Thomas Anders – Cosmic . recenze
Datel
Recenze je možná dost silné slovo, spíše bych rád vyjádřil můj názor na toto album, které se podobá soundu Modern Talking, přesto je trochu jiné.
Návrat zvuku Modern Talking?
Možná nový textař, možná se Thomas rozhodl sám, že texty budou kopírovat texty Dietera Bohlena. Znát je to v každé písničce. Uslyšíte rýmy, které byly již tolikrát slyšené, ať už v textech Modern Talking nebo Blue System. Pro nostalgiky dobrá zpráva, pro ty ostatní už tolik ne, protože hledáte-li v albu Cosmic něco nového nenajdete to.
Některé skladby jako by jste někde už slyšely
S tou podobnostní z minulých letech to možná Thomas trochu přehnal. Třeba píseň Undercover lover připomíná svým nápěvem velmi silně píseň Sexy sexy lover. Skladba Today, Tonight, Together jako by z oka vypadla písni No face, No Name, no Number. U písně Je Ne Sais Pas máte také pocit, že tohle už přece Modern Talking jednou nazpívali, byť trochu jinak.
Otázkou je, zda jsou tyto silné podobnosti čistým záměrem, nebo to bylo zcela neúmyslné a ani to Thomasovi nepřišlo, že by v podstatě dělal remake už vydaných skladeb. A´t je to tak nebo tak, byl jsem z toho trochu nesvůj, beru to jako takovou vykrádačku sama sebe. Přiom třeba zrovna Undercover lover není špatná píseň.
Že éra Modern Talking Thomasovi očividně chybí je znát i ve vzniku písničky Modern Talking (connect the nation), která je takovým povzdechem, možná připomínkou minulých časů.
Zvolnění
Když jsem si poslechl album Cosmic jednou, dvakrát, desekrát zjistil jsem, že není špatné, ale je tam nějaké ALE. Onen háček spočívá totiž v dynamice většiny skladeb, která proti soundu Modern Talking z posledních let hodně ubrala na tempu a síle. Když si náhodou poslechnete po dohrání alba Cosmic písničky Modern Talking (což se mi shodou okolností nechtěně povedlo), třeba z alb Alone, America, Victory tak ty skladby srší dynamikou a energií. Máte chuť u nich tancovat, skladby vás nabíjejí, jsou dravé, moderní, mají v sobě plno energie a života.
Album Cosmic Thomase Anderse proti tomu je mnohem pomalejší, méně energetičtější a s každou písní mám pocit, že Thomas už nemůže. Je to samozřejmě jen pocit. Přestože je Thomasovi 59 let a příští rok v březnu oslaví kulatých 60 je sound velice dobrý a zpívá mu to moc hezky, ale už to zkrátka není ono a ty roky jdou znát. A to je vlastně největší kámen tohoto alba. chybí mu energie.
Co musím naopak ocenit je to, že proti albu History, kde staré hity Modern Talking dostaly nový kabát Thomas Anders lépe vychytal původní vysoké vokály. Nevím, zda si půjčil bývalé kolegy (Systems in blue) nebo zda to zvládl s jinými kumpány, ale zní to podobně jako v 90 letech nebo pak i ve slavném comebacku Modern Talking. Je to skvělé, protože upřímně to, co bylo předvedeno na albu History a to, co sebou Thomas vozí na koncerty (Modern Talking band) je docela tragédie a parodie na původní vysoké vokály s kterými tedy prvně asi přišli Bee Gees (aspoň se tam domnívám, možná že i někdo před nimi).
Ještě jsem neřekl mnoho slov o hudbě. Ta je bohužel dost nudná a monotónní. A to tak, že vám i po opakovaném poslechu nezůstane v hlavě žádná melodie, maximálně slova nebo nápěv, ale hudbu si prostě nevybavíte. Je tedy skvěle nenápadná, což ale podle mě není dobře. Naopak je to spíše dost smutné. Jednotlivé sklady se dost málo od sebe liší. Pomalé songy přeskakuji, nepřinášejí totiž vůbec nic, co už nebylo slyšeno, byť jsou možná hezké.
Celkové hodnocení
Z výše uvedeného se může zdát, že s albem Cosmic nejsem spokojen a nelíbí se mi. Není tomu zcela tak, dokonce jej poslouchám téměř denně. Ač rok staré album, je to milá vzpomínka na Modern Talking. Jako by na chvíli zase ožili, byť pomalejší a ne tak vynalézaví jako dřív. Jediné, co vám po poslechu zůstane v hlavě je několik veršů. Mě třeba zůstal ten z písně Modern Talking.
Pokud by se někdo ptal, jak bych hodnotil na stupnici od jedné do 10, dal bych 6 a není to vůbec myšleno špatně.
POST YOUR COMMENTS