Jak jsem se stal tátou 4. díl
Poslední třetí díl jsem psal před 4 měsíci. to není ani možné, jak ten čas letí, skoro bych se hádal, že to budou tak 2 měsíce, co jsem psal poslední. Josefína má aktuálně již rok a měsíc a mnohé se změnilo.
Skoro chodí
Je to pár dnů, kdy začala chodit okolo věcí jako je postel, stůl, a další nábytek. Když se zapomene, udělá i několik kroků zcela sama, napočítal jsem asi 8 jako maximum, než se sveze na všechny 4. Nebude dlouho trvat a už bude chodit úplně sama. Za jednu ruku už chodí normálně.
Při jejich pokusech chodit sama šlo spíše o běhání něž chůzi a obávám se, že nám bude docela utíkat s úsměvem od ucha k uchu.
Má novou auto sedačku
Z vajíčka vyrostla a my se už v předstihu začali zabývat nějakými testy autosedaček od 9 kilo do 36 kilo. Nakonec co vyhrála Cybex s cenovkou okolo 9 tisíc za Ferrari verzi. Bez ní by byla sedačka o cca litr levnější. Je vybavena samozřejmě ISOFIXEM, je polohovatelná, dobře polstrovaná, pevná a bytelná. Především i v testech si vedla docela dobře. Nedávno měli v Albertu autosedačku za 1200 Kč nebo tak nějak a když jsem ji vyzkoušel vzít do ruky, tak se skoro rozpadla. Zkrátka, když už má jezdit v autě, tak ať má něco pořádného.
V nové sedačce se ji velmi líbí. Pult, který před sebou má ji bohužel omezuje na pohybu rukou, ale jinak si tam sedí jako královna a je spokojená. Především si užívá cestu ve směru jízdy.
Malinko jsem měli obavu, že bude řvát, když jsme jeli autem do myčky, ale ani necekla. Jen koukala co ses to děje a pozorovala kartáče okolo sebe a spíše ji vadilo to teplo, protože nemohla běžet klimatizace, kterou v tomto horku ať už chceme nebo ne musíme mít zapnutou aspoň na minimum. Naštěstí na zadních sedadlech není klimatizace tak silná jako vepředu.
A žvatlá neustále
Má potřebu velmi často něco podívat a dost i nadávat 🙂 Kromě máma, táta, co uměla i minule, tak už umí i další slova, třeba když už někde nechce být, tak nás pohání slovy „Jdeme“. Bohužel slovo „Pes“, které už skoro uměla, tak teď místo něj prdí pusou. Stejně tak specifické vyjádření, když chce jít k ovcím je na způsob krknutí. Když chce prohlížet nějakou knížku, přinese ji a řekne „To“.
Už také skoro celý den chodí bez pleny a většinou to stihne na nočník bez nehody. Bohužel se nenaučila říkat „aa“ a spíše mrčí, což ale často vede k planému poplachu. Když to na nočník stihne, tleskáme ji a tleská i sama sobě.
Krmí sebe i nás
Má pořád obrovskou chuť k jídlu, i když mléko si už dává jen večer a ráno. Ale i pokud už večeřela a přijdu domů, tak chce jít ke stolu za mnou a jí moje jídlo a občas mě s ním krmí, což ji přijde velice vtipné. Stále se skoro vyhýbáme jídlu s cukrem, ale ne úplně, protože si na něj musí také postupně zvyknout, ale opravdu jen minimálně. Samozřejmě už má i trochu slané věci a vše jí tak, jako dospělý člověk, jen nakrájené, protože má už 8 zubů pekelně jehličkovitě ostrých.
Pořád jen blbosti
Miluje skákat na posteli a lozit po ni tak, abychom ji museli chytat, aby z postele nespadla. Stejně jako postel miluje na skákání a válení se gauč, kde také musíme lítat tam a zpět a hlídat ji, aby nespadla. Zatím nemá pud sebezáchovy, takže každou chvíli skočí zcela mimo, ale naštěstí jsme připraveni. Objevila novou velkou zábavu, což je kolečko do kterého ji dáme a vozíme po zahradě. Vylepšená verze je, když já ji vezu a máma nás chce dohonit a my před ní utíkáme. Poskakuje tam sice jak pytel brambor, ale je nadšená a směje se na celé kolo. Stejně tak miluje vodu. V bazénu potřebuje hodně vody, aby se vyřádila, když je ji málo, tak ji to nebaví.
Hraček má poměrně hodně, ale nejvíc miluje si hrát s věcmi, které hračky nejsou a přestože má svůj dětský dálkový ovladač, líbí se ji ty, které jsou na stole. I přes zákaz jej někdy vezme do ruky a zapne televizi. No zkrátka velmi živé aktivní dítě.
Někdy se i vzteká
Zkouší, co si může dovolit a když nedostane to, co zrovna chce, tak se vzteká. Většinou ji necháme vyvztekat a věc ji samozřejmě nedáme a někdy dostane také na zadek. Byť jen lehké plácnutí, ale musí si uvědomit, že bez odezvy to nezůstane. Povětšinou je však hodná.
Snažíme se, aby věcí, které nemůže mít bylo co nejméně, ale třeba nůž ze stolu nebo vidličku mít zkrátka nemůže, stejně tak si nemůže hrát s ovladači, to zkrátka nejde.
Milion a jeden výraz
Josefína je dítě výrazů obličeje. Má jich nekonečné množství na každou příležitost. Umí také hezky filmovat co zrovna potřebuje a brečet jen jako umí také výborně. Mračit se umí na několik způsobů a stejně tolik výrazů umí, když se usmívá.
Hlídání přežila
Byla na dva dny také na hlídání u babičky a dědy, což přežila v pořádku a bez nějaké újmy, ale když nám ji vraceli nechtěla vůbec k mámě. Máma z toho byla hodně dlouho špatná, ale myslím, že to je zcela přirozené, že si na někoho za ty 2 dny zvykne a pak od něj nechce. Na druhou stranu od té doby nechce na ruce k nikomu kromě mámy a mě.A když přijela babička a s dědou, měla celý den problém že za nimi nechtěla jít – zřejmě měla strach že ji odvezou a bude bez nás, druhý den už to ale bylo lepší..
Bohužel teď všeobecně má máma období, takže se drží kalhot a neudělá krok bez mámy, pokud teda zrovna neobjeví novou hračku jako teď sklenici s víčkem u které vydržela docela dlouho než ji to přestalo bavit.
Je toho všeho hodně, určitě jsem zapomněl na strašnou spoustu věcí, ale to nevadí. Další díl bych rád někdy v roce a půl, uvidíme, jak to vyjde v reálu 🙂
1 Comment
Pingback
http://datlujeme.cz/jak-jsem-se-stal-tatou-5-dil/