Kam v Praze do přírody? Díl třetí
Řeč nebude o nějaké divoké mladici, i když věřím tomu, že to by si mnoho mužů přečetla možná raději, ale o přírodní rezervaci (vyhlášena roku 1965), jejíž historie sahá až do 6 století a příchodu Slovanů, kteří zde začali tvořit hradiště. To je však dávná historie. Daleko novější je vyhlášení přírodní rezervace resp hradiště Divoká Šárka v roce 1995 jako Hradiště Šárka. Více informací si můžete najít na Wikipedii, kde je odborně popsána fauna, flóra, mykoflóra atd. Já, těchto věcí příliš neznalý popíši Divokou Šárku jako vždy svými slovy. Pokud bych měl pouze jednou větou, řekl bych, že je úžasná avšak plná lidí. No ale která část Prahy také ne že?
Skály i lesy
Krásný výhled do okolí a také na rozeklané skály nebo procházka kolem šareckého potoka, to vše může Divoká Šárka nabídnout. Nejlépe, jak se na Divokou Šárku dostat je tramvají do zastávky se stejným jménem a odsud už vede krásná asfaltová cesta údolím. Můžete vystoupit na skály a vyhřívat se na rozlehlých loukách nebo se vydat po červené turistické stezce kolem potoka a dojít třeba až do Nebušic. Cesta vede lesem kolem potoka. V lese můžete potkat i zvěř, kterou byste v Praze jen těžko čekali, třeba lišku. Osobně jsem zde lišku nepotkal, ale prý zde skutečně žijí.
Sám mám raději skály a tak když se nevydáte po červené stezce, ale cestičkami vystoupáte na skály získáte nádherný rozhled na část Prahy a budete si užívat klidu a majestátnosti skal a jejich údolí. Naskytne se Vám také pohled na okolní lesy, koupaliště Džbán, které je napájeno potokem a v kterém je pověstně chladná voda. Mimochodem dočetl jsem se (nevěděl jsem), že toto koupaliště bylo postaveno již ve 40 letech na místě rybníčka mlynaře Aloise Veselíka, jehož rod se se šáreckým údolím spjat po generace.
Legenda o Šárce a Ctiradovi
Znáte tuto legendu? Ta vypráví o Vlastě, která neměla ráda Ctirada, resp. ho spíše nenáviděla. A tak když Ctirad projížděl se svou skupinou údajně šareckým lesem padl do pasti, kterou Vlasta připravila. Pomohla tomu i Šárka, která předstírala zajatkyni, kterou Ctirad zachránil. Vedle zachráněné Šárky ležela medovina, v které však byla omamná látka a tak omámené muže čekala smrt z rukou skupiny dívek, které se najednou objevily. Ženy zabily všechny kromě Ctirada, kterého odvlekli na Děvín, kde jej umučili k smrti. Avšak ani Šárka dlouho nežila. Výčitky svědomí ji tížily tak, že nakonec svůj život ukončila z nevyššího šáreckého vrchu
Fotografie zde ve článku i pod nim jsem pořídil již v roce 2010, kdy jsem byl v údolí Divoká Šarka naposled. Od té doby se tam znova chystám a tentokráte po červené turistické značce, ale zatím nebyl pro všechnu práci na takový krásný výlet čas.
POST YOUR COMMENTS