Knihy Kultura

Zloděj úsvitu je hezká fantazy kniha

Datel

 |  Čvn 10, 2015

pokud máte rádi fantazy s pořádným kouzlením, draky a prostě vše, co do fantazy světa patří bude se vám tato kniha od Jamese Barclayho líbit. Zloděj úsvitu je skvělá kniha, je to však jen začátek celé trilogie Kroniky havranů. Na tuto knihu navazuje kniha Polední stín a sága je ukončena knihou Dítě noci.

Havrani a mágové 4 univerzit

Kniha nás zavede na fantasy kontinent Balaila, který momentálně trápí především útěk pradávných černokněžníků. Zničit je lze pouze jediným způsobem a to kouzlem Zloděj úsvitu, které je však velmi mocné, a tak jsou urychlovače potřebné k provedení tohoto kouzla skryty před lidskými zraky. Vypátrat je mohou jen Havrani, což je spolek vůbec těch nejlepších nájemných žoldáků, které na Balaile najdete. Na kontinentu působí 4 univerzity, každá se specializuje na trochu jiný druh magie a tak je povídání pestré. Zemi navíc chtějí napadnou Wesové, což jsou válečníci, kteří se již jednou v minulosti neúspěšně pokoušeli kontinent dobít. Nyní mají ale podporu černokněžníků a jejich šamani jsou obdařeni mocí používat mocná kouzla.

Tolik tedy k příběhu první knihy Kroniky Havranů. Celá kniha velmi rychle ubíhá, protože se tam stále něco děje. Popisování věcí není zdlouhavé a nudné, takže se soustředíte především na příběh, který je něco jako Dračí doupě. James Barclay se nebojí nechat umřít své hrdiny klidně hned v úvodu. Musím říct, že postavy nejsou nijak specifické a vyhraněné tak, aby jste si na ně udělali nějaký pořádný názor, což je trošku škoda, protože když se postavě něco stane, tak s ní nemáte to správné soucítění a je vám to skoro jedno.

Pořád se něco děje

Není zde mnoho postav a propletenec událostí není nijak zázračný. Asi bych neměl srovnávat, ale vzpomenu li si na R.R. Martina a doposud vydanou ságu Hra o trůny, tak kniha Zloděj úsvitu nesahá ani po kolena Hře o trůny, ale myslím, že o tohle se autor ani nesnažil. Je to klasická fantazy na hrdiny s pořádnou porcí magie, která si sice v pozdějších kapitolách knihy omezuje na stejných 10 kouzel, které postavy používají, ale to nevadí. Je fajn se začíst do knihy a jen tak vás nepustí. Pořád se něco děje. Ne vždy se autor drží hlavních hrdinů, takže se vyprávění dynamicky přesouvá a zpravidla skončí před tím nejlepším, abyste se měli na co těšit.

Druhá kniha stejně dobrá

Příběh první knihou rozhodně nekončí. Je třeba odvést ještě spoustu práce a vykonat hromadu hrdinských činů a vy se můžete těšit na recenzi druhé knihy Polední stín, kterou mám právě rozečtenou.

Zloděje úsvitu mohu všem vřele doporučit, tedy těm, kdo mají rádi fantazy s přítomností mluvících draků, různých dimenzí a svalnatých hrdinů.