Abeceda hradů: Švihov
Datel
Nedobytnou stavbu při řece Úhlavě, chráněnou vynalézavým systémem vodních příkopů, nechal zbudovat na konci 15. století královský sudí Půta Švihovský, (který patřil k jednomu z nejmocnějších šlechtických rodů své doby v Čechách). O pánech z Rýzmberka navíc ani v nejmenším nelze říct, že by byli zkostnatělí. Už během samotné stavby se rádi nechali inspirovat každou novinkou, a tak, byť ještě v gotice, pronikly do jejich díla prvky ryze renesanční.
Vodní hrad
Snad touha ohromit, nebo chuť zbudovat dílo, které překoná krátký lidský život a osloví generace daleké budoucnosti, vedly stavební plány, do nichž mimo jiné otiskl svůj rukopis i slavný stavitel Benedikt Rejt z Pístova.
Hrad Švihov byl od prvotní myšlenky budován jako umělý ostrov. Budovy v centrální dispozici tvořily jádro hradu s paláci, kaplí a schodišťovou věží a uzavíraly tak čtverhranné vnitřní nádvoří. Chráněny byly pásem vnitřních hradeb se čtyřmi nárožními baštami a prvním vodním příkopem. Druhý pás hradeb také s vodním příkopem obkružoval jádro hradu a zesiloval tak možnosti obrany. Tato druhá stavební fáze byla však dokončena až na počátku 16. století. Oba vodní příkopy byly napájeny vodou z řeky Úhlavy.
Hrad se však dále využíval už jen k hospodářským účelům. Z obou paláců se staly sýpky a předhradí hospodářským dvorem. Tak byl hrad využíván pod vedením správců až do první poloviny 20. století a jeho údržba se omezovala jen na nejnutnější práce. To, že se hrad od sedmnáctého století do konce druhé světové války využíval výhradně jako hospodářské stavení, jej sice neuchránilo před chátráním, ale zato zcela spolehlivě před přestavbami. Později si k hradu našel vztah Eugen Černín, který provedl základní kroky k záchraně gotické památky včetně oprav zastřešení.
Poslední skutečný hrad
Po náročných stavebních rekonstrukcích vyvstala otázka instalací interiérů, což komplikoval fakt, že z původního vybavení se dochovalo jen velmi málo. Proto byla zvolena tzv. náznaková instalace, která má v návštěvníkovi vyvolat dojem zabydleného pozdně středověkého šlechtického sídla. Díky tomu je hrad zachovalý tak, jak skutečně vypadal v době svého největšího rozkvětu. Švihov je natolik cenný, že byl prohlášen za národní kulturní památku. Západočeši tak mají nejzachovalejší a zároveň největší vodní hrad v Čechách. Proto dnes o Švihovu hovoříme jako o posledním skutečném hradu u nás. Po něm už se stavěly pouze zámky.
Tři oříšky pro Popelku
V roce 1973 se na Švihově a v okolí natáčela pohádka Tři oříšky pro Popelku. Pro městečko i hrad to byla velká událost, na kterou se dodnes vzpomíná. Pohádka se stala neodmyslitelnou součástí vánočních svátků u nás, ale i jinde – například v Německu, Rusku, Norsku a dalších evropských zemí. Na hradě proto byla i výstava, která mapovala a připomínala natáčení slavné pohádky.
Článek sepsala Zdeňka Tomášková
POST YOUR COMMENTS