|  | 

Cestování

Kréta – co jste možná nevěděli

Jelikož jsme na Krétě měli delegáta, který je rodilý obyvatel tohoto překrásného řeckého ostrova, dozvěděli jsme se během pobytu mnoho zajímavých věcí, o kterých jsme dříve neměli ani ponětí. Byl by hřích se s nimi nepodělit, takže se pokusím přetlumočit jeho slova. Snad bude tento krátký infočlánek někomu k užitku.

Kréta je hornatý ostrov ležící ve středozemním moři. Ovšem chcete-li poznat jeho skutečnou krásu, vypravte se do vnitrozemí. Tam teprve poznáte ten pravý krétský život, jejich kulturu a zvyky. Pobřeží je lemované většinou turistickými letovisky, takže výše zmíněné tam nepoznáte. K prozkoumání vnitrozemí je ideální si zapůjčit auto, půjčovny (Rentcary) jsou na každém rohu. Více o půjčování automobilů, skútrů či čtyřkolek uvnitř článku.

Z čeho Kréta prosperuje

Mnoho z vás si možná odpoví, přece z cestovního ruchu. Omyl, cestovní ruch je až na druhém místě, celá Kréta nejvíc „vydělává“ na olivách. Po celé Krétě je přes 1,3 milionu olivovníků, tento počet je orientační, páč každý den přibývají stále další. Snad každá rodina vlastní olivový háj a ze získaných oliv lisuje svůj olivový olej. Toho je na pultech krétských obchodů požehnaně, skoro nevíte který vybrat. Vodítkem je údaj o kyselosti (acidity), který se udává v procentech. Takže nápis Extra virgin ještě neznamená kvalitu, na balení si vyhledejte právě údaj o kyselosti, která by se měla pohybovat v rozmezí 0,2 – 0,8%. Co je výš, nebrat. Doporučuji olej kupovat přímo v marketech i na Krétě existují vykuci, kteří olej z druhého lisu vydávají za extra virgin. Jeden je i zde, v Agios Nikolaos.

Na druhém místě je cestovní ruch. Co mě překvapilo, bylo to, že cestovní ruch se na Krétě rozvinul až v 70. letech minulého století, právě v oblasti Agios Nikolaos (AN) a městečka Elounda, poblíž nechvalně známého ostrůvku Spinalonga. V již zmíněných 70 letech minulého století točila jedna americká společnost v okolí A. Nikolaos film s neznámými herci. No a ty okolí AN tak fascinovalo, že se o svých zážitcích podělili i doma v USA, kde se reference dostaly i mezi ostatní lid. Každý chtěl Krétu navštívit, ale byl v tom jeden háček. Na Krétě nebyly vybudovány žádné hotely, či jiné ubytovací zařízení. Zprvu to řešili tak, že se vždy sehnali ubytování u místních, většinou v malých rybářských vesničkách. Což o to, bydlení to bylo stylové, leč ale méně pohodlné. Postupem času se o problémech ubytování na Krétě dozvěděli i američtí milionáři a začali tak vykupovat od místních pozemky na pobřeží, na kterých začaly budovat velké hotely. Jeden z těchto hotelů je i hotel Mirabello, který se nachází asi 15 minut chůze od našeho hotelu Lito. Mirabello je nejstarším hotelem na celé Krétě.

Kréta - Elounda

Kréta – Elounda

Místní zjistili, že prodejem svých pozemků ležících na pobřeží můžou slušně zbohatnout. Přizpůsobili tedy ceny poptávce a většina z nich opravdu zbohatla. Díky těmto masívním výkupům začala Kréta pozvolně turisticky ožívat, postupem času tak začaly vznikat čistě turistická městečka, která byla vybudována čistě za účelem letní dovolené. Jedním z nich je i Stalida, která je v dnešní době díky rozmachu turismu propojena s Malií, ve které naleznete pozůstatky původní minojské civilizace. Mimochodem, městečko Stalis má asi jen 18 stálých obyvatel. V sezóně byste tomu nevěřili.

No a třetím artiklem, ze kterého Kréta žije je zemědělství, respektive pěstování zeleniny, zejména paprik a rajčat. Tohle je specialita jižní Kréty, kde se nacházejí obrovské plantáže těchto plodin. Možná jste ale nevěděli, že Kréta (oblast Malie) má i svou speciální odrůdu banánů. Pěstují se ve speciálních fóliovnících a Kréťané jsou na ně patřičně hrdi. Bohužel si nevzpomenu na název odrůdy (jelikož můj NTB se odmítá připojit k místní wifině, nemůžu to ani dohledat na netu). Tyhle banány jsou menší, než jaké známe z našich supermarketů a vynikají sladkou chutí. Rozdíl je markantní, produkce stačí tak akorát na zásobení trhu na Krétě, proto se tyhle banány nevyváží.

