|  |  | 

Kultura Společnost

Recenze Fear House Praha – vyděsí vás hlavně cena

Rád se bojím, jsem milovníkem hororů, a tak, když jsem se dověděl o Domu hrůzy v Praze bylo jasné, že jej musím navštívit. Samozřejmě jsem se bál jít sám, tak jsem vzal kamaráda. Abych nekazil překvapení všem, kdo by se do Fear Housu chtěli vydat, nebudu popisovat, co vás čeká v detailech, ale spíše popíši atmosféru a vše kolem.

Velmi tématické

Již samotné webové stránky vás svým vzhledem i obsahem naladí. Řekl bych dokonce, že přímo nadchnou. To je samo o sobě dobrý začátek. Samotný vstup do podzemních prostor, kde se Fear house nachází je také tématický. Kolem létají netopýři (stíny na stěnách) , a tak hned ze začátku se budete cítit „dobře“.

Recepce i okolní prostory jako bar, kterému dominuje velká projekce na plátno je také skvělé proveden. . Osobně bych si uměl představit, že vás i u popíjení drinku a čekání než na vás příjde řada něco vystraší. Například nějaká postava skrytá pod stolem, nebo nějaký mrtvák, co by vás chtěl zakousnout, no ale to už by bylo asi moc. Každopádně tématicky musím říct, že je Fear house skutečně povedený.

 

Jdeme na to

Poté, co jsme odevzdali všechny mobily, hodinky a vše co by mohlo být zdrojem úrazu pro vás i pro herce a po nasazení plínek pro dospělé (jeden nikdy neví že) jdeme na věc.  „Fešákem“ recepčním jsme uvedeni do místnosti, kde nám sdělí, že se nesmíme ničeho dotýkat a už vůbec ne se bránit. Jakmile bychom vztáhli ruku na herce, prohlídka končí. Zato oni se smějí dotýkat nás a to je prý fér? Křičet můžeme jak chceme, dvě patra pod zemí nás nikdo neuslyší a pokud budeme volat Stop, stop, bude to ještě horší. Pro slabochy se dozvíme záchranné heslo, které když zvoláme budeme zachránění, ale současně se asi budeme cítit jako zbabělci. Navíc, proč chodit do domu hrůzy, když se pak nechcete nechat vystrašit? To by nedávalo smysl. Recepční odchází, hrůza začíná….

 

Nebojte se, budete se bát

Řekl bych, že se člověk asi děsí tmy a má strach z neznámého.  Tato kombinace funguje parádně i uvnitř sklepení. Tma je všudypřítomná, děsivé zvuky, smích po kterém vás bude mrazit a především tmavé závěsy za kterými čeká bůhví co. Tato kombinace děsí, proto jsem nechal kamaráda jít jako prvního (promiň J). Sám moc velkou odvahou neoplývám, takže jsem byl rád, že mi ač nerad vyhověl a já tak zjistil, co nás čeká až jako druhý. No jít sám by bylo podstatně horší.

Prohlídka měla trvat 15 minut, jenže ono se v té tmě těžko odhaduje čas, ale myslím, že jsme v podzemí strávili kolem 10 minut. Když má člověk strach jde rychleji, naopak před závěsy jsme opatrně nakukovali dovnitř.

Přesto jsem se nemohl zbavit dojmu, že za cenu 450 Kč toho mohlo být jaksi více. Ano, je to zážitek, ale nejsem si jistý, zda za ty peníze stojí. Ještě mě láká Hard Core prohlídka, která tedy již stojí 790 Kč a měla by trvat 25 minut a člověk ji musí absolvovat úplně sám. Tady by mě už asi přešel veškerý humor.

Celkové hodnocení

Fear house Praha mohu vřele doporučit, i když nejvíce vás vyděsí asi cena prohlídky, který by opravdu mohla být nižší. Ale umístění v centru Prahy na lukrativní adrese Vodičkova 32 zkrátka predikuje, že cena je mířená nejen pro našince, ale i cizince, a tak je zkrátka nadsazená. Po absolvování základní prohlídky bych řekl, že by cena měla být 200 Kč. Interiéry byly moc hezké a samotná prohlídka strašidelná. V tomto ohledu mohu vřele doporučit. Jen nesmíte mít přehnaná očekávání, které možná navodí návštěva oficiálních stránek.

recenze-fear-house-praha-vydesi-vas-hlavne-cena

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Mňága a Žďorp – Třecí plochy – recenze

    Mňága a Žďorp – Třecí plochy – recenze

    Kapelu poslouchám už přes 20 let a jejich předposlední album k třicátému výročí – Třínohý pes jsem trávil poměrně dlouho, ale teď jsem s nim spokojený. A domnívám se, že zvyknout si budu muset i na nové album Třecí plochy, které vyšlo 7 října 2019. Tento článek tedy bude takovou fanouškovskou recenzí, přestože jsem asi

  • Terry Goodkind – Paní smrt – recenze knihy

    Terry Goodkind – Paní smrt – recenze knihy

    Není už toho Goodkinda dost? Asi ne, ale pauzu to chtělo. Mezitím jsem stihl několik jiných knih. Co ale můžu říct hned na začátku – jsem rád, že v knize Paní smrt a ani v navazujících knihách nebude Richard a Kahlan, protože to už by bylo opravdu trochu moc. Mám je oba moc rád, ale

  • Kevin Hearne – Útok obrů – recenze knihy

    Kevin Hearne – Útok obrů – recenze knihy

    Když jsem hledal novou knihu, kterou bych si koupil, zaujal mě obal knihy Útok obrů i její popis. Autor pro mě zcela neznámý, neboť nejsem zcela fanouškem městských fantazy (které autor dosud psal), mám mnohem raději fantazy z dob dávno minulých. Když jsem si ale přečetl, že zrovna z takové doby má Útok obrů být,

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.