Kladsko: Historicky české město na polském území
Datel
Kdo má alespoň zhruba v oku mapu hranic České republiky, ten dobře ví, že mezi Broumovem a Jeseníkem něco chybí. Je to území Kladska, které historicky patří k českému národu, ale po druhé světové válce bylo přiděleno Polsku. Centrem kladského okresu (dříve Kladského hrabství) je město Kladsko, které vyniká svou historií a skrývá ve svém srdci několik zajímavých památek slohově i významově spjatých se Zeměmi Koruny české. V současnosti ve městě Kladsko žije asi 28 000 obyvatel a pohodlně se do něj dostanete hlavními tahy od Náchoda nebo Šumperku.
Historické souvislosti
Oblast Kladska patřila odpradávna do české správy. Území bylo jen řídce osídleno, ale po kolonizaci za vlády Přemysla Otakara II. a Václava II. začalo vzkvétat. Vyrostlo také historické centrum samotného města. Roku 1742 ale bylo území Vratislavským mírem odtrženo od Čech a spolu s velkou částí Slezska přičleněno k Prusku. Jako součást Pruska se poté stalo částí Německé říše. Tou dobou už v oblasti Kladska samozřejmě nežili jen Češi, ale také Němci. Po Polácích tady nebylo ani stopy. V roce 1945 se posunuly západní hranice Polska až po Lužickou Nisu a téhož roku při osvobozování obsadila Ruská armáda oblast Kladska a předala ji do polské správy. Následně začali do Kladska přicházet polští občané. Češi žijící na Kladsku měli stejná práva jako utlačovaní Němci a Československu se nepodařilo vyjednat posunutí hranic. Část Čechů se vrátila do vlasti, část byla společně s Němci vystěhována do Německa a část v Kladsku žije dodnes. Historická návaznost na Země Koruny české je tady patrná na každém kroku.
O městě mluví Kosmas ve své kronice
Samotné město bylo založeno pravděpodobně už před rokem 981, kdy se o Kladsku zmiňuje Kosmas ve
své kronice. Na mysli měl samozřejmě tamní hradiště, které nad řekou Kladskou Nisou vyrostlo k ochraně stezky vedoucí z Krakova do Prahy. Bývalé hradiště bylo později přestavěno Habsburky a stávalo na místě dnešní pruské pevnosti, která je zřejmě největším lákadlem turistů. Postupně se pevnost rozvinula v kompaktní systém ochranného opevnění města, které zatím uvnitř vzkvétalo.
Proč se o Kladsku mluví jako o malé Praze, je patrné na první pohled. Malý Karlův most přes Kladskou Nisu je jednou z dominant města. Řadí se k nejstarším v Polsku a náš Karlův most připomíná nemálo. Pravděpodobné je, že si zde stavitelé zkoušeli techniky, které později aplikovali právě na Karlův most v Praze. Nejkritičtější chvíle prožil most v Kladsku při povodních v roce 1997, ale stojí dodnes. Most v Kladsku není zdaleka tak honosný, nicméně s Karlovým mostem jej pojí mnoho drobností. Při jeho stavbě také byla použita vejce a i když není tak honosný, najdeme na něm barokní sousoší.
Podzemní systém a náhrobek Arnošta z Pardubic
O důležitosti města v dobách minulých se můžeme přesvědčit návštěvou podzemních chodeb, které tady byly vytvořeny ve 13. století. Do podzemí se pomoříme přímo pod hlavním kostelem v Kladsku a projdeme asi 600 metrů dlouhou turisticky zpřístupněnou trasu. Cestou projdeme mnoho starých 
sklepů, objevíme studnu, starou pec, schůdky vedoucí do jednotlivých domů, atp. Mnohem honosnější podzemní systém byl vybudován pod pruskou pevností. Téměř 40 kilometrů dlouhý pletenec betonových ženijních chodeb, přístupových cest, minérských chodeb a naslouchacích chodbiček, které můžeme znát například z Josefova, se táhne skrz na skrz relativně malým územím. Přínos ale ocení především milovníci vojenského podzemí.
Vyhledávaným místem v Kladsku je bezesporu Kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl založen už v roce 1344 řádem Jezuitů. Překrásný je především barokní interiér, nicméně tím podstatným je, že se stal kostel místem posledního odpočinku prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Arnošt z Pardubic prožil v Kladsku dětství a je zde také pochován. Těší se zde pověsti světce.
O historické návaznosti se můžeme přesvědčit na každém kroku. Dokládá ji celá řada nenápadných pomníčku, staveb i znaků. Například znak města na budově kladské radnice – dvouocasý lev – naprosto shodný se znakem Čech.
- Foto: Kris Duda, licensed: Creative Commons
POST YOUR COMMENTS