|  |  | 

Recenze Seriály

The Last of Us Remastered – uživatelská recenze

Právě jsem dohrál remasterovanou verzi úpopulární hry The Last of Us, která vyšla svého času na PS3 a až následně v remasterované verzi na PS4.

Aktuálně je to již 4 roky, co je hra na trhu, takže jsem ji bazarovou koupil na nějakých 400 Kč přímo u JRC. Takže cena dobrá.Na inzerát ji můžete sehnat i za 250 Kč, co jsem tak viděl.

Koupil jsem ji hlavně proto, že jsem o ní mnohé slyšel (v dobrém slova smyslu), a také protože má české titulky, což je pro mě důležité, neboť anglicky se ve hrách moc nechytám, což jsem se osvědčil i u některých dialogů, že jsem jim ne zcela porozuměl v originálním znění, takže se titulky hodily.

 

Pěkná grafika, zajímavý příběh

The last of us remastered má moc hezkou grafiku postavenou na enginu Havok i když musím říct, že také ne všude. Třeba lesy a vůbec zelený porost není ztvárněn úplně nejlépe. Daleko více autorům sedí grafika interiérů a zdevastovaných měst, to se opravdu člověk pokochá. Lidé jsou většinou vyvedeni s dobrými pohyby i uvěřitelnými rysy.

 

I po stránce příběhu je hra zajímavá, byť se herní náplň brzo okouká, protože prakticky kromě hlavního příběhu nejsou jiné možnosti nějakých miniher (v přídavku Left Behind jich pár je) nebo odklonění od hlavního příběhu. Ten má jistě zajímavou dějovou linku plnou „nečekaných“ zvratů, ale neustále stejná herní náplň mě ke konci již docela nudila.

 

Prakticky dorazíte na nějaké místo (ta si sou po nějaké době docela podobná). Tam se vypořádáte s nakaženými protivníky nebo s tlupami banditů a pak prozkoumáte okolí, najdete náboje, nože, hadry, nůžky, alkohol, zkrátka vše co lze a z čeho si následně vytváříte lékárničky nebo zbraně a jdete dál, kde vás čeká vlastně stejná náplň. Často je to proloženo nějakým videem, kdy vám hra vezme z rukou ovládání, ale to mi nevadilo.

 

Hra je poměrně striktně koridorová, otevřený svět je zde jen naoko, nakonec však vždy musíte zvolit buď jedny konkrétní dveře nebo průchod a podobně. To mi sice také vadilo, ale zase si musíte uvědomit, že The last of us remastered je spíše herní film než hra, takže to určitě přežít lze.

Občasné střídání herních postav určitě osvěží zaběhlou rutinu. Ve hře nemáte možnost voleb toho, co řekne nebo co uděláte. Scénář i konec hry jsou pevně dané. to ale nevidím jako zásadní problém, i když mám raději, když si o svých hrdinech mohu rozhodnout sám. Získám k nim pak větší citovou vazbu, což se o Joela a Ellie nestalo. Neříkám, že se mi tyto postavy nelíbily, ale třeba u Clementine z The Walking Dead to bylo úplně jiné. Nebo i když jsem hrál Behind Two Souls, tak hlavní hrdinka (sakra, jak se jmenovala?) mi přirostla k srdci více.

 

Závěr

The Last of Us Remastered bych doporučil všem, kdo mají rádi filmové hry s trochou taktiky, hezký příběh – i když bez možnosti jeho ovlivnění. Grafika je hezká, dabing, dialogy, hudba vše okolo je moc prima, navíc hru koupíte za opravdu málo peněz, takže proč ne?
the-last-of-us-remastered-uzivatelska-recenze

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Mňága a Žďorp – Třecí plochy – recenze

    Mňága a Žďorp – Třecí plochy – recenze

    Kapelu poslouchám už přes 20 let a jejich předposlední album k třicátému výročí – Třínohý pes jsem trávil poměrně dlouho, ale teď jsem s nim spokojený. A domnívám se, že zvyknout si budu muset i na nové album Třecí plochy, které vyšlo 7 října 2019. Tento článek tedy bude takovou fanouškovskou recenzí, přestože jsem asi

  • Jak jsem se stal tátou 4. díl

    Jak jsem se stal tátou 4. díl

    Poslední třetí díl jsem psal před 4 měsíci. to není ani možné, jak ten čas letí, skoro bych se hádal, že to budou tak 2 měsíce, co jsem psal poslední. Josefína má aktuálně již rok a měsíc a mnohé se změnilo. Skoro chodí Je to pár dnů, kdy začala chodit okolo věcí jako je postel,

  • Kevin Hearne – Útok obrů – recenze knihy

    Kevin Hearne – Útok obrů – recenze knihy

    Když jsem hledal novou knihu, kterou bych si koupil, zaujal mě obal knihy Útok obrů i její popis. Autor pro mě zcela neznámý, neboť nejsem zcela fanouškem městských fantazy (které autor dosud psal), mám mnohem raději fantazy z dob dávno minulých. Když jsem si ale přečetl, že zrovna z takové doby má Útok obrů být,

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.