|  |  | 

Cestování Výlety

Karlštejn – stopa Karla IV. a kus české historie

Hrad Karlštejn patří naprosto neodmyslitelně k historii českého národa a od dob svého vzniku se stal jedním ze symbolů českých zemí a vlajkovou lodí našich hradů a památek vůbec. Myslím, že je minimálně vhodné zahájit rubriku Listování kronikami pohledem do historie této národní perly, jejíž stavbu inicioval další velikán českých dějin, Karel IV. Začínáme v roce 1348, kdy byl položen základní kámen.

Dílo Karla IV.

Pro hrad Karlštejn byl vybrán vápencový vrch jihozápadně od Prahy. Základní kámen byl položen 10. června 1348 arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Původně se však mělo jednat pouze o malé soukromé sídlo českého krále a císaře římského, Karla IV. Jak však stavba pokračovala, začínal hrad nabývat v hlavě českého vladaře na důležitosti a brzy se rodily plány na honosné sídlo, které mělo sloužit pro uchování korunovačních klenotů a ostatků svatých.

Stavba pokračovala rychle a už v roce 1357 byla dokončena. Několik následujících let pokračovaly už jen práce v interiéru a dokončeny byly roku 1365. Následně byly na hradě střeženy české i říšské korunovační klenoty. Ze svého sídla se korunovační klenoty dostaly hned několikrát. Většinou to bylo zaKarlštejn_2-300x225 účelem korunovace nového krále v Praze. Během husitské revoluce se však tehdejší král Zikmund o klenoty obával natolik, že je nechal odvést do zahraničí, a to jak české, tak říšské. Hrad mezitím odolal obléhání husitských vojsk a po skončení revoluce byly české korunovační klenoty vráceny do svého sídla, kde byly uchovány až do začátku 17. století. Ty říšské však již zůstaly za hranicemi. Hrad se nyní stal výhradně místem pro uchování korunovačních klenot, k čemuž sloužil také spolek karlštejnských purkrabí.

Hrad zachráněn Františkem I.

K první přestavbě hradu došlo v první polovině 16. století. Týkala se především Velké věže a hojně využívaného purkrabství. Nedlouho poté se začala psát černá etapa historie hradu. Během stavovského povstání byly korunovační klenoty převezeny do Prahy, spolek purkrabí byl zrušen a hrad začal chátrat. Několikrát vystřídal své majitele, ale pozornosti se mu dostalo až v souvislosti s národním obrozením v 18. století. V roce 1812 navštívil hrad císař František I. a vzápětí věnoval peníze na jeho opravu. Té se chopil architekt Josef Mocker, který dal hradu dnešní podobu.

Hrad je ve vlastnictví státu od roku 1918. V roce 1962 byl pak vyhlášen národní kulturní památkou. I díky tomu může nadále majestátně okupovat skalnatý vrch nad místní částí Budňany a sloužit široké veřejnosti. Veškeré potřebné informace pak najdete na oficiálních webových stránkách hradu.

karlstejn-stopa-karla-iv-a-kus-ceske-historie

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Thajsko – díl druhý – Bangkok – první dojmy

    Thajsko – díl druhý – Bangkok – první dojmy

    Máme za sebou 14 dní v Thajsku. Spousta zážitků a vzpomínek, všechny kladné. Nyní už jen vše sepsat, sestříhat videa, udělat nějaký živý stream, kde si zavzpomínáme na to všechno a tím to končí. Pro tentokrát. Let s EVA AIR Z Vídně jsme letěli někdy okolo 18:30. Let BR61 je letem až do Tajwanské Thajpeje

  • Thajsko – díl první – před odjezdem

    Thajsko – díl první – před odjezdem

    Protože za cca 3 týdny letíme na 14 dní do Thajska napadlo mě, že by nebylo špatné, pokud bych o tom něco napsal. Samozřejmě videa budou, ale někdo má raději text, takže pojďme na to. Omlouvám se, úvodní fotografii jsem si vypůjčil z internetu, až budu mít své fotky hned ji vyměním za vlastní. 4

  • Podzimní projížďka bez keců

    Podzimní projížďka bez keců

    V neděli bylo krásně teplo, svítilo sluníčko a listí zářilo svou zlatavou barvou v protisvětle. Já tohoto počasí využil a vyjel jsem do lesa, nedaleko na Loučeň, kde jsem lačně zaplul mezi stromy, zpomalil rychlost téměř na nulu a vychutnával si tu podzimní podívanou. Miluji podzimní vůni lesa Vůně lesa je mi sama o sobě

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..