Historii Piešťan lemuje lázeňství už od pravěku
Datel
V podhůří Bílých Karpat na jihovýchodě republiky má lázeňství velkou tradici. Na České straně horského hřbetu vyrostly již před staletími například Lázně Luhačovice, Lázně Kostelec u Zlína či Lázně Ostrožská Nová Ves. Ale jak by se dalo očekávat, léčivé prameny vyvěraly i na slovenské straně západních Karpat a například v Piešťanech jsou lázně úzce spjaty s rozvojem celého města. Jinými slovy – nebýt minerálních pramenů, nebyly by nejspíš ani Piešťany.
Od pravěku lázeňským místem
Již pravěké osídlení oblasti, na které nyní stojí Piešťany, je spjato s minerálními prameny. Lidé se zde v dávných dobách zastavovali pravděpodobně kvůli nezamrzajícím pramenům, které mohly být v tvrdých zimách vzácným úkazem. Pobyt lidí v této lokalitě potvrzuje několik archeologicky cenných nálezů v čele s Moravanskou venuší.
Zdejší léčivé prameny začínají nabývat prvních známek věhlasu v 16. století, kdy se poprvé objevují v několika písemných dílech. Tou dobou už jsou Piešťany trvale obydleny. Ve chvíli, kdy se lázeňství rozvíjelo ruku v ruce s růstem města samotného, vyrostlo v Piešťanech několik krásných a osobitých staveb. Nejvýznamnější je z tohoto pohledu Kúpeľný ostrov, který ramena řeky Váh obtékají ze všech stran. Původní lázně tady vyrostly již roku 1778, ale ani ne za půl století byly poškozeny povodní. Dočkaly se ale přestavby v neoklasicistním slohu.
Jedinečný Kolonádní most Emila Belluse
Ze středověku se dnes dochovaly pouze zříceniny kláštera a kostela, nicméně co návštěvníkovi padne opravdu do oka, je budova hotelu Thermia Palace. Ta dominuje zástavbě Kúpeľného ostrova a je 
ozdobou, kterou s oblibou vyhledávají například fotografové.
Opomenout nemůžeme v Piešťanech ani jedinečný Kolonádní most architekta Emila Belluse. Most byl vyprojektován a postaven po roce 1930 na žádost Ľudovíta Wintera, jehož rod měl lázně pronajaté a udělal je proslulými. Winter měl ale několik podmínek. Most musel být řešen tak, aby měl uprostřed úzkou vozovku pro auta a povozy a lidé mohli chodit po jeho dvou stranách. Zároveň měl být krytý a měly v něm být zakomponovány obchody. V současnosti je Kolonádní most národní kulturní památkou a je tak nejdelším krytým mostem na Slovensku. Nedojte se tedy do Piešťan vyrazit. Jak jste se mohli přesvědčit, je tam co k vidění.
- Foto 1: Michal Bjalek, licensed: Creative Commons
- Foto 2: Milan B, licensed: Creative Commons
POST YOUR COMMENTS