|  | 

Kultura

Nostalgická zima

Když jsem se v září nastěhovali do nového domu, chtěli jsme projít okolí. To se však moc nepovedlo, práce bylo hodně a ani počasí nám úplně nepřálo, navíc se do všeho zamíchala svatba a pak již nevlídné podzimní počasí.

Koncem ledna tohoto roku byl chvílema sníh, který ale do několika dnů roztál, a tak to rozhodně nestálo za to vzít foťák a jít do přírody něco hezkého vyfotit. Až v sobotu 23.1. od rána sněžilo, teploty lehce pod nulou a vše vypadalo nádherně. Po obědě byl ten pravý čas vyrazit za náš dům na pár fotek.

Už jsem dlouho nefotil, takže jsem byl jak utržený z řetězu, což ale nevadilo, protože vím, že stejně ve finále mnoho fotek vyhodím do koše a zůstane jen opravdová hrstka. Fotil jsem stromy a trávu, která rostla nad potůčkem a jejíž klasy byly poměrně dost vysoké.

Nostalgická zima

Fotografie jsem přinesl domů, protřídil a přibližně v 60 fotografií jsem nechal 6, které ale stále stejně působily dost obyčejně. Hmm, prostě zimní fotky, nuda. Jak tedy udělat, aby fotky byly zajímavé? Zapojil jsem fantazii, otevřel Photoshop a najednou se z fotografií začala stávat abstrakce. Stébla trávy už nepůsobily tak jasně a nudně, strom s polem najednou dostal zcela jinou atmosféru a prakticky každý snímek jsem upravil podobně, až najednou vzniklo cosi, co by se dalo nazvat albem snímků nebo–li sérií snímků.

Po úpravě na mě však všechny působily docela smutně, nostalgicky, a tak jsem celou sérii pojmenoval „Nostalgická zima“ název také dostal každý snímek. Jméno snímku mě napadlo při delším pohledu na něj, ale myslím, že není moc významné, protože při abstraktních snímcích si každý představí něco jiného a pojmenuje snímky podle sebe.

Minimalismus v hlavní roli

Mám pocit, jako bych se, co se týká fotografování věkem měnil. Dříve bych řekl o takových snímcích že jsou o ničem a je to nuda. Dneska v nich vidím jednoduchost a krásu v možnosti vidět v nich něco jiného, než bylo pořízeno. Jinými slovy se prostřednictvím snímku můžete přenést do svých myšlenek, zahloubat se nad něčím či zavzpomínat na nějaké donu z vašeho života. Snímek je v tomto případě jen jakousi emocionální bránou, která vám pomůže přejít do jiného světa.

Proto prosím neberte jako chyby neostrost snímků, je úmyslná, původní snímky ostré byly, dále je zde minimalismus, který umocňuje nostalgickou atmosféru. Upravil jsem snímky pocitově, náladově, nehledejte v nich nic konkrétního. Dejte naopak prostor své fantazii.

A nyní již nebudu rušit dalšími zbytečnými slovy, zde je sbírka „Nostalgická zima“, užijte si ji.

"Vzpomínka" ze série "Nostalgická zima"

„Vzpomínka“ ze série „Nostalgická zima“


 
"Jediný" ze série "Nostalgická zima"

„Jediný“ ze série „Nostalgická zima“


 
"Poslouchej" ze série "Nostalgická zima"

„Poslouchej“ ze série „Nostalgická zima“


 
"Země nikoho" ze série Nostalgická zima

„Země nikoho“ ze série „Nostalgická zima“


 
"Je čas" ze série Nostalgická zima

„Je čas“ ze série „Nostalgická zima“


 
"Nashledanou" ze série Nostalgická zima

„Nashledanou“ ze série „Nostalgická zima“

 

Tichá, ze sírie Nostalgická zima

„Tichá“, ze série „Nostalgická zima“

 

nostalgicka-zima

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Mňága a Žďorp – krásná oslava třicetin v Karlíně

    Mňága a Žďorp – krásná oslava třicetin v Karlíně

    Moje nejoblíbenější kapela Mňága a Žďorp, kterou poslouchám pouhých 18 let, oslavila v úterý krásným koncertem ve Foru Karlín svých 30 let. Byl jsem v první brázdě, tak vám mohu zprostředkovat zážitek.   Doors od 18 hodin Upřímně se mi ten den moc nechtělo. Kvůli koncertu jsem si vzal půl den dovolené a následující den jsem dovolenkoval

  • Recenze Fear House Praha – vyděsí vás hlavně cena

    Recenze Fear House Praha – vyděsí vás hlavně cena

    Rád se bojím, jsem milovníkem hororů, a tak, když jsem se dověděl o Domu hrůzy v Praze bylo jasné, že jej musím navštívit. Samozřejmě jsem se bál jít sám, tak jsem vzal kamaráda. Abych nekazil překvapení všem, kdo by se do Fear Housu chtěli vydat, nebudu popisovat, co vás čeká v detailech, ale spíše popíši atmosféru a

  • Marc Elsberg – Blackout – když vám vypadne proud

    Marc Elsberg – Blackout – když vám vypadne proud

    Nechal jsem se zlákat reklamou na knihu Marca Elsberga zvanou Blackout. Dočetl jsem ji a rád bych se podělil a své dojmy. Všude se píše o napínavé knize. Nemyslím si, že by byla tak napínavá, ale dobrá opravdu je.   Když v Evropě vypadne proud Kdo už někdy četl mou recenzi na něco tak asi ví,

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website