Paní Jezera – uzavírá zaklínačskou ságu
Datel
A je to tady. Velké finále. Zaklínač Geralt se loučí snad v nejzajímavějším dílu celé série. Již předchozí díly byly přímo skvělé, ale tento posledním je skutečným vyvrcholením celé ságy a mimo jiné je také nejsilnější knihou z celé série
Napínavý i smutný příběh
Andrej Sapkowski se rozjel na plné obrátky. Příběh má spád a děj se žene kupředu. Minimálně do války, které je také popsána skvěle a z netradičního pohledu lékaře půlčíka. Část po válce, kde králové vyjednávají mírové podmínky už není tak záživná, ale o to více potěší, když se pak děj stočí ke Geraltovy, Ciri a Yennifer.
V nadpisu kapitoly jsem napsal, že je to i smutný příběh. Proč, ale prozrazovat nebudu, protože pokud už máte ságu rozečtenou asi byste mi nepoděkovali. Něco končí a něco jiné začíná. Tak to bylo je a bude.
Příběh vyprávěn z několika pohledů
Velmi mě zaujalo několik věcí. Jednak je to Paní jezera, která je posedlá příběhem Geralta, Ciri a Yennifer, dále pak zde máme vyprávění samotné Ciri a možná jsem ještě někoho vynechal. Ciri se dostala do světa elfů, odkud se snaží uniknout. Velmi mě potěšilo setkání se starým známým – kdo to je ale psát pochopitelně nebudu. Ciri pak cestuje mezi světy a to je také velmi zajímavé.
Stejně tak bitva Geraltovy družiny na hradě černokněžníka o které už bylo dopředu celkem jasné, že k ní dojde. Je to pořádná bitva, rychlá, má spád i děj.
Končí jedno dobrodružství
Jak už to bývá je člověku po dočtení trochu smutno, protože příběh skončil. Vím, ještě je zde bouřková sezóna na kterou se chystám, ale to už bude jen taková třešnička na dortu, takové doplnění. to hlavní nicméně již proběhlo a tak nezbývá než doufat, že se Andrej Sapkowski smiluje a napíše ještě nějaké příběhy o Geraltovi, Ciri, Yennifer, Marigoldovi a další oblíbených postavách.
POST YOUR COMMENTS