Knihy Kultura

Anthony Ryan – Královna ohně

Datel

 |  Lis 14, 2016

Poslední díl této krkavčí fantazy ságy je skvělým vyvrcholením celé série a patří mezi TOP čtení v tomto žánru. Celou, necelých 700 stránek tlustou knihu jsem hltl na několik večerů a chci další. Jinými slovy mě moc mrzí, že už pokračování nebude. I když je to možná jen a jen dobře.

Připomeňte si Pána Věže

Druhý díl s názvem Pán věže jsem četl přibližně před rokem a musím se přiznat, že by několik stránek trvalo, než jsem se zorientoval ve jménech a postavách, kdo je kdo, odkud kdo pochází atd. Před zakoupením druhého dílu jsem si podruhé přečetl jedničku, takže jsem byl v perfektním obraze. Postup jsem u Královny ohně bohužel nezopakoval a výsledkem bylo tápání v množství postav. Naštěstí se brzy všechny připomněly.

 Parádně členěný příběh

Příběh je členěný do vyprávění za jednotlivé postavy. Setkáte se samozřejmě se samotnou kapitolou Vélina Al Sorny, královny Lyrny, Bratra Frentise a Revou, která v minulém dílu usilovala o Vélinovu smrt. Zapomenou nesmím ani na zápisky Lorda Verniera z alpirského císařství, které provázejí začátek každé z pěti částí.

Příběhy jednotlivých hlavních postav se perfektně dějově mísí a doplňují. Většinou však skončí v tom nejnapínavějším bodě a vy tak musíte číst dál, abyste se k ději, který zrovna vygradoval vrátili co nejdříve.

Války v hlavní roli

Královna Lyrna je naštvaná na Volary, kteří v minulém dílu vtrhli do jejího království a chce si celé volarské impérium podmanit. Tomu následně odpovídá i příběh v kterém jsou především války. Nebudu zabíhat do detailů, abych vás o něco nepřipravil, jen řeknu, že Vélin musí na sever, hledat nesmrtelného muže a opustila jej jeho píseň, která byla vodítkem k jeho činům.

Naštěstí, i když se hodně válčí není příběh Anthony Ryana podán tak, že je v hlavní roli válka a už vůbec ne tak, že válka je dobrá. Všude umírají lidé a budete se brodit až po kolena v krvi při čtení jednotlivých kapitol a pochopíte, nebo si připomenete, že válka přináší jen samé hrůzy, zkázu a nevinné oběti. Zkrátka válka nikdy není dobrá, ať už je vedená z jakéhokoliv účelu. Aniž by se Anthony Ryan snažil toto téma podtrhnout, je toto zkrátka jasným poselstvím.

Co se stane s hrdiny, kteří tuto válku přežili se můžete jen domýšlet, protože Anthony Ryan sice naznačil, kam jednotlivé postavy budou směrovat, ale další osud už je na fantazii každého čtenáře. A to je myslím i dobře. Každý si tak může v hlavně, nebo i klidně na papír napsat pokračování této skvělé trojdílné ságy, která je dle mého lepší než Hra o Trůny, byť není tak složitá co do postav a rodokmenú. Ale myslím, že právě toto tohle je její velkou výhodou. I tak je Ryanův svět dost velký, aby v něm pohodlně mohlo žít několik národů a mohl se zde odehrát jeden nádherný neskutečný příběh, kteří si budou Sordajové vyprávět po večerech u svých ohňů.