|  | 

Cestování

Kam v Praze do přídody? Díl čtvrtý

V prvním dílu našeho seriálu jsem vás zavedl do Prokopského údolí v druhé dílu jsme se podívali do Bohnického údolí. V třetím dílu jsme zavítali na Divokou Šárku a dnes se podíváme do Modřan, Písnice, a Libuše. Všemi těmito lokalitami totiž „protéká“ Modřanská rokle, která je dalším nádherným místem v Praze plném klidu, zurčení potoka a okolních lesů, kde můžete potkat řadu zajímavých živočichů. Samozřejmě když budete mít štěstí 🙂

Vstup v Modřan

Nejlepší vstup do Modřanské rokle je přímo z Modřan. Jakmile najdete první informační tabuli stačí se držet asfaltové cestičky. V době naši návštěvy jsme nepotkali mnoho cyklistů Modřanská rokle je místem odpočinku a kliduani pěších návštěvníků, což vedlo k tomu, že jme si nerušeně mohli užívat procházky, která  vedla lesem kolem libušského potoka, který se neustále přibližoval a oddaloval ale v podstatě kopíroval naši trasu. Nešli jsme rychle, přesto jsme Modřanskou rokli prošli asi během hodinky včetně zastavování u cedulí, kde jsme zjistili, že mezi místní zvířecí obyvatele patří ježek, kuna, liška, kterou jsem tam opravdu nečekal, zvlášť, když je les obklopen sídlištěm a nesmí chybět ani veverka, která za den spořádá objem semínek ze šišek přibližně v 5% své váhy.

Na vlastní oči jsme však veverku neviděli i když jsem se snažil a více než cestě okolo jsem se věnoval kmenům stromů, kde jsem hledal nějaký pohyb. Žije zde také velmi mnoho druhů ptáků a myslím, že ornitologové asi mají z místních druhů velkou radost, já si však na žádného nevzpomenu. Kolem cestičky je vytvořena řada sportovišť pro běžce, kde se mohou protáhnout a třeba i posilovat.

Libuš či Kunratice

Cestička je poměrně jasná a je po ni celkem snadné dojít až k retenční vodní nádrži, kde se můžete setkat s úžovkou, slepíšem či ještěrkou. U nádrže můžete chvíli posedět a pak jít Modřanská rokle je místem odpočinku a klidubuď po cyklostezce vlevo, která vede do Kunratic a na Libuš, která však není příliš vzdálená, protože její sídliště již lze vidět anebo se vydáte doprava po neznačené stezce a přijdete na Písnici mezi novou zástavbu. Zde již lesy končí jsou zde pole. ale zpět k Modřanskému údolí. Celým údolím vede naučná stezka, která vám ukáže místa, kde se ukrývají lomy. Jeden se nachází poblíž nádrže. My jsme jej ale minuli, protože jsme nešli od nádrže vlevo, ale na opačnou stranu. V Modřanské rokli najdete také spoustu malých studánek, ale abyste je našli musíte opustit hlavní asfaltovou trasu. Délka údolí je 3,5 km a je to velmi půvabná procházka, která je pro svou nenáročnost vhodná pro kohokoliv.

Více informací o Modřanské rokli a její Floře a Fauně vám poskytne spolehlivě Wikipedie, která je vždy plná informací.

 

DSC_8732 DSC_8745

kam-v-praze-do-pridody-dil-ctvrty

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    To je zase příběh. Proč, kdykoliv se něco podělá je z toho příběh k popukání, který ale vůbec není vtipný? Spíše smutný a to se vším všudy. Nejde o život, ale musím říct, že když se to se..tak se to se a to tak prostě je. Jedu si ani nevím jak To si takhle nedělního

  • Černobylský deník – díl šestý

    Černobylský deník – díl šestý

    Našim výšlapem na střechu paneláku končil první den v Černobylu. Po cestě zpět jsme museli povinně vystoupit na kontrolních stanovištích a projít detektorem radiace. Naštěstí nikdo z nás radioaktivní nebyl. V hotelo – ubytovně nás čekala večeře, kterou moc raději popisovat nebudu. Datel Honza byl spokojený, ale jemu chutná vše, takže v pořádku J Pořád jsem ale neměl dárek

  • Černobylský deník – díl pátý

    Černobylský deník – díl pátý

    Pokračujeme prohlídkou nemocnice. Je to děsivá budova a jedna z těch, kde je obrovské množství prachu. V prvním patře procházíme ženským oddělením. Zrezivělé vybavení spolu s pronikajícím světlem z venku působí děsivě. Historka z nemocnice Ve vstupní hale nemocnice nám řekli historku, kdy přinesli jednoho člověka, zřejmě záchranáře, který byl silně radioaktivní a na hlavě měl přílbu. Bohužel radiace byla

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website