Kevin Hearne – Útok obrů – recenze knihy
Datel
Když jsem hledal novou knihu, kterou bych si koupil, zaujal mě obal knihy Útok obrů i její popis. Autor pro mě zcela neznámý, neboť nejsem zcela fanouškem městských fantazy (které autor dosud psal), mám mnohem raději fantazy z dob dávno minulých. Když jsem si ale přečetl, že zrovna z takové doby má Útok obrů být, tak jsem neváhal.
Vypravěčská bomba
Musím říct, že jsem byl už po prvních několika stránkách nadšený a toto nadšení jsem si udržel až do konce tohoto prvního dílu.
Kevin Hearne má mimořádné nadání na vyprávění příběhu, kde se děj pohybuje každou stránkou kupředu a prakticky nikdy nepřešlapuje na mrtvém bodě. Po přečtení Útoků obrů jsem Kevina Hearneho katapultoval mezi TOP 3 mých oblíbených fantazy autorů a vážně uvažuji o dalších jeho předchozích knih, protože cítím, že by mohly být stejně dobré.
Každá osoba svůj příběh
Moc se mi líbí styl, jakým je kniha napsaná. Děj vypráví bard, který se díky jeho kouzelné vlastnosti (kennigu) umí převtělit do osoby jejich deník četl a jejíž příběh vypráví. Díky této vlastnosti si také umí pamatovat slovo od slova, které kdy přečetl, takže je jeho vyprávění důvěryhodné.
Těch osob je poměrně dost, každá z jiného koutu světa, jiného vyznání i společenských poměrů. Tato rozmanitost je velice hezká a zábavná. Kromě barda, který příběh vypráví je zde ještě univerzitní profesor, který příběh zapisuje. Když zrovna bard nevypráví, tak řeší své vlastní problémy a i tento příběh je moc hezký a zajímavý. Baví mě stejně jako příběhy všech ostatních osob. Díky tomu je celá kniha velice hezky ucelená a především každou stránkou zábavná.
Příběh se odehrává na několika místech světa, který Kevin Hearne vytvořil a to buď současně, nebo o několik dní před, či po příběhu jiné postavy. Vše dává smysl, vše je velice dobře popsané a v příběhu se ani na okamžik neztrácíte, ihned je jasné o co jde a netápete co je co a nebo kdo je kdo. Toto už jsem kolikrát zažil, že autor použil mnoho věcí bez vysvětlení a to není zcela ono, když se v knize něco děje a vám uniká celá podstata. To pak máte pocit, že jste začali číst od půlky a chybí vám ten začátek, který by vás uvedl do problému. to zde opravdu nehrozí.
Ze začátku třeba nebudete přesně vědět, co je Kenning, ale brzo pochopite a vše, co potřebujete vědět je v knize velmi nenásilně popsáno. Kniha Útok obrů má okolo 430 stránek, které uběhly jako by nic. Už se nemohu dočkat druhého dílu této báječné fantazy.
Závěr
Velmi mě zaujala forma vyprávění – trochu mi to připomnělo Anthonyho Ryana, kde také historik zapisoval a vyprávěl příběh, ale Útok obrů je ještě o jeden level výš, byť se mi to nepřiznává snadno. Čte se totiž tak nějak víc lehčeji.
Zábavný příběh, který je napínavý a současně baví každou stránkou. Děj se žene kupředu a ani na konci knihy mu nedochází dech. Nezažijete nezáživné popisující pasáže, nic, co by vás nudilo totiž v knize není. Jen příběh vyprávěný skrze barda na který se těšíte. Doporučuji všem milovníkům fantazy, kteří četli například Petera V. Bretta, již zmíněného Anthonyho Ryana nebo třeba Terryho Goodkinda. Mohl by se také líbit znalcům Sapkowského díla Zaklínače a konec konců i fanoušci George R.R. Martina by nemuseli knihou pohrdnout. toto říkám z vlastní zkušenosti 🙂 Je to sice něco úplně jiného než hra o trůny, ale rozhodně neméně zajímavého.
POST YOUR COMMENTS