věc, musíte ji hned pořádně vyzkoušet. Ne jinak jsem to měl i já. Vzal jsem kolo na vyjížďku po cyklostezce do 25 km vzdálených Babic a zpět, poté i na nějaký ten terén do okolních kopců. A to byl asi ten moment/zlom, který mi něco v hlavě přepl a já začal na kole jezdit pravidelně. Sice jen po okolí, ale i tak jsem na začátečníka stačil za necelý rok najezdit cca 2600 km. Tento rok mám za cíl 4000 km. Nutno dodat, že drtivá většina vyjížděk byly nezpevnené cesty, kde jsem naplno využil výhod horského kola.
Leč jak říká klasik, s jídlem roste chuť. Xcéčkový hartail mě přestal stačil, chtěl jsem víc trailové kolo. Na sklonku léta jsem si tedy pořídil celoodpruženého Blizzarda model XCM. Tedy kompromis mezi kovaným trailovým kolem a xcéčkem. A neprohloupil jsem, dokonale splnil mé očekávání.
Pořídím si gravela
Jenže přišla zima. A jak to poslední zimy bývá, po sněhu a ledu ani památky. Jen déšť a tím pádem rozbahněný terén. Rozhodně jsem ale neplánoval se přes zimu kola vzdát. Vždy jak to počasí a volný čas dovolil, vyrazil jsem s kolem ven. Dokonce jsem se i toho sněhu dočkal a vyzkoušel si na něm jízdu. Bavilo mě to na něm snad víc než za sucha. Leč sníh vydržel jen krátce a opět převládá bláto. Jsem tedy odkázán na cyklostezky. Ty jsem semtam jezdil i přes léto, ale nijak mi to nepřišlo namáhavé či nepohodlné. Nebo jsem to neřešil, nevím. Až jednou, až jednou.
To jsem se vrátil z 55 km dlouhé vyjížďky z Babic nezvykle unavený. Ono taky jezdit po asfaltu s plášti 2,3″, resp. 2,4″ není žádný med. Jako dá se to, ale léta přibývají a už to není jako za mlada. Zpáteční cestou mě už začala hlavou problikávat myšlenka na gravela. Věděl jsem, že dvě kola využiji, opravdu jezdím pravidelně jak terén, tak i cyklostezky směr UH, či Kroměříž. A proč bych se měl dřít na těžkopádném MTB, když to zvládnu snáz na gravelu. Bylo tedy rozhodnuto. Pak už jen zbývalo vybrat ten pravý.
Vyhrál Qayron
Jelikož rád podporuji česko-slovenské výrobce, měl jsem v hledáčku slovenské Kellys a české RM a Qayron. Kellys jsem poměrně brzy vyřadil, páč jezdit na stejném kole jako Datel David jsem nechtěl. Zbyl tedy Rock Machine a Qayron. No a vyhrál Qayron One.Dr v jednopřevodníkové verzi. Ptáte se na důvod? Ten je jednoduchý, je krásně oranžový. O víkendu jsem ho objednal přímo od výrobce a ve středu jsem ho měl už doma.
Po menších problémech se sestavením je připraveno k jízdě. Leč jsem na něm ujel jen 10 km, páč časově a hlavně počasově mi to nevychází, což asi bude nyní dlouhodobějšího rázu při pohledu na předpověď počasí na tenhle týden. Nic proti mrazu, ale při teplotách -8 a nižších se mi moc nechce :-). Ale uvidíme, možná se v úterý odhodlám mráz nemráz. I z těch 10 km jsem byl nadšený, bez námahy jsem si to šlapal 30km/h, když jsem si trochu přišlápl, tak jsem se blížil ke 40. Sic si ještě musím zvyknout na jiný posez, jiný úchop řídítek, jiné řazení a hlavně jiné brždění :-). Ale mám rád výzvy, těším se na ty březnové. Na cyklovýlet po okolí Ústí nad Orlicí a na kovidově posunutý zimní cyklozávod okolo Baťova kanálu.
POST YOUR COMMENTS