Krom oliv a zeleniny se na Krétě setkáme i s mandlovníky a stromem, který produkuje tzv. svatojánský chléb. Plod tohoto stromu připomíná velkých zploštělý fazolový lusk. Může se jíst přímo ze stromu, nebo se usušit a poté rozemlít ve speciálním mlýnu na mouku. Vyrábí se z něj i místní nealkoholický nápoj Zelita. Někteří jeho chuť přirovnávají ke coca-cole.

Dalším bohatstvím a zlatem Kréty je voda. Samozřejmě ne ta mořská, ale sladká – pitná. Jelikož je Kréta hornatý ostrov, má obrovské zásoby pitné vody, kterou dokonce i vyváží do Turecka. Díky těmto zásobám kvalitní vody nemusíte mít obavy ani z vody, která vám teče v hotelu z kohoutku. Pokud si objednáte vodu v restauraci, mohou vám přinést i kohoutkovou. Vyznačuje se vysokým obsahem železa, proto má i jinou chuť než naše tuzemská. Ale díky letošnímu extrémnímu létu, kdy bylo minimum srážek – naposledy tu prý pršelo začátkem května (info od čučoriedky z Bar-code ve Stalidě) uvažuje krétská vláda o omezení vývozu.

Doprava a cestování

Doprava po Krétě je kapitola sama o sobě. Máte tu dva způsoby, jak se přemísťovat z místa na místo. Nejjednodušším, ale trochu dražším způsobem je zapůjčení auta. Půjčovny aut jsou označeny velkými cedulemi Rent car a najdete je na každém rohu (ve Stalidě jich bylo minimálně 5). Automobil si můžete půjčit jen na jeden den, ale i na víc. Pozor si ale dejte na smlouvu, kterou podepisujete. Nedejte na akce typu 2+1 zdarma, v Řecku vám zdarma nic nedají (slova Jorgose). Fígl je v tom, že ten den zdarma znamená, že poslední den není auto pojištěno, tedy máte 50% nebo i vyšší spoluúčast při případném poškození. Vybírejte půjčovny podle toho, zda vám nabídnou 100% krytí případného poškození, Jorgos doporučuje do smlouvy tuto skutečnost ručně dopsat. Vyhnete se tak případným problémům. Je doporučeno si automobil před první jízdou i nafotit a zdokumentovat tak již existující škrábance.

Pevnost Spinalonga

Kréta – Spinalonga

Podobná situace je i při zápůjčce mopedů a čtyřkolek. Nepodceňujte nutnost nošení ochranných přileb, je uzákoněna a místní policie uděluje za nenošení přilby vysoké pokuty. Argument, že jste turisti nebere, je nekompromisní. Proč je nošení přilby na Krétě přímo nezbytné? Zde se do asfaltu kvůli vysokým teplotám přes léto přidává drcený mramor, která zabraňuje roztékání asfaltu. Avšak má i nevýhodu a to, když se nová silnice trochu ojezdí, dostanou se tak tyhle částečky mramoru na povrch, což silnici udělá kluzkou. Při vyšších rychlostech tak není problém v zatáčkách dostat smyk a neštěstí je na světě. Jeden takový případ nám vyprávěla i čučoriedka (slovenská barmanka z Bar-code ve Stalidě). Mladý pár dojel na mopedu, samozřejmě bez přilby. Odjížděli nad ránem ve veselé náladě. Večer se dozvěděla, že tenhle pár měl nehodu, slečna byla na místě mrtvá. Příčina úmrtí byla zranění hlavy neslučitelná se životem, kdyby měla helmu, nejspíš by přežila. Tohle varování ale platí celosvětově, nejen zde.

Krom mopedů, čtyřkolek a automobilů si můžete zapůjčit i kola. Opět cituji slova Jorgose, jízdní kola si zde půjčují jen sebevrazi. Místní silnice nejsou k provozu kol přizpůsobeny, oproti nim je Česko pro cyklisty rájem.

