|  |  | 

Cestování Výlety

Vápencové lomy Amerika – tajemná příroda ve středních Čechách

Oblast vápencových lomů v blízkosti hradu Karlštejn je většině z nás známá z filmu Limonádový Joe, někteří ji možná poznali v dobách minulého režimu, kdy se sem odstraňovali nepohodlní „političtí“. Řeč je o Americe, malém Grand Canyonu naší vlasti. Mezi nejznámější patří Malá a Velká Amerika, pak také Mexiko. Zbylé menší lomy se nachází v okolních lesích, nicméně všechny jsou propojeny podzemními štolami. Jejich názvy mnohdy vychází z trampských přízvisek, například Amerika je blízká samota stojící zde od roku 1859.

Trocha historie

Těžba vápence začala v Českém krasu již v 19. století, vápenec se totiž používal jako struskotvorný materiál při výrobě železa a oceli. Avšak jak rostla spotřeba především kladenských železáren, staré doly u Tachlovic již nestačili. Brzy byl otevřen lom Čižovec u Trněného Újezdu, postupně se oblast rozrostla až k obci Velká Mořina. Vápencové ložisko Ameriky bylo otevřeno roku 1900.

Vznikly dva velké lomy – Amerika a Kozolupy. Samotná Amerika se vlastním zlomem rozdělila vedví na Velkou Ameriku a Trestanecký lom spíše známý jako Mexiko. Západní část Ameriky byla vytěžena již během války, proto se těžba soustředila do dalších ložisek, kterých bylo otevíráno stále více a více. Nicméně těžba upadala, proto byla snaha najít pro tuto oblast jiné využití. Ale žádný z plánů nebyl realizován.

Až za druhé světové války vznikl v lomu Mexiko pracovní tábor, kde byli po válce drženi také němečtí zajatci. Za komunistického režimu zde byl jeden z nejhorších táborů nucených prací pro politické vězně, často označován jako vápencové peklo Mořina nebo český Mauthausen.

Definitivní ukončení těžby nastalo roku 1964, zbylé lomy byly postupně také opuštěny. V současné době se v systému lomů Amerika nachází sídlo firmy Lomy Mořina spol. s. r. o., jsou tedy využívány k těžbě spíše druhotně.

Pololegální turistika

Již brzy po ukončení těžby se toto místo stalo rájem pro trampy a nudisty. Působilo zde také několik jeskyňářských a montanistických skupin, nikdo netvrdí, že to bylo úplně legální. Nicméně často docházelo k smrtelným úrazům, narušování přírody nebo poškozování majetku, proto do 90. let probíhaly policejní zátahy proti návštěvníkům. Postupně byly vystavěny také překážky, jež měly zabránit vstupu nebo jej alespoň ztížit.

566216341_8a7563245e_o

Okolo roku 2000 byla v okolí vyznačena turistická trasa, nicméně stále není jasný osud této skvostné přírodní a technologické památky.

Spousta pověstí

Jako ke každému tajemnému místu i k Americe se váže mnoho pověstí. Nejděsivější je ta o Hansi Hagenovi, což je nacistický voják, který se zde ukryl za 2. světové války. Dnes se občas na krátkou chvíli zjeví, pak zase zmizí, po nocích okrádá a vraždí odvážné trampy, jež zde chtějí strávit noc.

V jedné z štol se nachází traverza s gongem, na který když třikrát zaboucháte a zakřičíte „Hagene, vem si mě“, musíte se do roka vrátit, jinak vás stihne krutá smrt. Tyto i další pověsti byly již mnohokráte zpracovány do knižní podoby.

 

 

vapencove-lomy-amerika-tajemna-priroda-ve-strednich-cechach

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    To je zase příběh. Proč, kdykoliv se něco podělá je z toho příběh k popukání, který ale vůbec není vtipný? Spíše smutný a to se vším všudy. Nejde o život, ale musím říct, že když se to se..tak se to se a to tak prostě je. Jedu si ani nevím jak To si takhle nedělního

  • Černobylský deník – díl šestý

    Černobylský deník – díl šestý

    Našim výšlapem na střechu paneláku končil první den v Černobylu. Po cestě zpět jsme museli povinně vystoupit na kontrolních stanovištích a projít detektorem radiace. Naštěstí nikdo z nás radioaktivní nebyl. V hotelo – ubytovně nás čekala večeře, kterou moc raději popisovat nebudu. Datel Honza byl spokojený, ale jemu chutná vše, takže v pořádku J Pořád jsem ale neměl dárek

  • Černobylský deník – díl pátý

    Černobylský deník – díl pátý

    Pokračujeme prohlídkou nemocnice. Je to děsivá budova a jedna z těch, kde je obrovské množství prachu. V prvním patře procházíme ženským oddělením. Zrezivělé vybavení spolu s pronikajícím světlem z venku působí děsivě. Historka z nemocnice Ve vstupní hale nemocnice nám řekli historku, kdy přinesli jednoho člověka, zřejmě záchranáře, který byl silně radioaktivní a na hlavě měl přílbu. Bohužel radiace byla

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website