The Walking Dead – hra nebo interaktivní film?

| Říj 18, 2014

Nejsem velký hráč počítačových her. Dříve jsem denně seděl u hokeje, ale s přibývajícími léty a ubývajícím časem jej spustím spíše jednou za měsíc. Nicméně stále mě baví informace ze světa her. Sleduju každou novinku a baví mě číst recenze na hry a sledovat jak se vyvíjejí, jakou mají grafiku a podobně. Asi před dvěma lety jsem četl o hře The Walking Dead. Psali že se jedná o skvělý titul, ale důvodem mého nezájmu byly Zombie, tedy oživlé mrtvoly, které fakt nemám rád. Ne proto, že bych se jich bál, spíše proto, že je považuji za hloupé a nepřirozené a prostě Zombie moc nehltám ani ve filmech ani ve hrách. Před nějakým časem jsem na hru narazil znova snad někde ve výprodeji za dobré peníze a obrázky vypadaly hezky, no prostě jsem si hru koupil.

Hra nebo interaktivní film?

I když jsem hru kupoval byl jsem skeptický a předpokládal jsem, že ji odložím jako další „kravinu“. Ale už prvních několik minut hraní mě přesvědčilo o tom, že to bude přesně naopak. The Walking Dead je hra, která vychází ze stejnojmenného komiksu. Grafika také odpovídá komiksovému podání. Jde samozřejmě o hru pro PC a konzole ale současně by se dala tato hra nazvat i filmem, kde tu a tam něco musíte udělat, vymyslet nebo na něco přijít. Filmové sekvence, kdy jen sedíte a sledujete jsou časté a herního prostoru není tolik jako je u jiných her obvyklé, o to však náročnější hra je. Tím ale nemyslím na samotné hádanky nebo bránění se zombie, ale na rozhodování.

Vše co řeknete může být použito proti vám

Hra je založena na tom, že podle vašich rozhodnutí se tvoří příběh i když je konec hry stále stejný tak záleží na tom, jak ke konci dospějete. Silný příběh, který tvoří útěk před Zombíky, kteří mají zálusk na kousek čerstvého masa podtrhuje především charakter jednotlivých postav a všeobecně mezilidské vztahy. Jistě znáte hry, kde můžete vést jakékoliv dialogy s kýmkoliv a je vám to celkem jedno a k jednotlivým postavám ke hře nemáte žádný vztah? Tak právě zde je to přesně naopak. Ke každé postavě s kterou se setkáte získáte nějaký vztah. Tím nemyslím ani tak ve hře, ale právě ve skutečnosti. Budete se vám dotyčný líbit nebo naopak vám bude nesympatický třeba tím jak se k vám chová nebo jak se chová všeobecně.

Vy jste ten, kdo vynáší vážná rozhodnutí v napjatých situacích, kde se rozhoduje třeba o životě a smrti některých jedinců vašeho společenstva. Vy musíte nebo také nemusíte vzít na sebe těžká rozhodnutí nebo také něčí smrt. Paradoxně Zombie jsou ve hře až na druhé koleji. Je to jistě osvěžení před kterým utíkáte, je to vlastně smysl hry, ale vůbec zde nejde o ně. Jde především o živé. Jak je ochráníte? Jak rozdělíte 4 kusy jídla mezi 10 hladových krků? A co ti na které se nedostane, budou vám to mít za zlé že?

Musím říct, že některá rozhodnutí jsem nesl opravdu s těžkým srdcem. Hra vám dá pocit, že tam opravdu jste, že to děláte a především máte možnost rozhodnout se tak, jako byste to udělali ve skutečném životě. Vaše rozhodnutí se s vámi táhnou po celou hru a jen jednou jsem byl neupřímný a musím říct, že se to hned obrátilo proti mě. Vypjaté situace, kdy někdo něco hrotí, například někoho zabijí a společnost ani 5 lidí není jednotná jsou jako reálné záběre z Velkého bratra. Hra jasně dokazuje, že i ve chvílích, kdy se lidé umějí semknout dohromady se najdou jedinci, kteří si neváží nikoho a ničeho a to za žádných okolností.

Paradoxně má hra větší hloubku a náboj v klidných pasážích, kdy se řeší právě mezilidské vztahy. Mnohdy řešíte dilema, zda nově příchozí lidé, které potkáte jsou poctivý nebo jsou zloději či banditi, kteří vás podřežou ve spánku a ukradnou vaše zásoby. Řekl bych, že hra se chová tak, jak by se to stalo ve skutečném životě. Můžete si všimnout, že zde popisuji hru The Walking Dead jako celek, ale ani jednou jsem nezmínil příběh? Ani to neudělám, nechci nikomu kazit radost, ale musím vám také říct, že hned na začátku potkáte malou holčičku jménem Klementýnka, která vás bude doprovázet. Vztah k ní si vytvoří většina z vás a myslím, že jen málo lidem, kteří budou hrát bude tato malá sympaťačka lhostejná. A tak je to s každou postavou ve hře i když je pravda že Klementýnku mám nejraději a vždy jsem se snažil chránit primárně ji. Je to skutečně silný příběh, který vás donutí prožít jej, nejen jej sledovat, ale necháte ve hře kousek sebe, kousek svého srdce.

Drobné nedostatky hru nekazí

Hra trpí několika bugy jako je třeba to, že postava, kterou ovládáte dokáže mnohdy přelézt vysoké zátarasy a jindy si bez schodů neporadí ani v 30 cm vysokým stupínkem. Dále se jako herní postava můžete pohybovat jen v určitém okruhu a když už to dál nejde tak se vaše postava začne podívně posouvat po ploše.

Nedostatků je zde více ale nejsou vůbec podstatné, protože neovlivní kvalitu hry. sice je tam uvidíte ale budete je přehlížet, protože vaše soustředění bude na příběh, který je skutečně strhující a pokud jej chcete prožít doporučím vám si tuto hru zahrát. Kvalitní dabing se skvělou hudbou jen přispívají k podívané, která se na vašich monitorech bude odehrávat. I když nejste moc velkými hráči her, odporučuji si tuto hru zahrát a prožít tento příběh plných velmi těžkých rozhodnutí.

Závěr

Ano, je to stále jen hra, ale po skončené pasáži ty řeknete „no ty vole“ a nebudete chvíli schopni myslet na nic jiného než na události, které se odehrály. Ano, až tak je hra strhující. Pročetl jsem si některé recenze, abych se ujistil že nejsem jediný blázen, kterého by tak hra zaujala ale zjistil jsem že co redaktor to podobné udivení. Pro mě osobně jde o nejlepší hru jakou jsem kdy hrál. A že jsem jich v minulosti pařil poměrně dost.