Anthony Ryan – Pán věže
Pán Věže je druhým dílem trilogie Stín krkavce. Protože druhý díl vyšel rok po tom prvním musel jsem si přečíst nejprve znova první díl zvaný Píseň krve, jehož recenzi si můžete přečíst. Slovo „musel“ berte s rezervou, protože i druhé přečtení písně krve bylo něčím úžasným, a tak jsem se ani nedomníval, že by druhý díl mohl překonat ten první. Pán věže ale byl tak perfektní, že po jeho dočtení musím říct, že se mi snad líbil více, než díl první.
Osudy mnoha postav
Anthony Ryan mě opravu umí oslovit a to svým způsobem psaní. Svým lehkým, ladným a vytříbeným způsobem, který vás nutí knihu číst dál a dál. Příběh je opravdu napínavý. Nezastírám fakt, že jde o hrdinskou story, tedy všichni, které kniha sleduje zažívají i přes nepřízeň osudu slávu a velké úspěchy. Není to George RR Martin, který nechá klidně vašeho hrdinu zemřít, ale naopak vaše oblíbené postavy hýčká. V tomto směru je třeba se s tímto faktem smířit a přimhouřit oko. Pokud top uděláte budete nadšeni při sledování dějových linek, které se střídají a začínají tam, kde ta předchozí skončila.
Jak to bylo pohádko?
Ano, je potřeba také říct něco o příběhu. Vělin Al Sorna se vrací do sjednoceného království, kde od nového krále získá novou funkci a stává se Pánem severní věže. Království však napadnou krutí nepřátelé a tak Vělin musí opět do války a je na něm, aby se vydal proti obrovské přesile.
V knize kroměVělina al Sorny budete sledovat osud jeho bratra z řádu Francise, jež byl zajat a následně prodán jako otrok. Myslím, že tato příběhová linka pro mě byla jednou z nejzajímavějších stejně jako osud dívky jménem Reva, která je neteří krajského knížete. Dále putující princezna Lyrna, která jde vyjednávat mír s Lonaky. Její příběh je také velmi zajímavý a napínavý. Do děje nás Anthony Ryan uvádí opět přes lorda Verniera, kronikáře alpirského císařství, který je také zajat a slouží jako otrok.
V jednoduchosti je síle
Na knihách Anthony Ryana se mi líbí úžasná jednoduchost. Od začátku neztrácíte, nejste zahlceni jmény a rody, necháte si dobrý přehled a vše je docela jasné. Tím ovšem nemám na mysli příběh jako takový, protože ten, ač přes příznivý osud hrdinů knihy je docela vrtkavý a není zcela radno jej předvídat.
Pokud jste četli první díl Píseň krve, je pro vás Pán Věže povinnost. To stejné platí, pokud máte rádi hrdinskou fantazy, která je čtivá, napínavá a plná zajímavých postav, které si oblíbíte.
Už nyní se velmi těším na díl třetí, který pokud vyjde tento rok bude to malý zázrak. Čekání si budu krátit jinými knihami. Zatím jsem začal knihou Oko světa ze ságy Kolo času od Roberta Jordana a přiznám se, že po cca 25 stranách jsem hodně zklamný. Uvidíme, zda kniha dostane spád, na recenzi se můžete těšit.
1 Comment
Pingback
http://datlujeme.cz/recenze-anthony-ryan-ohen-probuzeni/