|  |  | 

Cestování Výlety

Karlštejn – stopa Karla IV. a kus české historie

Hrad Karlštejn patří naprosto neodmyslitelně k historii českého národa a od dob svého vzniku se stal jedním ze symbolů českých zemí a vlajkovou lodí našich hradů a památek vůbec. Myslím, že je minimálně vhodné zahájit rubriku Listování kronikami pohledem do historie této národní perly, jejíž stavbu inicioval další velikán českých dějin, Karel IV. Začínáme v roce 1348, kdy byl položen základní kámen.

Dílo Karla IV.

Pro hrad Karlštejn byl vybrán vápencový vrch jihozápadně od Prahy. Základní kámen byl položen 10. června 1348 arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Původně se však mělo jednat pouze o malé soukromé sídlo českého krále a císaře římského, Karla IV. Jak však stavba pokračovala, začínal hrad nabývat v hlavě českého vladaře na důležitosti a brzy se rodily plány na honosné sídlo, které mělo sloužit pro uchování korunovačních klenotů a ostatků svatých.

Stavba pokračovala rychle a už v roce 1357 byla dokončena. Několik následujících let pokračovaly už jen práce v interiéru a dokončeny byly roku 1365. Následně byly na hradě střeženy české i říšské korunovační klenoty. Ze svého sídla se korunovační klenoty dostaly hned několikrát. Většinou to bylo zaKarlštejn_2-300x225 účelem korunovace nového krále v Praze. Během husitské revoluce se však tehdejší král Zikmund o klenoty obával natolik, že je nechal odvést do zahraničí, a to jak české, tak říšské. Hrad mezitím odolal obléhání husitských vojsk a po skončení revoluce byly české korunovační klenoty vráceny do svého sídla, kde byly uchovány až do začátku 17. století. Ty říšské však již zůstaly za hranicemi. Hrad se nyní stal výhradně místem pro uchování korunovačních klenot, k čemuž sloužil také spolek karlštejnských purkrabí.

Hrad zachráněn Františkem I.

K první přestavbě hradu došlo v první polovině 16. století. Týkala se především Velké věže a hojně využívaného purkrabství. Nedlouho poté se začala psát černá etapa historie hradu. Během stavovského povstání byly korunovační klenoty převezeny do Prahy, spolek purkrabí byl zrušen a hrad začal chátrat. Několikrát vystřídal své majitele, ale pozornosti se mu dostalo až v souvislosti s národním obrozením v 18. století. V roce 1812 navštívil hrad císař František I. a vzápětí věnoval peníze na jeho opravu. Té se chopil architekt Josef Mocker, který dal hradu dnešní podobu.

Hrad je ve vlastnictví státu od roku 1918. V roce 1962 byl pak vyhlášen národní kulturní památkou. I díky tomu může nadále majestátně okupovat skalnatý vrch nad místní částí Budňany a sloužit široké veřejnosti. Veškeré potřebné informace pak najdete na oficiálních webových stránkách hradu.

karlstejn-stopa-karla-iv-a-kus-ceske-historie

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    To je zase příběh. Proč, kdykoliv se něco podělá je z toho příběh k popukání, který ale vůbec není vtipný? Spíše smutný a to se vším všudy. Nejde o život, ale musím říct, že když se to se..tak se to se a to tak prostě je. Jedu si ani nevím jak To si takhle nedělního

  • Černobylský deník – díl šestý

    Černobylský deník – díl šestý

    Našim výšlapem na střechu paneláku končil první den v Černobylu. Po cestě zpět jsme museli povinně vystoupit na kontrolních stanovištích a projít detektorem radiace. Naštěstí nikdo z nás radioaktivní nebyl. V hotelo – ubytovně nás čekala večeře, kterou moc raději popisovat nebudu. Datel Honza byl spokojený, ale jemu chutná vše, takže v pořádku J Pořád jsem ale neměl dárek

  • Černobylský deník – díl pátý

    Černobylský deník – díl pátý

    Pokračujeme prohlídkou nemocnice. Je to děsivá budova a jedna z těch, kde je obrovské množství prachu. V prvním patře procházíme ženským oddělením. Zrezivělé vybavení spolu s pronikajícím světlem z venku působí děsivě. Historka z nemocnice Ve vstupní hale nemocnice nám řekli historku, kdy přinesli jednoho člověka, zřejmě záchranáře, který byl silně radioaktivní a na hlavě měl přílbu. Bohužel radiace byla

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website