Mňága a Žďorp – Třecí plochy – recenze

| Říj 17, 2019

Kapelu poslouchám už přes 20 let a jejich předposlední album k třicátému výročí – Třínohý pes jsem trávil poměrně dlouho, ale teď jsem s nim spokojený. A domnívám se, že zvyknout si budu muset i na nové album Třecí plochy, které vyšlo 7 října 2019. Tento článek tedy bude takovou fanouškovskou recenzí, přestože jsem asi jeden z mála, komu se některé písničky příliš nelíbí

Skvělý sound

Musím pochválit zvuk jako celek. Je prostě skvělý. Sázka na stejné studio SONO jako před dvěma lety se vyplatila, stejně tak hromada hostů, kteří účinkují na hudební nástroje, které nejsou v běžné výbavě kapely.

S tím má Mňága v podstatě mnohaleté zkušenosti, protože téměř na každém albu se vyskytuje nějaký host se zajímavým hudebním nástrojem. U třecích ploch je to konkrétně několik druhů saxofonů, další klávesy, steel kytara, trombon, trumpeta a další. Samozřejmě nesmí chybět i ženský zpět tentokrát v podání Jitky Andráškové. Ten je mimochodem velmi příjemný a Filiho moc hezky doplňuje.

Všechno moc hezký ladí a zní fakt skvěle. Všechny nástroje jsou perfektně nahrány, zde vůbec žádný problém nemám. Zvuk má dynamiku, akustiku a zní jak má, tedy aspoň podle mého sluchu.

Nějak mi to nesedí

Z celého alba se mi líbí celkově zatím tři písničky. Úplně nejvíc jsem se zamiloval do „Kanárků v klecích“, která je podle mě naprosto Mňágovská. skvělý text i hudba. Ta písnička má prostě šťávu a příběh. A písničky s příběhem jsou vždy od FILIho dobré. Jsem zvědav na videoklip, který teď kapela právě k této písni dodělává

Líbí se mi ještě první písnička „Je to nejistý“, která je sice převzaná od JAR, ale je perfektní, skoro nebál bych se říct jazzová. Poslech jsem si i originál a ten se mi fakt nelíbí, ale FILI do té předělávky dokázal nějak vtisknout vlastní osobnost. Ano, myslím, že i tato píseň se povedl. U písně „Žádnej strach“ se mi líbí text, ale v hudbě mě ruší ten „clap + Snare“, který je slyšet v celé písni. Bez ní by to bylo naprosto skvělý. Jde o to, že je tam parádní piáno a podle mě, kdyb ten zvuk toho říkám tomu „Clap“ byl tižší asi by to nerušilo. Ale refrén je prostě perfekní. Začíná to být dost návykové 🙂

Líbí se mi klidnější píseň „Vteřiny věčnosti“, která je podle mě hodně povedená a i textem mi sedí. Kdyby „Třísky“ neměly zrychlený refrén, tak by byly také super, protože textově mi docela sednou, ale ta zrychlená část mi tam vůbec nesedí.

Ostatní písně jsem ještě nedokázal vstřebat, byť některé jsou už na dobré cestě a pomalu se mi začínají nechtěně objevovat v hlavě a to je dobré znamení.

Nic to nemění

To, že zatím nejsem z Třecích ploch nějak nadšený se jednak může změnit a také mi to vůbec nebrání mír rád Mňágu jako kapelu dál. Jsou mi sympatické FILIho články na FB, ale mám rád i ostatní členy kapely. Až na Marcela jsem se všemi už někdy měl možnost aspoň chvíli pokecat a prostě mi fakt sedí. U rozhovorů s FILIm se vždy dobře bavím. Jen mě mrzí, že jsem se letos nemohl z finančních důvodů zapojit do startovače a jednak po dlouhé době nemám CD s podpisy a jednak jsem moc chtěl na Třecí párty.

Bez verdiktu

Za prvé nejsem soudce, abych vydával nějaké rozsudky. Dále ani nemohu, protože mi bude trvat, než se mi písničky zaryjí pod kůže. Možná jsem moc konzervativní a tím jak stárnu tak mi nové věci lezou pod kůži hůře nebo prostě jen mi zrovna album nesedlo, ale spíše si myslím, že jsem si ještě nestihl zvyknout.

Třecí plochy poslouchám skoro každý den a asi to opět bude o zvyku a za půl roku zde bude nový komentář, že se mi písničky zalíbily. I když mám trochu pocit, že to tentokrát možná potrvá mnohem díle než u třínohého psa.

Přesto si myslím, že se Mňága a Žďorp opět hudebně posunula o kus dál a její písničky jsou čím dál více propracované.

Nějak si ale nemohu pomoct, ale pořád se vracím k albům „Nic složitýho“ nebo „Happyend“ a také „Bajkonur“. Moc mám také rád album „Chceš mě, chci tě“. Nevím, zda to vychází z toho, že mám ve vztahu k těmto deskám spojené nějaké další vzpomínky nebo je v tom něco jiného ale prostě tyhle jsou pro mě TOP a ač nechci být prorokem myslím, že z mého pohledu už žádné nové album tyto jmenované nepřekoná (byť třeba kvalitou nahrávky, bohatostí a propracovaností je samozřejmě překonávají všechny nové alba).

Přeji kapele mnoho a mnoho úspěchů a další skvělá alba, kterým Třecí plochy určitě jsou a už se těším na koncert v Lucerně, kde se budu snažit nechybět. Jsem rád, že i svém věku se kapela drží pohromadě a jak říkal FILI v jednom z rozhovorů nyní to v kapele šlape senzačně. Jen tak dál chlapci 🙂