Cestování Ostatní Technika

Tragikomedie s příchutí píchnuté pneumatiky

Datel

 |  Čvc 11, 2017

To je zase příběh. Proč, kdykoliv se něco podělá je z toho příběh k popukání, který ale vůbec není vtipný? Spíše smutný a to se vším všudy. Nejde o život, ale musím říct, že když se to se..tak se to se a to tak prostě je.

Jedu si ani nevím jak

To si takhle nedělního rána vezu ženu na vlak. Vypadne na týden z domu, tak se těším, jak si to krásně užiju. Přemýšlím nad nějakou pořádnou párty když tu rup, rána a my se začali drobně kodrcat. Odhadoval jsem, že defekt bude na pravé straně, ale s ohledem na to, že pneu ještě docela držela dojel jsem až na nádraží. Doprovodil jsem ženu na vlak a šel se věnovat defektu.

Mám rezervu i hodně starý hever a starý klíč, který není křížový. Volám souseda, zda by mi mohl půjčit hever. Má ho v autě a auto má jeho žena, takže mi nepomůže. Nevadí, zkusím to sám, však co… Vytáhnu z kufru rezervu, hever a klíč. Odejmu krytku šroubů z alukola a zkouším povolit klíčem šrouby, které utahovali v servisu pneumatickým šroubovákem. Hmm nic, zkusím jiný šroub, také nic, pak další, nic…Jsem slabý jak čaj s třikrát použitého pytlíku, měl bych se sebou něco dělat.

Prasklá guma i na botě

Tak nic, tohle nemá smysl, budu potřebovat pomoc s odtažením šroubů, nasedám na vlak a jedu domů. Z důvodu špatné světelné informace na nástupišti málem nasedám na jiný vlak, ale tohle jsem naštěstí zvládl a raději se zeptal průvodčího kam má vlak namířeno.
Jdu domů zkratkou a najednou cítím tlak v botě. Tlačí nějaký kamínek. Podívám se a ona se mi udělala díra v podrážce. Bezva, to mi chybělo.

Smůla se mi lepí na pasty i večer

Celý den si „hraju“ s nastavením dvou routerů, kdy jeden mám nastavený jako switch a chci se k němu přihlásit.pro administraci. Úspěšně jsem ale zapomněl heslo do hlavního routeru a tak po několika hodinách konečně opravuji a vše funguje jak potřebuji. to si zaslouží relax s knížkou v horké vaně.
Vlezu do vany, začnu pouštět vodu naplno otočeným páčkou k červené barvě a teče vlažná. What the fuck? Aha, nastavil jsem na bojleru nižší teplotu když budu sám doma a žena se ráno ještě koupala. Z relaxu ve vaně nic není, voda teče stále více chladnější, tak ji raději zastavím a umyje se v té trošce a rychle ven.

Volám Axu, potřebuji asistenci

Druhý den ráno mě osvítil duch svatý, protože jsem si vzpomněl, že má pojišťovna nabízí asistenci při defektu. toho bych mohl využít. Volám raději hned ráno. Říkám příjemné paní či slečně do telefonu, že auto stojí v Nymburku, no paní rozuměla v Hamburku 🙂 Na to jsem reagoval, že defekt by asi v Hamburku byl to nejmenší co by mě mohlo potkat. Vše se vysvětlilo, ale asistenci posílají ihned do 45 minut, a protože nejsem u auta mám volat večer chvíli předtím než tam budu. Pomoc potřebuji prakticky jen s odtažením šroubů, jinak cajk.

Volám tedy po 19 hodině do pojišťovny znova, kde už mají záznam z předchozího hovoru, takže jen objednávám asistenci na 20 hodinu. Přijel jsem vlakem o chvíli dřív tak jsem vytáhl rezervu, klíč i hever před auto a čekal na posily.

Já vám pomůžu

Asi jsem vypadal smutně, protože pán, co šel kolem mi nabídl svou pomoc. řekl jsem mu, že nepotřebuji jelikož je pomoc na cestě, ale byl velmi ochotný a chtěl mi pomoci za což mu velký díky. Vzal můj klíč a opřel se do šroubu. No vida, povolil, pak druhý, pak už nic…klíč se zlomil. Pán byl ale autem, a tak přinesl klíč svůj. S ním povolil zbývající dva šrouby. Vzal můj hever, který je značně zrezlý a jal se zvedat auto. Asi v polovině to milý hever vzdal a závit praskl, jak pouťový balonek. Pán se odporoučel s tím, že teď už mi fakt nepomůže. I tak ale děkuji za pomoc, to se cení. Tak jsem zůstal sám ze zlomeným klíčem a rozbitým heverem a čekal na asistenci.

Ani ne 5 minut nato přijel pán z asistence v červené oktávce s tím, že potřebuji pomoct povolit šrouby. Na čež jsem mu vysvětlil, že to už se stalo, ale že nemám nyní hever, protože mi praskl nejen klíč ale i hever a to vše během 10 minut. Pán sebou věcí moc neměl, protože mu z pojišťovny řekli že vše mám, což byla pravda, do té doby než se mi vše zničilo.

Vytáhl z auta vlastní hever a já se modlil, ať se neudělá díra do korozí prolezlých prahů. Naštěstí auto vydrželo, kolo jsme sundali, v pneumatice, její bočnici díra asi 5 cm. Nasadili jsem rezervu, ale nebyla čím utáhnout. Pán z asistence mě hodil na benzínku a tam jsem si koupil snad pořádný křížový klíč s kterým jsme kolo dotáhli.

Nekoukám, když objednávám

Než jsem viděl díru myslel jsem, že bych mohl dát pneu opravit, ale poté, co jsem viděl tu díru mě naděje opustila tak rychle jako z pneumatiky utíkal vzduch.
Musím koupit nové. Bohužel mám tak specifický rozměr pneu 215/50 R16, že je dělají jen 3 výrobci a nejlevnější Kuhmo stojí cca 1800 Kč jedna a kvalita takový slabší průměr.
Koukám na weby, všude dodací lhůta 3 až 5 dní, no je to hodně, ale nedá se. Objednávám na webu, ale nedá se platit kartou, jen dobírka a to nechci, potřebuji aby mi pneumatiky složili doma i když tam nebudu.

Hurá, našel jsem eshop, kde se dá platit kartou, udělal jsem objednávku, zaplatil a upsss, dodací doba 10 až 12 pracovních dnů….To snad není možný, já jsem blbej. Nedá se nic dělat, budu doufat, že rezerva vydrží těch cca 250 km co najezdím za 10 dnů než mi dorazí pneumatiky o které jsem vlastně vůbec nestál.

Celý drobný příběh jsem sepsal především pro pobavení, protože pokud nejde o život, nejde o nic, jak se říká. Ani nemám deprese z oné „smůly“ a to i přesto, že mi dva dny předtím vyhořely jističe. I přesto, že jsem si koupil pastu na vyleštění laku Tempo, která mi udělala více škody než užitku a auto je nyní flekaté. Prostě to beru jak to leží a běží, v podstatě se vždy něco přihodí, jen záleží na tom, jak to člověk vnímá a jak k tomu přistupuje. Vždy jen pozitivně a s úsměvem 🙂 Ovšem ne tolik s úsměvem, abych měl chuť na nějakou párty, ta rozhodně nebude….