|  |  | 

Kultura Společnost

Jak jsme uspořádali výstavu fotografií

Dnes se konečně rozepíši zase o něčem jiném než je hypotéka a stavba domu. Fakt je ten, že poslední dobou nic jiného neřeším a tak aktuálně stále vycházejí články o tom „Jak jsme chtěli hypotéku.“ I když minule jsem si našel čas a napsal recenzi na knihu Píseň krve, kterou jsem dočetl a která byla moc fajn. A u kultury právě zůstaneme i v tomto článku, protože se nám povedlo uspořádat výstavu našich fotografií. A jak to vlastně celé vzniklo?

Udělat výstavu může každý

S myšlenkou toho, že bychom mohli vystavovat naše fotografie přišel kamarád a bývalý kolega Michal. Oslovil mě, coby takového poloprofi fotografa a další dva mé kamarády, kteří rádi fotí. No jo, Výstava fotografií v kavárně V podpalubívýstavu, to je fajn ale na jaké téma? Každý chtěl nějaké jiné a tak jsem se shodli na neutrálním tématu Architektura. Z tohoto tématu nemám kromě noční panoramy Prahy mnoho co nabídnout, ale už jsem se těšil na první setkání. Tam jsem si každý přinesli kolem 10 snímků a hodnotili je, aby se na výstavu dostali jen ty nejlepší. Po tomto setkání jsme opět téma výstavy odložili asi na 6 měsíců k ledu a nikdo si na výstavu nevzpomněl. Naštěstí jsme téma tak nějak oživili a pokračovali v plánování.

Prostor příjemné kavárny v Podpalubí

Rozdělili jsme si činnosti. Michal měl na starost přípravu fotografií, shánění prostoru a přípravu proslovu. My ostatní jsem dělali odborný dozor a těšili se. Prostor jsem našli na doporučení v jedné útulné kavárně na Praze 4. Kavárna v podpalubí nabídla prostory na cca 20 fotografií. Tisk snímků jsem měl na starost já. Po poradě z kolegy z Megapixelu jsem usoudil, že ideální bude formát 30 x 40 cm na Kappa desku 10mm s matná laminace. 19 stejných fotografií + jedna panoramatická – jistě že moje vždy musím mít něco extra, to se přece ví. Fotky připraveny, místo připraveno, proslov sepsán. Něco tomu chybělo. Cíl. Ten jsem dostali ve chvíli, kdy kamarády napadlo fotky vydražit a výtěžek darovat dobročinným organizacím.

17.1. 2015 proběhla vernisáž

Vzal jsem si košili abych nebyl za burana, ale Michal mě trumfnul kravatou a vestičkou, takže jsem nakonec za burana byl, ale to nevadí. Přišlo dost lidí a celá vernisáž proběhla velice příjemně. Své tunelhosty jsem provedl celou kavárnou, řekl pár slov o fotografiích a nechal všechny aby si udělali vlastní názor. Michal hrál na kytaru a zpíval a my ostatní jsme se dobře bavili. Po skončení jsem slyšeli jen samou chválu. Už teď se těšíme na 28.2. 2015, kdy se koná dernisáž a tím i ukončení celé výstavy spojené s předáním vydražených fotografií.

Přispíváme na dobrou věc

Našim cílem je vydražit naše fotografie a celý výtěžek darovat dobročinným spolkům. Účastník v dražbě si kromě 20 fotografií také může vybrat na kterou ze 3 příspěvkových organizací přispěje a kterou podpoří. Musím se přiznat, že jsme nepředpokládali takový zájem o dražbu. Původně jsme si mysleli, že se vydraží třeba tak 3 obrázky a výsledná bude řekneme kolem 500 korun. Výsledky jsem však příjemně překvapeni. Po 3 dnech má každá fotografie nějakou cenu a ta nejžádanější má  již cenovku na 400 Kč. Jsme nadšení. Jednak tím, že se lidem fotografie amatérských fotografů líbí a především zájmem lidí přispět na dobrou věc.

Budeme velmi rádi, pokud navštívíte osobně naši výstavu v kavárně V Podpalubí až do 28.2. 2015 a ještě raději, pokud se účastníte dražby a na našich stránkách a přispějete tak na dobrou věc. Na oplátku vám bude doma viset krásná fotografie.

jak-jsme-usporadali-vystavu-fotografii

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Bouřková sezóna – Zaklínač se vším všudy – recenze

    Bouřková sezóna – Zaklínač se vším všudy – recenze

    Takový trošku off topic díl, který je ale mnohem lepší než některé číslované díly. Bouřkovou sezónu psal Andrej až několik let po dopsání posledního dílu a je vidět, že si pořádně odpočinul a ponořil se do svého světa opět v plné síle. Ostatně v plné síle je i Geralt až na své meče, kolem kterých

  • Terry Goodkind – Třetí Králoství – recenze

    Terry Goodkind – Třetí Králoství – recenze

    Po přečtení Třetího království mám pocit, že Terry Goodkind vytěžil z této série již dříve maximum a toto už je něco, co píše jen proto, aby ze ságy vyždímal ještě maximum peněz co jde. Neříkám, že se mi kniha nelíbila, ale je to natahované podobně uměle jako se tvůrci filmového Hobita snažili natáhnout jednu knihy

  • Brian Staveley – Císařovy čepele – recenze

    Brian Staveley – Císařovy čepele – recenze

    Od Ježíška jsem dostal knihu od Briana Staveleyho s názvem Císařovy čepele. Na knihu jsem se v minulosti již díval, ale perex mě nějak nezaujal, respektive jsem měl strach, že by mě kniha nebavila. Ale už jsem ji dostal tak co. Nyní po dočtení, které mimochodem zabralo jen asi 6 dnů musím říct, že to

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.