|  | 

Cestování

Svatý Jan pod Skalou – tip na výlet

Bylo to také v zimě, když jsme se autem vydali do Svatého Jana pod Skalou. Bylo hezké počasí, asi jako letošní zimu. Zbytky sněhu tu a tam ale nic velkého. Přijeli jsme autem z Prahy. Bylo to kousek zhruba 30 km od Prahy chvíli po dálnici. Obec nás překvapila, protože ležela v údolí a všude kolem vysoké kopce a hlavní dominanta velká vápencová Skála, která dosahuje výšky 438 metrů. Pod ní leží tato malebná obec, která je hojně navštěvována zejména pro svou barokní architekturu.

V obci Kostel, nad obcí Skála

V obci Svatý Jan pod Skalou vás asi nejvíce bude lákat raně barokní kostel sv. Jana Křtitele, který je zajímavý především tím, že je spojen s poustevnickou  jeskyní, která byla posléze Skála 438mnm s majestátým křížem. Vyšplhat se nahoru zná nemožnéproměněna na skalní kostel. Jeskyně je rozdělena do tří částí v nichž najdete především podzemní pramen minerální vody. I když jsme tenkrát nešli dovnitř, protože bylo zavřeno pamatuji si, že nás to velmi mrzelo. Vy\dali jsme se tedy na druhý bod, který vás bude lákat v této obci asi nejvíce.

Tím je Skála, která je ještě zdůrazněná velkým křížem. Cesta nahoru je pekelná, zvlášť, pokud jde o vaši první tůru v roce a nohy jsou zvyklé zimnímu odpočinku. Pohled se shora byl však úžasný. Pořídil jsem hned několik snímků z úplného kraje. Když jsem přiložil hledáček k oku nedělalo se mi z té výšky a okraje na kterém jsem stál zrovna dobře, ale co by člověk pro dobrý snímek neudělal že? Součásti obce je i krásný kostelík, kterým jsem si také vyfotil.

Solvayovy lomy – když se vydáte dál

Nechtělo se nám vracet a už si nevzpomínám, po jaké turistické cestě jsme šli, ale objevili jsme bývalé lomy. Bohužel muzeum Solvayových lomů bylo Solvayovy lomy - tudy se vozily  vozíky plné vytěženého vápencezavřeno a tak jsme se aspoň kousek prošli po trati úzkorozchodové dráhy, kde jsme narazily na staré vozíky, výhybky a další věci svědčící o těžařské aktivita, která skončila někdy v roce 1964. Narazili jsme také na dům v kterém velel střelmistr. Dům měl na sobě známky poškození od letících odštěpků kamene. Ten kdo by stál blízko domu by byl zřejmě dost prošpikován kamenem.  Nazpět jsme se vrátili dolů jinou cestou, takže lze udělat takový okruh bez nutnosti vracet se stejnou nudnou cestou.

Na tento výlet jsem si vzpomněl z několika důvodů. Jednak bylo ve Svatém Janu pod Skalou skutečně nádherně. Český kras se zde nezapře a tak je stále na co se dívat. Čerstvý vzduch, šumící potok Loděnice zvaný Kačák, velká vápencová skála to vše vás přivede do jiného světa. Obdivovat lom bylo stejně krásné. A nakonec i to počasí bylo podobné tomu letošnímu, takže proč si nezajet do Svatého Jana pod Skalou zase?

Svatý Jan pod Skalou je krásné poutní místo - Kostelík se hřbitovem Zdevastovaný dům nese známky poškození od kamene, který se zde těžil

 

svaty-jan-pod-skalou-tip-na-vylet

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    To je zase příběh. Proč, kdykoliv se něco podělá je z toho příběh k popukání, který ale vůbec není vtipný? Spíše smutný a to se vším všudy. Nejde o život, ale musím říct, že když se to se..tak se to se a to tak prostě je. Jedu si ani nevím jak To si takhle nedělního

  • Černobylský deník – díl šestý

    Černobylský deník – díl šestý

    Našim výšlapem na střechu paneláku končil první den v Černobylu. Po cestě zpět jsme museli povinně vystoupit na kontrolních stanovištích a projít detektorem radiace. Naštěstí nikdo z nás radioaktivní nebyl. V hotelo – ubytovně nás čekala večeře, kterou moc raději popisovat nebudu. Datel Honza byl spokojený, ale jemu chutná vše, takže v pořádku J Pořád jsem ale neměl dárek

  • Černobylský deník – díl pátý

    Černobylský deník – díl pátý

    Pokračujeme prohlídkou nemocnice. Je to děsivá budova a jedna z těch, kde je obrovské množství prachu. V prvním patře procházíme ženským oddělením. Zrezivělé vybavení spolu s pronikajícím světlem z venku působí děsivě. Historka z nemocnice Ve vstupní hale nemocnice nám řekli historku, kdy přinesli jednoho člověka, zřejmě záchranáře, který byl silně radioaktivní a na hlavě měl přílbu. Bohužel radiace byla

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website