Kokain z Lidlu a dřevák Ton
V právě končícím, pro mě dost hektickém týdnu, mě zaujaly dvě události. Obě dvě úsměvné a zároveň i vážné. Ale obě dvě mě zvedly náladu. Pokud stále ještě nevíte o čem je řeč, tak vězte, že manažeři Lidlu přichystali do nového akčního letáku opravdovou bombu, kterou jim však Policie ČR zatrhla a že hokejsté Litvínova porazili v pěti zápasech brněnskou Kometu a to i díky přičinění Petra Tona, který dokázal spálit hned tři ne 100%, ale 252% šance.
Kolumbijský týden v Lidlu
Dříve byl Lidl brán jako smetiště Německa, kde se prodávaly výrobky, které v DE nikdo nechtěl. Dnes už to neplatí a troufám si tvrdit, že se v Lidlu dají sehnat kvalitní a i chutné delikatesy. Určitě k tomu přispěly i týdny určené specialitám evropských států. Takže již proběhl týden francouzský, řecký, španělský a mnoho dalších. Po těchto úspěšných akcích si manažeři nejspíš řekli, proč týdny nerozšířit i za hranice Atlantiku. A tak vymysleli týden kolumbijský, ve kterém figuroval jako hlavní lákadlo prvotřídní kokain, na začátek na zkoušku jen 100 kg, v hodnotě přes 100 milionů korun.
A jelikož je prodej jakýchkoliv drog v ČR nelegální, vymysleli manažeři skoro dokonalou fintu, jak obejít tuhle nelegálnost. Kokain budeme prodávat jako banány za cenu 32,90 Kč/100g. Taková akce nemá ve světě obdoby. Bohužel celá akce Los Bananos ztroskotala na neloajálním pracovníkovi úseku ovoce/zelenina na pobočce ve Zbraslavi, který si při doplňování koka banánů všiml podezřelého bílého prášku a svůj nález bezprostředně ohlásil řediteli Národní protidrogové centrály plukovníku Jakubovi Frydrychovi, který do tamního Lidlu vyslal protidrogovou jednotku v plném vybavení, která všechny akční banány zabavila pro svou vlastní spotřebu. Zákazníkům Lidlu tak zbyly jen oči pro pláč.
Petr Ton v roli dřeváka roku
Média nám furt tlačí do hlavy, že českým národním sportem je fotbal. Prdlajz. Česká fotbalová liga nestojí ani za gram lidlovských banánů. Národním sportem v ČR je hokej. Nyní právě probíhá vrchol české extraligy a to vyřazovací boje. Po včerejšku již známe prvního finalistu ročníku 2014/15 a to Litvínov. K postupu do finále Severočechům výrazně napomohl brněnský sniper Petr Ton, který si však na vrcholové akce někde ztratí svou střeleckou formu. Včera to dokázal hned 3x, kdy doslova zazdil své supermegatutové šance. Po zásluze ho vyhlašuji Dřevákem měsíce, možná i století, protože to co dokázal neproměnit se jen tak nevidí a těžko ho v nejbližších 100 letech trumfne.
Pojďme popořadě. Ve druhé třetině na Tona zívala zcela odkrytá litvínovská brána, a Péťa poslal snad z metru puk do horní tyčky. Vrchol nemohoucnosti však přišel v prodloužení, kdy zazdil hned dvě šance. Nejprve ujel po pravém křídle brněnský Zohorna, svou kličkou odklidil Francouze z brány a zpoza ni přihrál před branku, kde už číhal nabuzený Petr Ton, aby mohl poslat Kometu zpět do své Chrlo Arény. Jenže se stalo něco, s čím očividně nepočítal. Místo plácajícího Francouze, který plaval kraula za svou brankou, se jal role obránce domácí svatyně ikona litvínovského klubu Martin Ručínský. První Tonovu střelu vyrazil hokejkou, následnou dorážku téhož hráče vytěsnil tělem. Kdyby měl v tu chvíli Ton v kapse demižon benzínu a zapalovač tak věřím, že v ten moment spálí svou hokejku. Bohužel pro Brno a i samotného Tona to nebylo ten večer vše. O pár sekund později, ještě v témže střídání si to Ton uháněl vesele sám na litvínovskou bránu. A světe div se, nezklamal. Jeho střela do protipohybu brankáře skončila vysoko nad horní tyčkou. Tomu se říká zmar a je to přesně ta chvíle, kdy hráč lituje, že se dal zrovna na hokej. Za minutu bylo totiž rozhodnuto, kdy domácí Peter Jánský názorně ukázal svému slavnějšímu protivníkovi, jak naložit se 100% šancí.
Netvrdím, že Petr Ton pokazil Kometě postup do finále, ale pokud by aspoň jednu ze svých tří šancí proměnil, měla by Kometa ještě nějakou tu šanci do finále postoupit. Osobně jsem spokojen s výsledkem tohoto duelu, přál jsem postup právě Litvínovu. Před dvěma lety získala titul Plzeň s Martinem Strakou, minulý rok se dočkal svého prvního titulu i Petr Čajánek. A kdo jiný by letos měl vybojovat svůj první domácí titul, než Martin Ručínský?
POST YOUR COMMENTS