|  |  | 

Společnost Uncategorized

The Walking dead season Two – zombí drama pokračuje

Koncem minulého roku jsem měl možnost zahrát si hru na PC The Walking dead. Jak jsem tenkrát psal v recenzi hra mě úplně uchvátila, a tak když jsem našel na JRC druhý díl za necelé 4 stovky z digitální distribuce byla to jasná volba. Věděl jsem již z recenzí, že to bude pecka, samozřejmě, že člověk už malinko otupěl prvním dílem, a tak překvapení nebylo takové, ale stejně se musím o zážitky podělit.

The Walking Dead season Two

Silný příběh, který upoutal hráče – nebo možná i diváky do kancelářských židlí v prvním dílu pokračuje dále a to hned dost drsně smrtí někoho z vašeho tábora.  Také tento díl je rozdělen na 5 epizod v kterých se rozhodujete co a jak. Každá epizoda zabere přibližně 2 hodinky času, takže hra není příliš obsáhlá, zato umí pořádně pocuchat nervy. Z důvodů problému s češtinou jsem hrál první epizodu třikrát dokola a zjistil jsem, že některé důležité dějové prvky se stanou, ať už se rozhodnete jakkoliv. To není určitě špatně a není to výtka jen je to fakt. V recenzi prvního dílu jsem nechtěl nic prozradit o příběhu a zde to také nedělám, ale přeci jen něco málo řeknu.

Velká rozhodnutí malé  Klementýnky

Ve hře Walking dead season Two se zhostíte role 11 leté Klementýnky, kterou jste v prvním díle chránili. Při hledání nových společníků narazíte na psa. Ten je fajn, hraje si s vámi, házíte mu fresbee a pak najdete konzervu fazolí. A zde se stane nevyhnutelné, ať zvolíte cokoliv. Můžete se se Samem rozdělit nebo mu jídlo odepřít stejně vás napadne a velice vážně Kementýnku pokouše do ruky. Dále příběh prozrazovat nebudu, ale hra vás nutí sledovat něco, na co by se mnoho lidí raději nedívalo i když je to jen kreslený.

Klementýnka nese na svých bedrech těžké břímě lidí, kteří se snaží zachránit ve skupině, ale mnohdy bojují mezi sebou. Všichni se snaží dojít někam, kde bude bezpečno, kde bude možné začít nový život, ale nikdo vlastně neví, kde to je a zda vůbec takové místo existuje. Každý představil, který se ve hře mihne má svůj vlastní příběh, odněkud přišel, něco zažil, někoho ztratil.  A Klementýnka může jednotlivé postavy podpořit, dodat jim sebevědomí, naději a někdy i smysl života. Děláte taková rozhodnutí, která vám přijdou správná i když někdy přetěžká. Můžete zachránit například jen jednoho člena ze dvou. Oba jako Klemetýnka máte rádi a oba jsou sympaťáci, koho vyberete?

Příběh máte v rukou sami

Už jsem to psal zřejmě v první recenzi. Hrát The Walking Dead season Two je jako dívat se na animovaný film, kde máte v určitý okamžik možnost ovlivnit další dění, podle kterého se následně vše odvíjí dál. Přesto mnohdy stačí jen sedět a pozorovat příběh, který se na monitoru odvíjí. Občas máte pocit, že si člověk moc nezahraje, protože vám hra půjčí ovládání Klementýnky jen občas a to zpravidla v situacích, kdy vás napadnou zombíci, nebo když se máte pro něco rozhodnout a pak již jen zase sledujete, co jste svým rozhodnutím způsobili a nic nezůstane bez odezvy.

Přestože i příběh druhého dílu je zpracován na vysoké úrovni byl ten první o fous dramatičtější a lepší, ba i napínavější.

Grafika a volnost ve hře

Hra sází na kreslenou grafiku, která sice není příliš živá, například stromům se nepohybují větve ani listy, tráva zůstane neohnutá, když po ni jdete a další věci, ale to nevadí, kvůli tomu přece The Walking dead season Two nehrajete. I tak je grafika velmi dobře udělaná a jednotlivé lokace jsou moc hezky a detailně vykresleny.