Co se týče provozu na samotných silnicích, má své specifika. Teprve od začátku letošního roku je v Řecku uzákoněna přednost v jízdě na kruhovém objezdu. Dříve na něm platila přednost zprava, od roku 2014 mají vozidla na kruhovém objezdu přednost před přijíždějícími, na což si zejména místní obyvatelé ještě nestačili zvyknout. Proto i na kruháči dávejte pozor, zda se na něj neřítí nějaký místní šílenec, který vám nemá v plánu přednost dát.

Na Krétě neexistují dálnice, jen páteřní dvouproudé silnice vyšší třídy, na kterých je zpravidla jen dvojitá plná čára. To jak známo, znamená zákaz předjíždění. Ale nezoufejte, kréťané to vyřešili po svém a zákon tak nijak neporušíte. Tyhle silnice jsou dostatečně široké a mají i široký odstavný pruh. Takže auta se drží co nejtěsněji čáře ohraňující odstavný pruh, nebo jedou napůl v pruhu odstavném a jízdním. Většinou do odstavného vjedou ve chvíli, kdy je rychleji jedoucí auto předjíždí. Tím je zaručeno, že předjíždějící auto neprotne kolami dvojitou středovou čáru. Pozor si ale dejte v zatáčkách, než vjedete do odstavného pruhu. Mohlo by se stát, že za zatáčkou je odstaveno auto a už byste nemuseli stačit dobrzdit. Přesvědčete se tedy o jeho volnosti a to tak, že si najedete do středu a situaci za zatáčkou si sami zkontrolujete. A na závěr ještě jedno varování. Od začátku letošní sezóny namontovala místní policie podél těchto cest i radary, dodržujte tedy dovolenou rychlost. Na rozdíl od těch našich, ale fotí zezadu, takže se při průjezdu nemusíte usmívat. Ale dle dalšího vyjádření Jorgose je místní v brzké době rozstřílí. Jo Kréta je specifický národ.

Pendlování mezi městy místní MHD

Na cesty mezi městy můžete použít místní MHD. Zastávek je kupodivu celkem dost a na každé je vylepen jízdní řád. Ten je ale jen orientační, jeho dodržování tu mají řidiči na háku. Co jsem si všiml, dopoledne měl autobus odjíždět ze zastávky 9:40, projížděl jí však až o 20 minut později. Nyní odpoledne jeli lidé ze sousedního pokoje do AN, dle jízdního řádu odjezd 13:20, autobus však přijel až ve 14:00. Takže to chce trpělivost a pevné nervy. Jízdenky se nekupují u řidiče, jak je to zvykem u nás v tuzemsku, nýbrž u průvodčího. Autobusy jezdí klimatizované a moderní, žádné ojeté rachotiny. V téhle oblasti dopravu zajišťuje společnost Minoan Lines.

Písečná pláž na Krétě

Kréta – pláže

Obchody a nakupování

V celém Řecku se platí eurem, žádné jiné měny nejsou akceptovány. Pokud vám dojdou peníze, můžete využít místních směnáren (kurz 33 Kč za 1 euro), nebo síť bankomatů (při výběru se zobrazil kurz 27,90 Kč/euro), které naleznete v každém větším městě. Supermarkety jsou všudypřítomné, otevřeno mají od 8-9 hodin minimálně do půlnoci. Nemusíte se v nich bát nakoupit žádné řecké speciality, většinou je odebírají od místních. V Supermarketech a obchůdcích se suvenýry se nesmlouvá o ceně, ceny jsou pevné. Jiná situace na je na tržištích, tam je snad smlouvání dovoleno.

Co se týče taveren a malých kavárniček, zvykněte si na to, že vás bude obsluha  na ulici zvát k jejich návštěvě. Nemusíte však mít špatný pocit z toho, že je s díky odmítnete. Majitelům kaváren a taveren ubývá klientely, je to z důvodu výstavby velkých hotelů, ve kterých je stravování formou all inclusiv. Z toho důvodu jejich návštěvníci již nemají potřebu jíst mimo hotel, stejná situace je i u konzumace alko a nealko nápojů. Opět příklad od čučoriedky z Bar-codu, tržba za letošní červenec byla o 6000 euro nižší než v červenci 2013. A to je malý bárek ze šesti stoly.

Pokud nejste jazykově vybaveni, nemusíte se bát. V restauracích vám vždy donesou účet, takže částku vidíte na něm napsanou. Neplatí se obsluze přímo do ruky, bankovka se zanechá přichycená na tácku s účtem. Ten si obsluha posléze odnese. Očekává se zanechání dýška ve výši 10-15% z útraty. Na jídelním lístku jsou jídla i vyfocena, s číšníkem se domluvíte i anglicky, německy, popř. rusky. To samé i v obchůdcích.

