|  | 

Cestování

Kam v Praze do přírody? Díl třetí

Řeč nebude o nějaké divoké mladici, i když věřím tomu, že to by si mnoho mužů přečetla možná raději, ale o přírodní rezervaci (vyhlášena roku 1965), jejíž historie sahá až do 6 století a příchodu Slovanů, kteří zde začali tvořit hradiště. To je však dávná historie. Daleko novější je vyhlášení přírodní rezervace resp hradiště Divoká Šárka v roce 1995 jako Hradiště Šárka. Více informací si můžete najít na Wikipedii, kde je odborně popsána fauna, flóra, mykoflóra atd. Já, těchto věcí příliš neznalý popíši Divokou Šárku jako vždy svými slovy. Pokud bych měl pouze jednou větou, řekl bych, že je úžasná avšak plná lidí. No ale která část Prahy také ne že?

Skály i lesy

Krásný výhled do okolí a také na rozeklané skály nebo procházka kolem šareckého potoka, to vše může Divoká Šárka nabídnout. Nejlépe, jak se na Divokou Šárku dostat je tramvají do zastávky se stejným jménem a odsud už vede krásná asfaltová cesta údolím. Můžete vystoupit na skály a vyhřívat se na rozlehlých loukách nebo se vydat po červené turistické stezce kolem potoka a dojít třeba až do Nebušic. Cesta vede lesem kolem potoka. V lese můžete potkat i zvěř, kterou byste v Praze jen těžko čekali, třeba lišku. Osobně jsem zde lišku nepotkal, ale prý zde skutečně žijí.

Divoká Šárka - oáza klidu v Praze

Sám mám raději skály a tak když se nevydáte po červené stezce, ale cestičkami vystoupáte na skály získáte nádherný rozhled na část Prahy a budete si užívat klidu a majestátnosti skal a jejich údolí. Naskytne se Vám také pohled na okolní lesy, koupaliště Džbán, které je napájeno potokem a v kterém je pověstně chladná voda. Mimochodem dočetl jsem se (nevěděl jsem), že toto koupaliště bylo postaveno již ve 40 letech na místě rybníčka mlynaře Aloise Veselíka, jehož rod se se šáreckým údolím spjat po generace.

Legenda o Šárce a Ctiradovi

Znáte tuto legendu? Ta vypráví o Vlastě, která neměla ráda Ctirada, resp. ho spíše nenáviděla. A tak když Ctirad projížděl se svou skupinou údajně šareckým lesem padl do pasti, kterou Vlasta připravila. Pomohla tomu i Šárka, která předstírala zajatkyni, kterou Ctirad zachránil. Vedle zachráněné Šárky ležela medovina, v které však byla omamná látka a tak omámené muže čekala smrt z rukou skupiny dívek, které se najednou objevily. Ženy zabily všechny kromě Ctirada, kterého odvlekli na Děvín, kde jej umučili k smrti. Avšak ani Šárka dlouho nežila. Výčitky svědomí ji tížily tak, že nakonec svůj život ukončila z nevyššího šáreckého vrchu

Fotografie zde ve článku i pod nim jsem pořídil již v roce 2010, kdy jsem byl v údolí Divoká Šarka naposled. Od té doby se tam znova chystám a tentokráte po červené turistické značce, ale zatím nebyl pro všechnu práci na takový krásný výlet čas.

Divoká Šárka - oáza klidu v Praze

Divoká Šárka - oáza klidu v Praze

kam-v-praze-do-prirody-dil-treti

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Jak jsem si koupil gravela

    Jak jsem si koupil gravela

    Na kole umím jezdit od svých dětských let, to ostatně snad každý. Pamatuji si, že mé první dospělácké kolo byla Eska se třemi převody vzadu a zaoblenýma řídítkama. Poté už následovaly samé mtb kola, tedy ze začátku spíše jejich napodobeniny. Ale měl jsem je spíše na ježdění pro rohlíky, nebo kolem komínu, výjimečně nějaký ten

  • Zimní vyjížďka do lesů na Loučeni

    Zimní vyjížďka do lesů na Loučeni

    Tak tohle byla opravdová premiéra. Na kolo jsem vždy vlezl maximálně při 13 stupních a více. Jenže o víkendu napadlo trochu sněhu a mě to lákalo zkusit si zajezdit na kole v lese… Bez potřebné zimní výbavy Už dlouho jsem chtěl na kolo v zimě, ale vždy jsem řešil, že nemám potřebnou výbavu – zateplené

  • Jak jsem NEjel Zlínskou 50tku

    Jak jsem NEjel Zlínskou 50tku

    V tomto článku se chci „pochlubit“, jak jsem hrdinně odstoupil před začátkem závodu 🙂 Jde o závod horských kol, který se jezdí ve Zlíně a jmenuje se Zlínská 50. Závod jsme měli jet s Honzou, který jej jel a o dojmy ze závodu se podělí, až se mu bude chtít napsat článek. Registrujeme se na

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..