Vápencové lomy Amerika – tajemná příroda ve středních Čechách
Datel
Oblast vápencových lomů v blízkosti hradu Karlštejn je většině z nás známá z filmu Limonádový Joe, někteří ji možná poznali v dobách minulého režimu, kdy se sem odstraňovali nepohodlní „političtí“. Řeč je o Americe, malém Grand Canyonu naší vlasti. Mezi nejznámější patří Malá a Velká Amerika, pak také Mexiko. Zbylé menší lomy se nachází v okolních lesích, nicméně všechny jsou propojeny podzemními štolami. Jejich názvy mnohdy vychází z trampských přízvisek, například Amerika je blízká samota stojící zde od roku 1859.
Trocha historie
Těžba vápence začala v Českém krasu již v 19. století, vápenec se totiž používal jako struskotvorný materiál při výrobě železa a oceli. Avšak jak rostla spotřeba především kladenských železáren, staré doly u Tachlovic již nestačili. Brzy byl otevřen lom Čižovec u Trněného Újezdu, postupně se oblast rozrostla až k obci Velká Mořina. Vápencové ložisko Ameriky bylo otevřeno roku 1900.
Vznikly dva velké lomy – Amerika a Kozolupy. Samotná Amerika se vlastním zlomem rozdělila vedví na Velkou Ameriku a Trestanecký lom spíše známý jako Mexiko. Západní část Ameriky byla vytěžena již během války, proto se těžba soustředila do dalších ložisek, kterých bylo otevíráno stále více a více. Nicméně těžba upadala, proto byla snaha najít pro tuto oblast jiné využití. Ale žádný z plánů nebyl realizován.
Až za druhé světové války vznikl v lomu Mexiko pracovní tábor, kde byli po válce drženi také němečtí zajatci. Za komunistického režimu zde byl jeden z nejhorších táborů nucených prací pro politické vězně, často označován jako vápencové peklo Mořina nebo český Mauthausen.
Definitivní ukončení těžby nastalo roku 1964, zbylé lomy byly postupně také opuštěny. V současné době se v systému lomů Amerika nachází sídlo firmy Lomy Mořina spol. s. r. o., jsou tedy využívány k těžbě spíše druhotně.
Pololegální turistika
Již brzy po ukončení těžby se toto místo stalo rájem pro trampy a nudisty. Působilo zde také několik jeskyňářských a montanistických skupin, nikdo netvrdí, že to bylo úplně legální. Nicméně často docházelo k smrtelným úrazům, narušování přírody nebo poškozování majetku, proto do 90. let probíhaly policejní zátahy proti návštěvníkům. Postupně byly vystavěny také překážky, jež měly zabránit vstupu nebo jej alespoň ztížit.
Okolo roku 2000 byla v okolí vyznačena turistická trasa, nicméně stále není jasný osud této skvostné přírodní a technologické památky.
Spousta pověstí
Jako ke každému tajemnému místu i k Americe se váže mnoho pověstí. Nejděsivější je ta o Hansi Hagenovi, což je nacistický voják, který se zde ukryl za 2. světové války. Dnes se občas na krátkou chvíli zjeví, pak zase zmizí, po nocích okrádá a vraždí odvážné trampy, jež zde chtějí strávit noc.
V jedné z štol se nachází traverza s gongem, na který když třikrát zaboucháte a zakřičíte „Hagene, vem si mě“, musíte se do roka vrátit, jinak vás stihne krutá smrt. Tyto i další pověsti byly již mnohokráte zpracovány do knižní podoby.
- Foto 1: Hynek Moravec, licensed: Creative Commons
- Foto 2: Libor Krayzel, licensed: Creative Commons
POST YOUR COMMENTS