Koupání v moři, pláže, hotelové bazény

I zde platí určitá pravidla. Všechny veřejné pláže jsou zdarma, platí se jen za lehátka a slunečníky. Ceny začínají od 2 euro, v některých místech se platí za set 2 lehátka a slunečník. Jsou i pláže, kde vám tento poplatek odpustí, podmínkou je však zakoupení drinku. U hotelových bazénů jsou slunečníky a lehátka k dispozici zdarma.

Poloostrov Kolokitha

Poloostrov Kolokitha

Ač to na první pohled nevypadá, na plážích jsou přítomni i plavčíci, kteří dávají pozor na bezpečnost návštěvníků pláže. Na první pohled si jich vůbec ani nevšimnete, od ostatních rekreantů je nepoznáte. My jsme si jich všimli hned první den pobytu, kdy upozorňovali návštěvníky, aby neplavali moc daleko břehu, protože moře bylo trochu rozbouřené. Jinak leželi v houpací síti natažené mezi dvěma palmama.

Bezpečnost na pláži co se týče majetku závisí na každém zvlášť. Na Krétě se prý nekrade, ale to platí jen o místních. Proto se nedoporučuje na pláž nosit cenné věci, mějte u sebe jen to, co ke koupání potřebujete. Podle Jorgose se prý na plážích pohybují jakési hlídky, které se specializují na hlídání věcí. Tváří se jako běžní návštěvníci pláže, pinkají si balonem na břehu, ale přitom pozorují veškeré dění na pláži. Pokud odhalí nějakého lapku, vůbec se s ním nepářou. Napřed ho „zmydlí“, teprve pak volají policii. Na Krétě existuje prokurátor, který má na starosti právě tyto přečiny. A pracuje velmi rychle, na druhý den je lapka většinou posazen na letadlo i s tříletým zákazem vstupu do Řecka. Člověk si říká, proč to tak nefunguje i u nás.

Hotelové bazény jsou k dispozici hotelovým hostům zdarma. Většinou je u nich i bar, takže občerstvení je hned při ruce. Někdy je hotelový bazén k dispozici i hostům vedlejšího hotelu, který bazénem nedisponuje. Zde se však očekává zakoupení drinku v baru. Hotelové bazény jsou v provozu pouze do 18. hodin. Mají na to zde zákon, takže pokud na zákaz nedbáte a ani na výzev personálu, můžete mít problém. Toto opatření se prý v Řecku schválilo na základě vysoké úmrtnosti v hotelových bazénech, kdy zejména opilí angláni se stávali obětí svého řádění. Jen za minulý rok v celém Řecku zemřelo v bazénech 340 lidí.

Článek čerpal z informací delegáta Georgise Barakose a honorární konzulky ČR pro ostrovy Kréta a Santorini paní Marie Nistazaki.

kreta-co-jste-mozna-nevedeli

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    To je zase příběh. Proč, kdykoliv se něco podělá je z toho příběh k popukání, který ale vůbec není vtipný? Spíše smutný a to se vším všudy. Nejde o život, ale musím říct, že když se to se..tak se to se a to tak prostě je. Jedu si ani nevím jak To si takhle nedělního

  • Černobylský deník – díl šestý

    Černobylský deník – díl šestý

    Našim výšlapem na střechu paneláku končil první den v Černobylu. Po cestě zpět jsme museli povinně vystoupit na kontrolních stanovištích a projít detektorem radiace. Naštěstí nikdo z nás radioaktivní nebyl. V hotelo – ubytovně nás čekala večeře, kterou moc raději popisovat nebudu. Datel Honza byl spokojený, ale jemu chutná vše, takže v pořádku J Pořád jsem ale neměl dárek

  • Černobylský deník – díl pátý

    Černobylský deník – díl pátý

    Pokračujeme prohlídkou nemocnice. Je to děsivá budova a jedna z těch, kde je obrovské množství prachu. V prvním patře procházíme ženským oddělením. Zrezivělé vybavení spolu s pronikajícím světlem z venku působí děsivě. Historka z nemocnice Ve vstupní hale nemocnice nám řekli historku, kdy přinesli jednoho člověka, zřejmě záchranáře, který byl silně radioaktivní a na hlavě měl přílbu. Bohužel radiace byla

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website