|  |  | 

Cestování Výlety

Vydejme se do Klatov za kostely či katakombami

Z Moravy se ve třetím článku této rubriky konečně přesouváme také do Čech, konkrétně do Pošumaví, kde asi 40 kilometrů jižně od Plzně leží Klatovy. Okresní město založené králem Přemyslem Otakarem II. čítá v současnosti přes 22 tisíc obyvatel a uchovává ve svém středu celou řadu památek. Město obývané původně německými kolonisty zažilo rozkvět a přežilo i několik těžkých ran, stalo se též jedním z center odborového hnutí za II. světové války. Narodili se zde například Jaroslav Vrchlický nebo Josef Dobrovský. I přes ničivý požár v roce 1689 tady najdeme některé pozdně gotické a renesanční památky.

Černá a Bílá věž jsou dominantami Klatov

Ledaskoho hned při vstupu na klatovské náměstí zaujme jeho čtvercový tvar, který dostalo už při svém vzniku. Stavitelé byli tehdy velmi prozíraví a dopřáli srdci města dostatek prostoru. Po krajích náměstí pak vzniklo několik fascinujících staveb. Dominantami města jsou především dvě věže – Černá a Bílá. Prvně jmenovaná se začala stavět již roku 1547 a měla sloužit předně jako reprezentativní stavba vyjadřující moc a bohatství. Druhotný účel byl informativní a ochranářský – město odsud bylo vidět jako na dlani a snadno se tak dal odhalit případný požár. Je z ní nádherný výhled na všechny světové strany, především pak na šumavské hvozdy. O pár desítek let později započala také stavba Bílé věže. Původně 7509965366_c95a64c2db_bzvonice z roku 1581 vyhořela přibližně o 200 let později a následně byla opravena a zvýšena.

Barokní kostel skrývá v katakombách na 30 mumií

Deset let po stavbě Černé věže bylo přistoupeno také ke zbudování radnice, která s Černou věží těsně sousedí. Překrásná stavba byla do dnešní novorenesanční podoby dotvořena při úpravách mezi lety 1923-25. Podobně významný je také barokní jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce. Mohutný chrám, jehož stavba začala roku 1656 a probíhala pod taktovkou italských architektů, taktéž sousedí s Černou věží a je další dominantou náměstí. Kostel pod sebou ukrývá klatovské katakomby, ve kterých se pohřbívalo až do roku 1783, kdy to zakázal patent Josefa II. Důmyslný větrací systém vytvářel ideální podmínky pro uchovávání mumifikovaných těl. Dnes je jich zde zachovaných přibližně 30.

Podstatně starší je však kostel Narození Panny Marie, jehož vznik se datuje až do 13. století. Několikrát byl přestavěn a rozšířen. Uchovává ve svém nitru také obraz Panny Marie Klatovské. Perličkou je pak barokní lékárna „U Bílého jednorožce“, která fungovala od roku 1776 až do roku 1966, kdy byl její provoz ukončen. V současnosti v ní najdeme muzeum lékárnictví zaměřené na výše zmíněné rozmezí let.

vydejme-se-do-klatov-za-kostely-ci-katakombami

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Jak jsem si koupil gravela

    Jak jsem si koupil gravela

    Na kole umím jezdit od svých dětských let, to ostatně snad každý. Pamatuji si, že mé první dospělácké kolo byla Eska se třemi převody vzadu a zaoblenýma řídítkama. Poté už následovaly samé mtb kola, tedy ze začátku spíše jejich napodobeniny. Ale měl jsem je spíše na ježdění pro rohlíky, nebo kolem komínu, výjimečně nějaký ten

  • Zimní vyjížďka do lesů na Loučeni

    Zimní vyjížďka do lesů na Loučeni

    Tak tohle byla opravdová premiéra. Na kolo jsem vždy vlezl maximálně při 13 stupních a více. Jenže o víkendu napadlo trochu sněhu a mě to lákalo zkusit si zajezdit na kole v lese… Bez potřebné zimní výbavy Už dlouho jsem chtěl na kolo v zimě, ale vždy jsem řešil, že nemám potřebnou výbavu – zateplené

  • Jak jsem NEjel Zlínskou 50tku

    Jak jsem NEjel Zlínskou 50tku

    V tomto článku se chci „pochlubit“, jak jsem hrdinně odstoupil před začátkem závodu 🙂 Jde o závod horských kol, který se jezdí ve Zlíně a jmenuje se Zlínská 50. Závod jsme měli jet s Honzou, který jej jel a o dojmy ze závodu se podělí, až se mu bude chtít napsat článek. Registrujeme se na

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..