První čarodějovo pravidlo Terryho Goodkinda je skvělé
Jako jeden z vánočních dárků jsem pod stromem našel knihu spisovatele Terryho Goodkinda s názvem První čarodějovo pravidlo. Jde o první díl několika dílné série cyklu Meč Pravdy. Knihu jsem dočetl a po jejím přečtení mě zajímaly komentáře ostatních čtenářů. Byly vesměs pozitivní, ale mnoho lidí psalo je příběh je příliš naivní, postavy nemají hloubku charakterů a především jde o velmi velké klišé, která můžete ve světe fantazy najít, kdy jeden hodný člověk, trochu hloupý, ale na druhou stranu velmi chytrý, aby obstál v boji se zlým čarodějem, který chce vládnout světu.
Ano, pokud to napíši takhle, tak se každý usměje a řekne s,i že to je zkrátka klasika, tisícekrát omleté klišé. Rozumím, ale jde přeci i o to, jakým způsobem je kniha napsaná. Můžete si to stejné číst od 10 autorů a každý to popíše jinak, takže v tomto bych knihu a především spisovatele Goodkinda vůbec neobviňoval.
Pravda je ta, že prvních cca 50 stránek jsem měl problém s vyjadřováním a poměrně dlouhými popisy. Jakmile jsem se však seznámil se základními postavami a začalo se tam něco dít byla kniha rázem hodně zajímavá. Dle mého názoru děj plyne poměrně služně a hltal jsem jednu stránku za druhou, až jsem za 10 dní přečetl celou knihu.. Manželka dokonce tvrdí, že to byla moje droga na kterým jsem byl závislí. Do jisté míry mě hnala zvědavost, zjistit, co se bude dít dále. Někdo psal, že už od 1/3 věděl, jak se příběh bude vyvíjet a jak skončí. Takovému člověku se nelze divit, že jej kniha nepotěšila. Osobně jsem ale neměl do konce tušení, jak příběh skončí, protože zvratů bylo poměrně dost a cesta k samotnému rozuzlení nebyla pro hlavního hrdinu Richarda vůbec snadná.
Něco málo z příběhu
Hlavní postavou je lesní průvodce Richard, který si žije relativně poklidně v Západozemí. Někdo mu však zavraždí krutým způsobem otce a Richard, který rád hledá odpovědi chce zjistit, co se stalo. Při hledání narazí na ženu, jež je pronásledována čtveřicí mužů, pomůže jí a pak ji po celou dobu ochraňuje a postupně mezi nimi vzniká pouto Kahlan však není obyčejná žena, která by mohla jen tak někoho milovat. Richard zaveden Kahlan ke svému příteli Zeddovi, což je třetí ústřední postava. Zedd je hodný dědeček o kterém Richard neví spoustu věcí. Nebudu prozrazovat co, neboť bych už zde uváděl spojlery a příliš mnoho prozrazoval příběh. Tím bych vám jen zkazil radost ze čtení.
Magie i podsvětí a nechybí meč
Řekl bych, že Terry Goodking napsal klasickou fantazy. Najdete zde sílu, odvahu moudrost, chamtivost, snahu ovládat a vládnout všemu živému, magii, draky (mluvící), podsvětí a samozřejmě lásku, která je mocnější než magie – ano to už je klišé J ale co na tom?
Kromě toho všeho jsou zde bytosti z podsvětí, magické bytosti, ale i docela obyčejní lidé, kteří se jen snaží dělat správné věci
Za mě ano
S ohledem na to, že jsem knihu přečetl jedním dechem, tak je zřejmé, že mě bavila. Terry Goodkind píše trochu jinak než knihy, které již doma mám, myslím, že není tak vyzrálý jako například Anthony Ryan, který je v podstatě také nováčkem, ale jeho tři kníhy jsou posunuty opět o level výše – nejsou na první pohled takovou pohádkou jako od Goodkinda. Nelze ani srovnávat s Georgem RR Martinem a jeho ságou Hra o trůny. to zkrátka není možné. Nejsou zde tak propracované postavy, přesto si je zamilujete nebo vás pobaví. Nejsou zde tak propracované ani další věci, ale nevadí, někdy je to naopak na škodu. Když jsem se snažil číst knihu od Roberta Jordana nedokázal jsem to. Po 150 stranách jsem knihu odložil. Přes množství textu jsem se docela ztrácel, děj se nehýbal, dialogy postav mi přišly dost prázdné bez toho aniž by posunuly děj dále..
Naproti tomu První čarodějovo pravidlo se rozjede docela slušně a i přes občasné popisy, které by člověk nejraději přeskočil a jsou trochu nudné jede svižně dál A že je to pohádka? Ano je, ale proč si jednou za čas nedat něco lehčího na čtení?
Zbytečný brutální?
Mnoho lidí řeší jednu celkem brutální část knihy, kde je popsáno mučení řekněme dost podrobné. Mnoho lidí tato pasáž znechutila. Mě se mučení nelíbí a odsuzují jej. Avšak přišlo mi to velmi zajímavé, bylo mi líto nejen toho, co byl mučen, ale i toho člověka, co jej mučil, jelikož k tomu byl cvičen. Ta krutost byla vycvičená a to zkrátka je třeba brát v úvahu. Ne, tato pasáž mi přišla hodně zajímavá a ukončení té pasáže ještě zajímavější, dialogy v této části byly vůbec jedny z nejlepších.
Závěr
Pokud je někdo náročný čtenář fantazy a od knihy chce něco více než poutavý příběh s klišé kam se podíváte nebude tato kniha ta pravá. První čarodějovo pravidlo od Teerryho Goodkinda se však bude líbit všem příznivcům fantazy pohádek nebo těm, kdo čas od času zatouží po klidném, ale napínavém čtení. Jsem zvědav v jakém stylu a tempu budou další pokračování. Kámen slz mám již rozečten .-)
1 Comment
Pingback
http://datlujeme.cz/recenze-anthony-ryan-ohen-probuzeni/