Hra vás vede koridorem, takže nelze šlápnout vedle, nelze se ztratit a v podstatě, což mě jediné trochu mrzí nelze ani prozkoumávat okolí až na části, kde tvůrci chtěli, abyste něco našli, ale tomu nelze říkat průzkum, jelikož věci tam leží jen několik kroků od vás.

Filmově hra působí i proto, že před každou epizodou je sestřih té předchozí, kterou jste právě dohráli (v případě první epizody to je sestřih prvního dílu The Walking dead) a také se podíváte na to, co vás čeká v příští epizodě. A vše je působivé.

Celá ta paráda je tak na dva večery, ale myslím, že by to klidně mohlo pokračovat dál, protože konec je otevřený a v podstatě do doby, než někdo objeví kousek země bez zombíků tak asi může příběh pokračovat dál.

Na konci každé epizody uvidíte vaše rozhodnutí a můžete porovnat s ostatními, jak moc jste se lišili ve vašich názorech. Já jsem zastával názor většiny a jen někde to bylo 50 na 50. Jen mé poslední rozhodnutí, které jsem udělal bylo mimo mísu a patřím tak k cca 20% skupině. Ale za svým rozhodnutím si stojím a odpouštět umím i bych to časem udělal ale v tu danou chvíli to už na mě bylo moc.

A tímto bych recenzi hry The Walkung dead season twi uzavřel. Doporučuji si nejprve zahrát jedničku, jinak pro vás druhý díl nebude mít ani z 50% takové kouzlo, protože se tam hodně odkazuje na postavy z minulého dílu a dokonce se tam mihne… ale tak to už bych prozrazoval moc, jen si prostě zahrajte, stojí to za to.

 

 

8.7

Very Good

Review

Grafika
8
Síla příběhu
9
Zážitek
9
the-walking-dead-season-two-zombi-drama-pokracuje

ABOUT THE AUTHOR

Největší evropský šplhavec, zhruba velikosti vrány, ale štíhlejší. Dorůstá délky 40–46 cm, v rozpětí křídel měří 67–73 cm a dosahuje hmotnosti 250–370 g. Nezaměnitelný, celý černý, s bělavým okem a zobákem. Samec má červené temeno, samice pouze červenou skvrnu v týlu. Na rozdíl od ostatních datlovitých létá přímo, nikoli ve vlnovkách.

Související články

  • Thajsko – díl pátý – Koh Samui – resort Crystal bay Yach club

    Thajsko – díl pátý – Koh Samui – resort Crystal bay Yach club

    Opouštíme Bangkok. Nasedáme na letadlo a za hodinku a kousek letu už přistáváme na letišťátku na Koh Samui. To letiště je opravdu takové téměř rodinné, dalo by se říct, žádné obrovské haly, prakticky celé obklopené přírodou. Transfer za 200 BTH na osobu Na letišti se nachází pultík přepravní společnosti, která vám zajistí odvoz z letiště

  • Jak jsem začal hubnout, díl 7 – přestal jsem se hlídat

    Jak jsem začal hubnout, díl 7 – přestal jsem se hlídat

    Od října 2021, kdy jsme napsal šestý díl jsem se odmlčel. Za tu dobu se moje váha několikrát změnila, bohužel směrem nahoru a teď zase konečně dolů. Začalo to pozvolna, o půl kila o kilo, pak se zase dolů a pak už jen nahoru. Když jsem si váhu přestal hlídat Aby to podle nadpisu nevypadalo

  • Thajsko – díl čtvrtý – Chrámy Wat Pho, Wat Arun, ležící buddha

    Thajsko – díl čtvrtý – Chrámy Wat Pho, Wat Arun, ležící buddha

    Poslední celý den v Bangkoku jsme věnovali prohlídce chrámů. Chtěli jsme podle plánu navštívit kromě Wat Pho a Wat Arun i další chrámy a také královský palác, ale zkrátka by toho na jeden den bylo moc a myslím, že by nám to pak všechno splývalo dohromady. Královská palác mě mrzí docela, ale snad se ještě

POST YOUR COMMENTS

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Name *

Email *

Website

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..