Robert T. Kiosaki – Bohatý táta, chudý táta

| Pro 5, 2018

Když se mi dostala do rukou tato kniha neměl jsem o ni na první pohled valné mínění. Po přečtení lituji toho, že se mi ta kniha nedostala do rukou v 18 letech, kdy jsem měl ještě velkou šanci se svým finančním životem něco pořádného udělat. Dalo se říct, že mi otevřela oči, pozdě, leč přece.

Skutečný příběh ze života

Nesmím vynechat, že autorem knihy je také spisovatelka a ekonomka Sharon Lechterová, nicméně domnívám se, že její část není příliš podstatná a důležitá.

mde

Daleko větší prostor a důležitost má Robert Kiyosaki. O knize, pokud vás zajímá odborný názor internetu si můžete přečíst třeba na Wikipedii. Já se budu zabývat jako vždy názorem osobním, to znamená, že se nemusí shodovat se všeobecným míněním nebo názory někoho jiného.

Jak již z nadpisu vyplývá, kniha vychází ze skutečného života Roberta Kiyosakiho a to z dětství, kdy otec jeho kamaráda Mika byl velmi bohatý muž, zatímco jeho vlastní otec, který pracoval pro stát nebyl příliš bohatý a to přesto, že pobíral docela velké peníze. V knize se dozvíte, jak se oba tátové dívají na svět financi a co vidí jako důležité. Názory obou tátů byly diametrálně odlišné. Robertův táta preferoval staré známé pravidlo „Dobře se uč, vystuduj a najdi si skvěle placenou práci“. Mikeův táta zase vyznával pravidlo, že důležité je finanční vzdělání a že není nutné pracovat pro peníze a daleko lepší je, pokud peníze pracují pro vás.

Jednoduché příklady

Robert Kiosaki uvádí skutečně jednoduché příklady a schémata bohatého táty, které není vůbec těžké si uvědomit. Když knihu dočtete získáte zcela jiný pohled na finanční vzdělání a především na zacházení se svými penězi. Přitom nejde o nějakou nalejvárnu nebo dril, kdy do vás autor bude hustit jedno a to samé. Pravda je, že některé věci se v knize na můj vkus opakují až velmi často a především ze začátku mi to hodně lezlo na nervy. Později jsem si buď zvykl nebo toho již nebylo tolik. Schémata a reálné příklady ze života ukazují, že každý může být v podstatě bohatý. Něco nelze uplatnit u nás, jelikož autor je Američan, takže nemůžeme vše vztáhnout na naše luhy a háje, nicméně základní myšlenka je uplatnitelná všude na světe. Nebudu zde tlumočit jeho slova, to by byla škoda, ale už mám v hlavě plán, jak bych se chtěl podle Kiosakiho zařídit.

Když přemýšlíte o tom, jak zbohatnout

Bohatý by chtěl být asi každý, i když asi jako všude se najde člověk, který řekne, že být bohatý rozhodně nechce. Kniha Bohatý táta, chudý táta není zcela receptem na to, jak zbohatnout, ale řekl bych, že jde o takové minimum v rámci finančního vzdělávání, které zvládne úplně každý a které lze začít praktikovat ihned. Pokud přemýšlíte,m co udělat proto, abyste nemuseli pořád dřít jak mezci pro peníze, protože když je vyděláte, tak je okamžitě odevzdáte státu na daních a pak na různé půjčky, úvěry a podobně určitě by vás tato kniha neměla minout. Stejně by vás neměla minout v případě, že byste rádi do sebe dostali trochu finančního vzdělání, které se opravdu ve školách moc neučí. I když jsem zaslechl že už nějaký podobný předmět snad na základní škole existuje.

Závěr – proč nejsou tedy všichni boháči?

Kniha Bohatý táta, chudý táta mi otevřela oči. Je pravda, že některé věci jsem znal už dávno, ale kniha vám umožní podívat se váš finanční život z jistého nadhledu nebo možná jen z jiného úhlu pohledu. Kolik vytváříte aktiv a kolik pasiv? Jaké máte příjmy mimo měsíční mzdu aniž byste pro tyto příjmy museli pracovat a jaké máte výdaje z vašeho příjmu, které úroky zatěžují váš rozpočet? Kniha je velmi dobře napsaná, takže bych se ji nebál dát do rukou i desetiletému dítěti a jsem toho názoru, že čím dříve bude moje dítě tuto knihu číst nebo jej budu učit a vést k tomu, co se v knize píše, tím dříve si začne vytvářet finanční vzdělání a budu mít šanci, aby jednou peníze pracovali pro něj a ne naopak.

Mrzí mě jediné a to, že jsem knihu nedostal do rukou třeba po vojně, kdy jsem začal vydělávat, mohl jsem nyní mít zcela jiné finanční prostředky a vědomosti. Nicméně i tak myslím není vše ztraceno a dá se s tím něco dělat. Nejdůležitější je začít pro to něco dělat.

Věřím tomu, že mnoho lidí si po přečtení knihy řekne: no to je sice moc hezké ale tohle já nezvládnu. Nebo si řeknou: Já na tohle nejsem, nemám obchodního ducha. Také už slyším názory typu: Kdyby to tak dělala každý budou na světe jen boháči, proč teda není více bohatých? Na to odpovím prostě: Protože jen málo lidí i po přečtení takové knihy jde do sebe a začne se měnit, začne měnit svůj styl a svou finanční inteligenci. Ono je to totiž dost o pevné vůli kterou já co se týká peněz rozhodně netrpím (už ne tak na sladké :-)) Další věcí je pohodlí. Proč by lidé čekali na novou televizi až jim investované peníze začnou vydělávat a za výdělek si teprve televizi koupili, když ji můžou mít na splátky a okamžitě že?

Proč byste nejprve investovali většinu svých peněz a čekali až vám něco vydělají, když většina lidí má v povaze utrácet a mnoho lidí utrácet i to, co nemá. A i když spousta lidí investuje, tak investuje příliš bezpečně. To je sice dobře, ale bezpečné investice vám na nové auto jen zřídka kdy vydělají. Proto je více bohatých než chudých, proto po přečtení knihy možná skoro každý z vás bude nadšen, ale jen chvíli, než se vše vrátí do starých zajetých kolejí, kdy pasiva tvoří daleko větší přihrádku než naše aktiva. Pak, ale takový člověk když tvrdí, že by chtěl být bohatý, tak asi neříká zcela pravdu, protože pokud něco chci, musím proto i něco udělat a ne jen hledat výmluvy proč to nejde. I toto se k knize dočtete – je tam moc krásné přirovnání k malému kuřátku, které křičí „Nebe padá, nebe padá“ pokaždé, když by se mělo stát něco, co by jej v podstatě vyvedlo z komfortní zóny.

I tak ale věřím, že spoustě lidem aspoň kniha nahlodá svědomí, otevře oči a začnou se chovat odpovědněji ke svým financím. Pokud jde o mě, já opravdu nechci po zbytek života pracovat pro peníze, ale chci, aby peníze pracovaly pro mně. A myslete si o tom co chcete 🙂