Trutnov – město tisíce katastrof
Datel
Okresní město v severovýchodních Čechách naleznete na úpatí Krkonoš. Jeho historické centrum je městskou památkovou zónou a má se čím chlubit. Svou rozlohou je 13. největší v republice, na druhou stanu je s necelými 31 tisíci obyvatel až 35. Jeho historie je datuje až do pozdního paleolitu, jeho kroniky by tedy zabraly až několik místností.
Nejstarší zmínky o osídlení v této pochází z dob před 8000 lety, nicméně kvůli neprostupné přírodě se zde stálejší osady objevily až mnohem později. Přispělo k tomu proražení důležité obchodní cesty do Slezska, v místě, kde překračovala řeku Úpu, vznikla malá osada, z níž se postupem času stalo slovanské hradiště a nakonec byl v polovině 13. století na jednom z říčních ostrovů postaven vodní hrad – centrum Úpského kraje.
První písemné zmínky
Díky velmi častým povodním nebylo umístění vesničky zrovna šťastné, navíc ze stejného důvodu uhnula také obchodní cesta, tudíž vesnička Úpa ztratila na svém významu. Z toho důvodu se přemístila na 
návrší, kde se dodnes nachází historické centrum Trutnova a kudy procházela nová trasa obchodní cesty do Slezska.
Nové místo bylo nazváno Úpa druhá a usídlil se zde rod Švábeniců. Z roku 1260 pochází také první písemná zmínka o městě s hradem, kam byly přeneseny ze staré Úpy veškeré spisy úpského kraje, od roku 1277 manského kraje. Za dob Přemysla Otakara II. pohraničí kolonizovali Němci, kteří město přejmenovali na Truntov, což ve volném překladu znamená milé město při nivě. Jiné zdroje uvádí původ slova z truten ouwe, což znamená utěšená niva.
15. – 17. století: utrpení a slzy
Až husité do města přinesli slzy. Roku 1421 město dobili a vypálili klášter založený ještě Idíkem ze Švábenic. Nicméně tímto utrpení města ještě zdaleka nekončí. Po mnoha eskapádách jej získávají dva nemilosrdní bratři Karel a Heřman ze Šumburka, kteří jej rozdělí doslova napůl. Během své krutovlády nechají zavraždit hejtmana a dalších 19 lidí a razí falešné mince. Z obavy z vlastních občanů si nechají hrad opevnit i ze strany od města, takže se stává takovou pevností uprostřed pevnosti.
Z roku 1505 pochází také první zmínka o místní papírně, která je nejstarší v Čechách. Avšak ani ta, ani nově stavěný Špitál a Špitální kostel sv. Petra a Pavla se do dnešních dob nedochovaly.
Byť se město rozvíjí a za Střední branou vzniká Střední předměstí, vše opět pozastaví vláda Kryštofa z Gendorfu. Po nezdařeném protihabsburském povstání město přišlo o okolí vesnice a čítá pouhých 1200 
obyvatel. Kryštof nechá přestavit gotický hrad na renesanční zámek, avšak ten se stane cílem rozlícených občanů, kteří jej svrhnou. Po celé dva roky městu nikdo nevládne.
Později zde vzniká hřbitov, který nemá u nás obdoby – pro sebevrahy, ubožáky a rebely. Vysoká míra alkoholismu vedla k zavěšení pivního zvonu, jež měl oznamovat konec vysedávání v hospodách, nicméně asi nebyl přes obecné veselí slyšet, jelikož byl zavěšen také druhý pivní zvon.
Smůla města pokračuje
Po Bitvě na Bílé Hoře Trutnov opět přijde o své vesnice, jelikož se zúčastnil dalšího protihabsburského povstání, nicméně tentokrát přišel i o zámek. Za třicetileté války město dobijí Švédové, kteří jej vypálí a při dalším dobytí poničí také zámek. Po dlouhých sto letech město stihne další morová epidemie, kterou připomíná morový sloup na náměstí.
Faltisova továrna, největší textilní továrna lnu v Evropě, přinesla do města rychlý rozvoj, který však přeruší v pořadí již 13. požár, kdy z města zůstane pouhých 18 budov. Obnovení města vypomáhají lidé z Evropy i USA, nicméně jako stavební materiál byly použity kameny z opevnění a městské brány, které se tak nenávratně ztratily.
Komunismus vše dokonal
Byť se po další válce začalo městu opět dařit, přihnala se další katastrofa – pro změnu povodeň. Na základě hrůzostrašných důsledků je řeka Úpa sevřena do vysokého kamenného koryta, což městu za další sto let zachrání „život“ jak by se dalo říci.
Za druhé světové války patřil Trutnov jako celé Sudety do okupovaného území s převahou německy mluvících občanů. Po konci války pod vlivem socialistického nadšení vzniká trojměstí Velký Trutnov. Komunistická vláda byla další katastrofou, která město stihla, se zemí srovnali desítky bloků historické zástavby, kterou nahradili panelovými sídlišti. Domy a památky byly sice zrekonstruovány, ale historická stopa každé z krutovlád je na městu dodnes znát.
- Foto: Dr. János Korom, licensed: Creative Commons
POST YOUR COMMENTS