|  |  | 

Cestování Výlety

Naučná stezka Bílá Opava – Jesenický skvost

Přibližně šestikilometrový úsek pojmenovaný jako Naučná stezka Bílá Opava patří k tomu nejkrásnějšímu a nejvzácnějšímu, co lze v Jeseníkách najít. Ačkoli většinou spojím v článku více takovýchto zajímavých míst, významnost a krása údolí Bílé Opavy mě nutí věnovat celý text pouze této přírodní perle. A věřím, že to nebude na škodu. Vždyť údolí Bílé Opavy, které vlastně z části náleží Národní přírodní rezervaci Praděd, pohladí po duši každého, kdo si dá tu práci a zvládne turisticky náročnou trasu podél divokého koryta nespoutané říčky.

Něco o historii

Počátky ochrany území kolem Bílé Opavy se datují do roku 1963, kdy byla na ploše 280 ha vyhlášena OLYMPUS DIGITAL CAMERAPřírodní rezervace Bílá Opava, později spadající pod Spojené přírodní rezervace Praděd. V současnosti je úroveň ochrany definována Národní přírodní rezervací Praděd, pod kterou údolí Bílé Opavy alespoň z části spadá od roku 1992. Část údolí Bílé Opavy, které je vyčleněno v NPR Praděd, je součástí CHKO Jeseníky.

Dlouhá desetiletí pamatuje i samotná naučná stezka. Informační panely tady byly instalovány v roce 1982.

Žádná lehká turistika

Celý tok Bílé Opavy až do soutoku se Střední Opavou se táhne v délce přesahující 13 kilometrů, nicméně turisticky zajímavý je především úsek mezi chatou Barborka a Karlovou Studánkou, který měří bezmála šest kilometrů.

OLYMPUS DIGITAL CAMERAKaňon Bílé Opavy je zpřístupněn dvěma turistickými trasami. Žlutá vede pokud možno co nejblíže a co nejdéle podél samotného břehu řeky, nicméně tím je i hodně náročná. Hluboký kaňon řeky nedává příliš prostoru pro pohodovou turistiku, a tak musely lesní pěšinky nahradit lávky, žebříky a řetězy pro jištění. Kdo se chce tomuto vyhnout, měl by zvolit modrou turistickou značku, která jej provede podstatně výš nad tokem říčky a je výrazně schůdnější. Na druhou stranu nenabídne zdaleka tolik krásných scenérií. Odměnou těm odvážnějším budiž kaskády, vodopády, divoké peřeje a malebné tůně.

Nezapomeňte, že je trasa v zimně zcela nepřístupná a tím pádem uzavřená.

Původní pralesní porost i vzácná fauna a flora

Kouzlo údolí Bílé Opavy umocňuje také pralesní porost jesenického smrku a vzácné druhy rostlin i živočichů, z nichž některé jsou dokonce endemické. Jesenický smrk se vyznačuje především osobitým tvarem větví a celé koruny, které jsou tvarovány tak, že v korunách stromu neulpívá tolik sněhu a ledu. U kmene jsou navíc větve nápadně zhuštěné. Lesy sice ohrožuje kůrovec, nicméně lesníci prozíravě začali vzácný porost chránit už v 60. letech, a tak není nouze o genovou zásobu tohoto smrku.

Okolní lesy jsou potom domovem například růže alpské, mléčivce alpského, atp. Žije zde také celá řada vzácných živočichů. Zahlédnout tady můžete například skorce vodního, sýkoru parukářku či endemického okáče menšího sudetského.

naucna-stezka-bila-opava-jesenicky-skvost

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    To je zase příběh. Proč, kdykoliv se něco podělá je z toho příběh k popukání, který ale vůbec není vtipný? Spíše smutný a to se vším všudy. Nejde o život, ale musím říct, že když se to se..tak se to se a to tak prostě je. Jedu si ani nevím jak To si takhle nedělního

  • Černobylský deník – díl šestý

    Černobylský deník – díl šestý

    Našim výšlapem na střechu paneláku končil první den v Černobylu. Po cestě zpět jsme museli povinně vystoupit na kontrolních stanovištích a projít detektorem radiace. Naštěstí nikdo z nás radioaktivní nebyl. V hotelo – ubytovně nás čekala večeře, kterou moc raději popisovat nebudu. Datel Honza byl spokojený, ale jemu chutná vše, takže v pořádku J Pořád jsem ale neměl dárek

  • Černobylský deník – díl pátý

    Černobylský deník – díl pátý

    Pokračujeme prohlídkou nemocnice. Je to děsivá budova a jedna z těch, kde je obrovské množství prachu. V prvním patře procházíme ženským oddělením. Zrezivělé vybavení spolu s pronikajícím světlem z venku působí děsivě. Historka z nemocnice Ve vstupní hale nemocnice nám řekli historku, kdy přinesli jednoho člověka, zřejmě záchranáře, který byl silně radioaktivní a na hlavě měl přílbu. Bohužel radiace byla

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website