|  |  | 

Cestování Výlety

Znojmo se svým historickým centrem nad řekou Dyjí

Už jsme se za památkami podívali do několika měst, ale zatím žádné nemělo tak bohatou historii a tolik památek, jako Znojmo. Asi pětatřicetitisícové město na jihu Moravy až u samotných rakouských hranic se tyčí nad kaňonem řeky Dyje a dodnes jsou v něm patrné známky velmi dávného osídlení. Mnoho ze zmiňovaných památek se dochovalo v dobrém stavu a jsou ozdobou města. Mezi nejvýznamnější se řadí jisto jistě rotunda St. Kateřiny stojící v areálu Znojemského hradu. Samotné město Znojmo je pak městskou památkovou rezervací a skrývá uvnitř zástavby podstatně více památek, než kolik si jich představíme my.

Rotunda sv. Kateřiny

Rotunda svaté Kateřiny je velmi známou stavbou a pro památkáře je neocenitelnou kronikou zadržující v sobě nespočet důležitých informací. Samotná rotunda není nikterak vzácná, na Moravě je jich celá řada. Raritou jsou ale její perfektně zachovalé nástěnné malby z roku 1134. Takové jsou vzácné dokonce v evropském měřítku. Malby byly zhotoveny pravděpodobně při příležitosti svatby Konráda II. Znojemského s Marií Srbskou.

Stavba stojí na místě, které bylo podle archeologických nálezů obýváno již v době bronzové. Tehdy tu vzniklo také hradiště strážící nedaleký brod přes řeku Dyji. V jeho areálu byla zbudována neznámá okrouhlá stavba, na jejíchž základech stojí dnešní rotunda. Snad zásahem božím zvládla rotunda i takové funkce, jako jsou výčepna piva, taneční sál, košíkářská dílna a chlév. To z ní totiž dokázali udělat lidé od 18. století až do pádu komunizmu.

Radniční věž

Dominantou města ale není rotunda, nýbrž radniční věž, která se řadí k nejvýznamnějším gotickým4980592878_011b772e59_b stavbám v celé ČR. Její výstavba byla realizována mezi lety 1445-48. Věž převyšuje okolní terén o 80 metrů a je opatřena dokonce celoročně otevřeným vyhlídkovým ochozem. Je postavena na místě původní staré radnice, která i se svou věží vyhořela roku 114 při rozsáhlém požáru. Nově proto byla postavena věž i radnice jako dvě samostatné stavby k sobě přiléhající.

Znojemské podzemí

Nezmínit v tomto článku znojemské podzemí by bylo obrovskou chybou. Jedná se totiž o největší podzemní systém chodeb a sklepů v celé České republice, který měří neuvěřitelných 27 kilometrů a má čtyři patra.

Začátek budování podzemních chodeb se zasazuje do přelomu 14. a 15. století, kdy bylo město Znojmo na vrcholu svého rozvoje. V té době bylo ve Znojmě mnoho kamenných domů opatřených sklepy, které byly následně nepravidelně propojovány. Jejich využití bylo různé. Ve Znojmě se předpokládá, že stálá teplota ve sklepech a chodbách byla využívána ke skladování sudů s vínem či pivem a jiných hospodářských produktů. Obvykle se takovéto systémy chodeb využívají také k uložení nerostných rud, ale na tyto bylo znojemské okolí chudé. Obyvatelům pak spleť chodeb výborně posloužila v neklidných dobách, kdy se mohli před nepřítelem bezpečně ukrýt. V podzemí se dalo dokonce i vařit a topit, jelikož bylo poměrně častým jevem napojení kouřovodů na komíny v domech. Nepřátelé tak vtrhli do domu, ze kterého stoupal dým, ale nikoho v něm nenašli.

 

znojmo-se-svym-historickym-centrem-nad-rekou-dyji

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

    To je zase příběh. Proč, kdykoliv se něco podělá je z toho příběh k popukání, který ale vůbec není vtipný? Spíše smutný a to se vším všudy. Nejde o život, ale musím říct, že když se to se..tak se to se a to tak prostě je. Jedu si ani nevím jak To si takhle nedělního

  • Černobylský deník – díl šestý

    Černobylský deník – díl šestý

    Našim výšlapem na střechu paneláku končil první den v Černobylu. Po cestě zpět jsme museli povinně vystoupit na kontrolních stanovištích a projít detektorem radiace. Naštěstí nikdo z nás radioaktivní nebyl. V hotelo – ubytovně nás čekala večeře, kterou moc raději popisovat nebudu. Datel Honza byl spokojený, ale jemu chutná vše, takže v pořádku J Pořád jsem ale neměl dárek

  • Černobylský deník – díl pátý

    Černobylský deník – díl pátý

    Pokračujeme prohlídkou nemocnice. Je to děsivá budova a jedna z těch, kde je obrovské množství prachu. V prvním patře procházíme ženským oddělením. Zrezivělé vybavení spolu s pronikajícím světlem z venku působí děsivě. Historka z nemocnice Ve vstupní hale nemocnice nám řekli historku, kdy přinesli jednoho člověka, zřejmě záchranáře, který byl silně radioaktivní a na hlavě měl přílbu. Bohužel radiace byla

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website