Společnost Uncategorized

Zaklínač III – Divoký hon – hustýýýý

Datel

 |  Bře 29, 2016

Nepatřím mezi hráče videoher, tedy ne mezi ty pravé. Hru si spustím jen občas, někdy na 20 minut, jindy na hodinu a někdy u ní vydržím i 3 hodiny. Pak třeba 3 týdny vůbec ne. Takže prostě u toho nesedím, jako když mi bylo 15 J Protože recenzí na Zaklínače – Divoký hod vyšlo již dost tak tohle berte spíše jako názor občasného hráče

Někdy v listopadu jsem si koupil Zaklínače 3 – Divoký hon pro PS4. Hrál jsem chvíli Zaklínače 2 na PC a než jsem se dostal do fáze, kdy jsem moc nevěděl jak dál tak mě hra bavila. Je to přeci jen s fantazy světa založeného na povídkách o Geraltovi z Rivie od Adreje Sapkowského. Ale to je minulost, nyní chci psát o trojce.

Grafika skvělé úrovni

Ve hře jsem strávil už cca 4 dny a několik hodin hodin, možná více a stále mě udivují nádherné scenérie, které jsou ještě umocněny skvělou hudbou. O sountracku Zaklínače jsem mimochodem již psal pochvalný článek. Když si kráčíte po lese v krásném východu slunce, kdy vám paprsky svítí do očí a protisvětlo prozařuje vše kolem je to pecka. Už z tohoto důvodu je hra extrémně přitažlivá

Geralt z Rivie není žádný hrdina

Příběh samotný je dost silný a líbivý. Kromě hlavní dějové linky je zde spousta vedlejších úkolů, které se vyplatí hrát už protože si zde přivyděláte a také naberete zkušenosti. Časem jsem však zjistil, že je z mého Geralta spíše Sherlock Holmes, který se pídí po důkazech a hledá stopy „trestných činů“, aby usvědčil pachatele a většina úkolů má stejnou náplň. Z toho pohledu už tak hra zajímavá není.

Tisíce různých předmětů

Nevím, zda opravdu tisíce, ale stovky jich budou. Hra je různých předmětů plná a místa v inventáři neúprosně ubývá, takže to chce větší vak na koně, do kterého dáte více. Předměty lze také vyrábět stejně jako elixíry. Někdy jen tak bloumám světem a je ze mě babka kořenářka, protože sbírám bylinky. Tu vlaštovičník, jindy zase Jitrocel či Vlčí mor. Některé bylinky jsou jen oblastní, takže jsou drahé. Nakupovat a prodávat věci je vůbec zábava, protože ceny jsou různé, záleží u koho nakupujete a každý obchodník má „skladem“ něco jiného. Karty Gwint moc nemusím, asi jsem nepobral úplně pravidla, takže je prostě nehraju, než bych sázel karty jen tak na náhodu a nevěděl, co vlastně dělám.

Nové a nové příšery

Můj Geralt je na úrovni 25 a tak si chodím už neohroženě lesem a tu najednou příšera s lebkou. No snad nebude tak zle, už se mi povedlo nějaké ty obludy s lebkou (jsou silnější než vy a smrt je jistá) zabít. Tak vytasím meč, zašlu fire, jedna rána, druhá a je po mě, ani ne za 3 sekundy. Sakra, to je náhoda, ještě jednou. Tentokrát vydržím sekundy jen 2 sekundy a je po mě. Hmm tak na tuhle příšeru si budu muset počkat, až budu kapánek silnější. Dnes při psaní tohoto textu jsem se díval, jakého levelu se dá maximálně dosáhnout a je to 70, ty kráso to dám tak za 5 let. Je mi jasný, že to hlavní teprve všechno přijde a monstra, která jsem zatím zabil jsou jen začátek.

Zaklínač 3 divoký hon mě štve svými dlouhými nahrávacími časy, takže se snažím neumírat, nechce se mi čekat. Cestuji jen výhradě po svých (až na výjimky) a s Klepnou (Geraltův kůň) myslím, že je to větší zábava.

Baví mě hledat ukryté poklady, bojovat s příšerami u hlídaných pokladů, pokud je tedy dokážu zabít, dále znova zalidňovat opuštěné vesnice a mlátit lupiče a zbojníky. Účastním se také bitek, resp. Pěstních soubojů a již jsem se stal šampionem v několika městech, je to dobrá zábava.

Ve hře se dost rozhodujete a někdy aspoň to tak ostatní tvrdí dost na vašem rozhodnutí záleží a ovlivníte tím osudy nejen jednotlivých postav, ale i celých národů. To zatím nemohu posoudit, rozhodnutí, které jsem udělal jsem zatím nijak nepoznal, ale možná jednou…

Co mě na hře občas vadí je jistý stereotyp, který se po čase dostaví. Jdete si promluvit s postavou. Ona vám pomůže když vy pro ni také něco uděláte. Souhlasíte, ale zjistíte, že to není tak snadné a je potřeba ještě zajít támhle a támhle, tak to uděláte, pak se vrátíte a tak pořád dokola. Po cestě nasbíráte bylinky, zabijete zbojníky a medvědy a občas ghůly a topivce, mlhavce, harpyje a sirény a vrátíte se. Takže je po čase lepší se na vše vykašlat a začít zase hrát hlavní příběh, který vás vede v hledání Ciri po které jde údajně Divoký hon a to není dobré.

Ještě jedna věc mě irituje, i když je to hloupost. Ve hře neustále fouká vítr. Je super, že tvůrci umějí rozpohybovat stromy, stébla trávy, zvěř kolem vás a podobně, ale není přirozené, aby všude neustále foukalo, proč? Já vím, je to blbost, ale zrovna zde si myslím, že mohl někdo přemýšlet, zvlášť, když je hra co se týká věrnosti např stínů či změny v počasí přivedena téměř k dokonalosti.

Zaklínače 3 – Divoký hon hodnotím na 90%, je to fantastická hra, u které bych vydržel sedět od rána do večera. To však není možné, ale i tak se těším až si ji budu moci zase spustit a ponořit se do světa Zaklínače. Minimálně je to dobrý relax, který vám pomůže odpoutat se od reality, což je někdy potřeba.