|  |  | 

Cestování Výlety

Lužní lesy v NP Donau-Auen jsou z Vídně na dosah

Zahraničí nabízí celou paletu krásných míst na výlet či dovolenou a mnohá jsou také v dosahu českých hranic. Tentokrát se budeme orientovat k našim jižním sousedům. V Rakousku, nedaleko Vídně, leží nevelký národní park, který je svým naplněním poměrně ojedinělý v oblasti střední Evropy. Jedná se o národní park Donau-Auen, který střeží to málo z lužních lesů v povodí Dunaje, co ještě zbylo. Rozkládá se v těsné blízkosti Dunaje a táhne se v podstatě od Vídně až ke Slovenským hranicím.

Dunajské lužní lesy měly na mále

Národní park Donau-Auen je poměrně mladý, nicméně historicky byla tato oblast často sledována. Název parku by se dal volně přeložit asi jako dunajské lužní lesy. Celková výměra oblasti je asi jen 90 kilometrů čtverečních, při čemž na délku park měří přes 35 kilometrů a na šířku maximálně 4 kilometry, ale mnohdy i podstatně méně. Složení národního parku jasně napovídá, proč je tady zřízen. Více než 65 % jeho rozlohy tvoří lužní lesy, asi 15 % připadá na mokřadové louky a zbylých 20 % tvoří vodní plochy.

Pozornost se k dunajským lužním lesům za Vídní začala otáčet spolu s regulací toku Dunaje, která Donauen-2probíhala postupně od 19. století. Při regulaci toků docházelo k přehrazení slepých říčních ramen. Dalším zásahem do tohoto kousku přírody bylo hospodářské využívání lužních lesů a následná stavba vodních elektráren. Vše vyvrcholilo v 90. letech 20. století, kdy se situace dostala do toho stádia, že se záchrany přírody museli chopit obyčejní lidé. Na základě protestů a dalších apelů byly provedeny vědecké výzkumy, které teprve adekvátně odhalily cennost lokality. Později přišlo kýžené vyhlášení národního parku, ke kterému se zákonodárci dopracovali až 27. října 1996.

Park nabízí pestrý program i podvodní pozorovatelnu

Celkově žije na území NP Donau-Auen více než 800 druhů vyšších rostli, 100 druhý hnízdících ptáků, 60 druhů ryb, 30 druhů savců, 13 druhů obojživelníků a 8 druhů plazů. Vyhlášenými jsou například čolek dunajský, blatňák, orel mořský či želva bahenní. Mnohé z desítek ryb si mohou návštěvníci prohlédnout ve speciální podvodní pozorovatelně, která vznikla podle vzoru podobných podmořských projektů. Park můžete prozkoumat pěšky nebo i na vodě (v kánoi či nafukovacím člunu).

Často navštěvovaným turistickým centrem je především Vídeň. Co takhle spojit návštěvu Vídně s prohlídkou nedalekého národního parku? Opustit na pár hodin ruch velkoměsta nemže být na škodu. V parku jsou pořádány workshopy, slavnosti i různé tematické akce. Jistě si každý vybere.

 

luzni-lesy-v-np-donau-auen-jsou-z-vidne-na-dosah

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    To je zase příběh. Proč, kdykoliv se něco podělá je z toho příběh k popukání, který ale vůbec není vtipný? Spíše smutný a to se vším všudy. Nejde o život, ale musím říct, že když se to se..tak se to se a to tak prostě je. Jedu si ani nevím jak To si takhle nedělního

  • Černobylský deník – díl šestý

    Černobylský deník – díl šestý

    Našim výšlapem na střechu paneláku končil první den v Černobylu. Po cestě zpět jsme museli povinně vystoupit na kontrolních stanovištích a projít detektorem radiace. Naštěstí nikdo z nás radioaktivní nebyl. V hotelo – ubytovně nás čekala večeře, kterou moc raději popisovat nebudu. Datel Honza byl spokojený, ale jemu chutná vše, takže v pořádku J Pořád jsem ale neměl dárek

  • Černobylský deník – díl pátý

    Černobylský deník – díl pátý

    Pokračujeme prohlídkou nemocnice. Je to děsivá budova a jedna z těch, kde je obrovské množství prachu. V prvním patře procházíme ženským oddělením. Zrezivělé vybavení spolu s pronikajícím světlem z venku působí děsivě. Historka z nemocnice Ve vstupní hale nemocnice nám řekli historku, kdy přinesli jednoho člověka, zřejmě záchranáře, který byl silně radioaktivní a na hlavě měl přílbu. Bohužel radiace byla

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website