|  |  | 

Cestování Výlety

Kladsko: Historicky české město na polském území

Kdo má alespoň zhruba v oku mapu hranic České republiky, ten dobře ví, že mezi Broumovem a Jeseníkem něco chybí. Je to území Kladska, které historicky patří k českému národu, ale po druhé světové válce bylo přiděleno Polsku. Centrem kladského okresu (dříve Kladského hrabství) je město Kladsko, které vyniká svou historií a skrývá ve svém srdci několik zajímavých památek slohově i významově spjatých se Zeměmi Koruny české. V současnosti ve městě Kladsko žije asi 28 000 obyvatel a pohodlně se do něj dostanete hlavními tahy od Náchoda nebo Šumperku.

Historické souvislosti

Oblast Kladska patřila odpradávna do české správy. Území bylo jen řídce osídleno, ale po kolonizaci za vlády Přemysla Otakara II. a Václava II. začalo vzkvétat. Vyrostlo také historické centrum samotného města. Roku 1742 ale bylo území Vratislavským mírem odtrženo od Čech a spolu s velkou částí Slezska přičleněno k Prusku.  Jako součást Pruska se poté stalo částí Německé říše. Tou dobou už v oblasti Kladska samozřejmě nežili jen Češi, ale také Němci. Po Polácích tady nebylo ani stopy. V roce 1945 se posunuly západní hranice Polska až po Lužickou Nisu a téhož roku při osvobozování obsadila Ruská armáda oblast Kladska a předala ji do polské správy. Následně začali do Kladska přicházet polští občané. Češi žijící na Kladsku měli stejná práva jako utlačovaní Němci a Československu se nepodařilo vyjednat posunutí hranic. Část Čechů se vrátila do vlasti, část byla společně s Němci vystěhována do Německa a část v Kladsku žije dodnes. Historická návaznost na Země Koruny české je tady patrná na každém kroku.

O městě mluví Kosmas ve své kronice

Samotné město bylo založeno pravděpodobně už před rokem 981, kdy se o Kladsku zmiňuje Kosmas ve5307013517_b853a8b79e_b své kronice. Na mysli měl samozřejmě tamní hradiště, které nad řekou Kladskou Nisou vyrostlo k ochraně stezky vedoucí z Krakova do Prahy. Bývalé hradiště bylo později přestavěno Habsburky a stávalo na místě dnešní pruské pevnosti, která je zřejmě největším lákadlem turistů. Postupně se pevnost rozvinula v kompaktní systém ochranného opevnění města, které zatím uvnitř vzkvétalo.

Proč se o Kladsku mluví jako o malé Praze, je patrné na první pohled. Malý Karlův most přes Kladskou Nisu je jednou z dominant města. Řadí se k nejstarším v Polsku a náš Karlův most připomíná nemálo. Pravděpodobné je, že si zde stavitelé zkoušeli techniky, které později aplikovali právě na Karlův most v Praze. Nejkritičtější chvíle prožil most v Kladsku při povodních v roce 1997, ale stojí dodnes. Most v Kladsku není zdaleka tak honosný, nicméně s Karlovým mostem jej pojí mnoho drobností. Při jeho stavbě také byla použita vejce a i když není tak honosný, najdeme na něm barokní sousoší.

Podzemní systém a náhrobek Arnošta z Pardubic

O důležitosti města v dobách minulých se můžeme přesvědčit návštěvou podzemních chodeb, které tady byly vytvořeny ve 13. století. Do podzemí se pomoříme přímo pod hlavním kostelem v Kladsku a projdeme asi 600 metrů dlouhou turisticky zpřístupněnou trasu. Cestou projdeme mnoho starých 5307021857_5b8e0b804e_bsklepů, objevíme studnu, starou pec, schůdky vedoucí do jednotlivých domů, atp. Mnohem honosnější podzemní systém byl vybudován pod pruskou pevností. Téměř 40 kilometrů dlouhý pletenec betonových ženijních chodeb, přístupových cest, minérských chodeb a naslouchacích chodbiček, které můžeme znát například z Josefova, se táhne skrz na skrz relativně malým územím. Přínos ale ocení především milovníci vojenského podzemí.

Vyhledávaným místem v Kladsku je bezesporu Kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl založen už v roce 1344 řádem Jezuitů. Překrásný je především barokní interiér, nicméně tím podstatným je, že se stal kostel místem posledního odpočinku prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Arnošt z Pardubic prožil v Kladsku dětství a je zde také pochován. Těší se zde pověsti světce.

O historické návaznosti se můžeme přesvědčit na každém kroku. Dokládá ji celá řada nenápadných pomníčku, staveb i znaků. Například znak města na budově kladské radnice – dvouocasý lev – naprosto shodný se znakem Čech.

kladsko-historicky-ceske-mesto-na-polskem-uzemi

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    To je zase příběh. Proč, kdykoliv se něco podělá je z toho příběh k popukání, který ale vůbec není vtipný? Spíše smutný a to se vším všudy. Nejde o život, ale musím říct, že když se to se..tak se to se a to tak prostě je. Jedu si ani nevím jak To si takhle nedělního

  • Černobylský deník – díl šestý

    Černobylský deník – díl šestý

    Našim výšlapem na střechu paneláku končil první den v Černobylu. Po cestě zpět jsme museli povinně vystoupit na kontrolních stanovištích a projít detektorem radiace. Naštěstí nikdo z nás radioaktivní nebyl. V hotelo – ubytovně nás čekala večeře, kterou moc raději popisovat nebudu. Datel Honza byl spokojený, ale jemu chutná vše, takže v pořádku J Pořád jsem ale neměl dárek

  • Černobylský deník – díl pátý

    Černobylský deník – díl pátý

    Pokračujeme prohlídkou nemocnice. Je to děsivá budova a jedna z těch, kde je obrovské množství prachu. V prvním patře procházíme ženským oddělením. Zrezivělé vybavení spolu s pronikajícím světlem z venku působí děsivě. Historka z nemocnice Ve vstupní hale nemocnice nám řekli historku, kdy přinesli jednoho člověka, zřejmě záchranáře, který byl silně radioaktivní a na hlavě měl přílbu. Bohužel radiace byla

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website