|  |  | 

Knihy Kultura

James Barclay – Kronika Havranů pokračuje

Havrani jsou zpět. Třídilná sága „Kronika Havranů“ pokračuje druhým dílem s názvem Polední stín. Všechny tři knihy na  svědomá James Barclay a pokud jste již četli první díl, který jsem recenzoval nedávno musíte mít zaručeně chuť přečíst si i díl druhý a o tom bude naše malá recenze.

Polední stín

Děj se stejně jako v prvním dílu odehrává na bájném fantazy kontinentu Baila, který Havrani zachránili před černokněžníky. Jenže kouzlem, které vykouzlil mág Xeteské univerzity zvaným Zloděj úsvitu nechtěně udělal díru do mezidimenzionálního prostoru v kterém žijí draci. Draků je mnoho rodů a bojují mezi sebou. Kánové, kteří používají Bailu jako svou podpůrnou dimenzi se za pomocí Havranů pokusí zachránit Bailu i jejich dimenzi. Proti jsou ostatní rody draků, kteří nemilosrdně útočí na stále zvětšující se trhlinu v prostoru, aby mohli spálit Bailu na popel a s ní všechno živé. Kniha nese název právě podle trhliny, která vytváří stále větší polední stín.

Neustále se něco děje

Dobře rozjetý příběh navazuje na první díl Zloděje úsvitu a pokračuje dál v napínavém vyprávění. Někdy je napětí více a vy nemůžete přestat číst a někdy méně a to i přesto, že se v knize stále něco děje a nudné popisování lidí, prostředí nebo čehokoliv jiného zde prakticky nenajdete. ale jak jsem již psal o prvním dílu, ani si nedokážete vytvořit takový vztah k jednotlivým postavám i když mám rád barbara Hirada, který  si sice nevidí, jak se lidově říká do pusy a co na srdci to na jazyku, chytrosti ohledně magie také moc nepobral a tak se mu všechno musí vysvětlovat polopatě, ale líbí se mi jeho styl.

Války s Wessy

Polední stím je zajímavý nejen kvůli drakům, ale především kvůli wessům, což je skupina různých národů žijících na západě. A zrovna ti se v této době rozhodli, napadnout východní sousedy a na mnoha místech se jim také podaří. Děj se odehrává na několik lokalitách. Nejvíce napadená byla Julatská univerzita a ostatní na tom také nebyly nejlépe. Jak to celé= ale dopadne vám prozrazovat nebudu, protože byste knihu pak již nemuseli číst.

Opět si neodpustím trochu srovnání s Hrou o trůny od R.R. Martina. James Barclay píše dobře, ale jeho děj je prostší a i když i zde najdeme nějaké ty intriky a zápletky zdaleka nejsou tak hluboké a fascinující jako ve hře o trůny. Důvodem může být i to, že v knize není tolik postav, nemají tolik prostoru aby projevily svůj charakter (To se netýká Havranů, ti mají prostoru dost) a tak celkově přes svižný děj je kniha prostě slabší. Přestože s porovnání se silným protivníkem kniha neobstojí musím říct, že jsem rád, že mi tato kniha, resp. její první díl přistál na stole. Je to fajn čtení, které neurazí vůbec ničím, zanechá příjemný dojem strávený s knihou. Nyní už čtu díl třetí, který je také dost zajímavý, ale o tom někdy příště.  Polední stín z trilogie Kroniky Havranů mohu vřele doporučit, přesto se nepřestávám těšit na druhý díl trigogie Stín Krkavce od Anthonyho Ryana, který se jmenuje Pán Věže. Druhý díl se teprve připravuje do češtiny. O prvním dílu z názvem Píseň krve si můžete přečíst v naši recenzi.

7

Good

Review

Celkově vzato je druhý díl stejně tak dobrý jako ten první a plynule navazující události vás budou nutit číst dál a dál. Kniha má jen 400 stránek, takže ji "sfouknete" docela rychle, ale aspoň se lze těšit na třetí díl o kterém bude recenze příští.

Celkové hodnocení
7
james-barclay-kronika-havranu-pokracuje

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Modern Talking – zůstanou legendou navždy

    Modern Talking – zůstanou legendou navždy

    O Modern Talking jsem chtěl napsat již delší dobu. Ale pořád jsem si nebyl jistý, jak článek uchopit a prakticky jsi nejsem jistý dosud. Jsem jejich velý fanoušek již od pěti let, ale nerad bych, aby článek vyšel jednostranně a příliš fanouškovsky, současně však chci dát najevo, co cítím, když poslouchám především jejich starší desky.

  • Mňága a Žďorp – krásná oslava třicetin v Karlíně

    Mňága a Žďorp – krásná oslava třicetin v Karlíně

    Moje nejoblíbenější kapela Mňága a Žďorp, kterou poslouchám pouhých 18 let, oslavila v úterý krásným koncertem ve Foru Karlín svých 30 let. Byl jsem v první brázdě, tak vám mohu zprostředkovat zážitek.   Doors od 18 hodin Upřímně se mi ten den moc nechtělo. Kvůli koncertu jsem si vzal půl den dovolené a následující den jsem dovolenkoval

  • Recenze Fear House Praha – vyděsí vás hlavně cena

    Recenze Fear House Praha – vyděsí vás hlavně cena

    Rád se bojím, jsem milovníkem hororů, a tak, když jsem se dověděl o Domu hrůzy v Praze bylo jasné, že jej musím navštívit. Samozřejmě jsem se bál jít sám, tak jsem vzal kamaráda. Abych nekazil překvapení všem, kdo by se do Fear Housu chtěli vydat, nebudu popisovat, co vás čeká v detailech, ale spíše popíši atmosféru a

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.